Rozhlasová adaptace Čapkovy antiutopie Válka s Mloky z roku 1958 patřila ve své době k mimořádným tvůrčím počinům. Próza, v níž autor uplatnil různorodé žánrové prvky - od vyprávění přes politickou úvahu, dokument či quasi vědeckou stať až k novinářské lokálce -, umožnila autorce rozhlasové...
číst celé
Rozhlasová adaptace Čapkovy antiutopie Válka s Mloky z roku 1958 patřila ve své době k mimořádným tvůrčím počinům. Próza, v níž autor uplatnil různorodé žánrové prvky - od vyprávění přes politickou úvahu, dokument či quasi vědeckou stať až k novinářské lokálce -, umožnila autorce rozhlasové dramatizace Jaroslavě Strejčkové vyhnout se ustrnulým realistickým schématům a dynamizovat obdobnou "žánrovou oscilací" i scénář. Fantaskní mločí svět postavil tehdy právě se etablujícího mladého režiséra Jiřího Horčičku před neobvyklé úkoly. Díky své bytostné hravosti a radosti z vymýšlení je však zvládl na výbornou a za pomoci zvukařů a techniků dokázal před posluchači vykouzlit i takové podivnosti, jakými jsou např. mločí řeč či mločí hudba. Posloucháme-li rozhlasovou Válku s mloky více než půl století po jejím vzniku, možná nás spíše než její tvárné výboje zaujmou interpretační výkony, s nimž se v ní setkáváme.
CD obsahuje také elektronickou verzi Čapkovy Války s Mloky ve formátu pdf
schovat popis
Recenze
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Není to jen vědecko-fantasticka hra. Je to drsné varování před realitou. Která se dost možná začíná naplňovat...?
Skvělá adaptace. Nemateli čas číst, pusťte si to!