Právě jsem dočetl knihu "Titanic - Nikdo nechtěl uvěřit" od publicisty Václava Králíčka. Měl bych k ní několik připomínek. Autor se dost podrobně rozepisuje o belfastské loděnici, o lidech, kteří v ní působili (zakladatelé, majitelé), o lodích, které postavila. Stejně podrobně je rozebrána i společnost White Star Line. To je jistě cenný dokumentární materiál, ale pro běžného čtenáře to s Titanikem samotným souvisí jen velmi okrajově. Velká pozornost je věnována popisu různých lodí, které s Titanikem rovněž nemají nic společného. Navíc technická data uvedená v anglických mírách (stopy, míle, čtvereční stopy) dávají čtenáři jen mlhavou představu o velikosti, délkách, vzdálenostech apod. Lze to chápat jako doplněk k vytvoření obrazu té doby a tehdejší technické vyspělosti.
Vedle známých skutečností, vedoucích ke katastrofě, je v knize možno nalézt několik nových zjištění, ale je otázkou nakolik jsou pravdivé. Pokud jsem pochopil správně, tak první palubní důstojník Murdoch uviděl ledovec a zahájil akci ještě dříve než dostal zprávu z vraního hnízda. A dále, nikdy nedal onen zmiňovaný nešťastný povel "zpětný chod". Často se uvádí, že hlídka ve vraním hnízdě mohla ledovec zpozorovat dříve, kdyby byla vybavena dalekohledy. Podle této knihy však toto nehrálo nijak zásadní roli. Také rozlomení lodi pod malým úhlem je nová informace. Možná sporná. Protože ve filmovém dokumentu o přípravě natáčení Cameronova filmu je prezentováno, jak štáb a technici velmi podrobně simulovali na modelech možný průběh potopení lodi a vycházelo jim, že záď se zvedla a pak se téměř kolmo k hladině zanořila do moře, tažena potápějící se přídí.
Jelikož mám možnost srovnávat uvedené dílo s velmi podobně koncipovanou knihou Miloše Hubáčka, dovoluji si shrnout následující charakteristiku. Kniha Václava Králíčka je spíše popisná, dokumentární, nemá chronologickou dějovou linii, zatímco Hubáčkova kniha je více dějová, vršící události chronologicky v čase, a tím pádem je napínavější a čtenářsky vděčnější. Nicméně v obou případech se jedná o velmi propracovaný a komplexní pohled na zkázu Titaniku se všemi souvisejícími okolnostmi.
Recenze
Vedle známých skutečností, vedoucích ke katastrofě, je v knize možno nalézt několik nových zjištění, ale je otázkou nakolik jsou pravdivé. Pokud jsem pochopil správně, tak první palubní důstojník Murdoch uviděl ledovec a zahájil akci ještě dříve než dostal zprávu z vraního hnízda. A dále, nikdy nedal onen zmiňovaný nešťastný povel "zpětný chod". Často se uvádí, že hlídka ve vraním hnízdě mohla ledovec zpozorovat dříve, kdyby byla vybavena dalekohledy. Podle této knihy však toto nehrálo nijak zásadní roli. Také rozlomení lodi pod malým úhlem je nová informace. Možná sporná. Protože ve filmovém dokumentu o přípravě natáčení Cameronova filmu je prezentováno, jak štáb a technici velmi podrobně simulovali na modelech možný průběh potopení lodi a vycházelo jim, že záď se zvedla a pak se téměř kolmo k hladině zanořila do moře, tažena potápějící se přídí.
Jelikož mám možnost srovnávat uvedené dílo s velmi podobně koncipovanou knihou Miloše Hubáčka, dovoluji si shrnout následující charakteristiku. Kniha Václava Králíčka je spíše popisná, dokumentární, nemá chronologickou dějovou linii, zatímco Hubáčkova kniha je více dějová, vršící události chronologicky v čase, a tím pádem je napínavější a čtenářsky vděčnější. Nicméně v obou případech se jedná o velmi propracovaný a komplexní pohled na zkázu Titaniku se všemi souvisejícími okolnostmi.
Titanic - Nikdo nechtěl uvěřit je zatím asi nejkomplexnější kniha, jakou jsem o Titanicu četla. Hodně oceňuji, že podává i ty nejdetailnější informace nekomerční a přesto čtivou formou.