Recenze Pastýřka snů

Nejnovější román spisovatelky Ivy Tajovské nás zavádí na počátek 20. století, do doby prvních letců a propagátorů aviatiky Jana Kašpara nebo Eugena Čiháka. Veřejnosti méně známá, ale o to zajímavější osobnost je Božena Laglerová, která jako první Češka a třináctá žena na světě řídila letadlo. Vzlety a pády jejího „motýlka“ jsou metaforou pro události jejího života. Božena se nejprve potýká s předsudky mužů vůči ženám v technických oborech a s protesty matky, která na ni tlačí, aby dostála své roli. Nakonec si však mladá žena prosadí svou a s letadlem se vydává na Kubu, na Haiti a nakonec také do New Yorku. Její život je provázen neustálým překonáváním překážek, nedostatkem peněz i podpory ze strany rodiny i společnosti. Tajovská s citem a empatií líčí, jak se mladá žena, na svou dobu nesmírně moderní a emancipovaná, dokáže vždy znovu zvednout a pokračovat ve svém úsilí, přestože se situace často jeví bezvýchodně.