Prolhaný život dospělých bylo mé první setkání s Ferrante. Zklamaná nejsem, ale nadšená taky ne. Tento příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další a další. I přesto je děj velice pozvolný. Dává tak však ale...
číst celé
Prolhaný život dospělých bylo mé první setkání s Ferrante. Zklamaná nejsem, ale nadšená taky ne. Tento příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další a další. I přesto je děj velice pozvolný. Dává tak však ale vyniknout úžasnému jazyku, atmosféře Neapole a spoustě intimních pocitů a emocí, kterými je kniha protkaná.
schovat popis
Prožijte hluboký a dojemný příběh dospívání s "Prolhaným životem dospělých"
Objevte výjimečný román od světově uznávané Eleny Ferrante, který vás zavede do srdce Neapole 90. let a odhalí spletité vztahy rodiny a dospívání. Tato kniha je nejen poutavým literárním dílem, ale i emotivní cestou do tajů lidských citů a proměn.
Dospívající Giovanna, hlavní hrdinka románu, vypráví svůj příběh, který začíná bolestivým okamžikem - vzpomínkou na slova jejího otce, která ji zranila ve dvanácti letech. Její vnímání rodičů, kteří působí jako milující a vzdělaní učitelé, se postupně mění, když odhaluje tajemství a lži skryté za zdánlivě idylickým rodinným životem. Setkává se s tetou Vittorií z dělnické čtvrti, která odráží druhou, surovější tvář Neapole. Ferrante nás mistrně provází kontrasty města - od bohatých intelektuálních kruhů po chudinské části, které jsou stejně živé a autentické.
Tento román není jen příběhem dospívání, ale i hlubokou sondou do mezilidských vztahů, identity a pravdy. Díky světovému ohlasu a připravovanému seriálu od Netflixu je „Prolhaný život dospělých“ knihou, kterou si nesmíte nechat ujít.
Proč si tuto knihu rozhodně pořídit?
Silný a autentický příběh zachycující složitosti dospívání a rodinných vztahů.
Světově proslulá autorka Elena Ferrante, známá svým neobyčejným stylem.
Atmosféra Neapole 90. let s bohatými kulturními a sociálními kontrasty.
Inspirace pro připravovaný seriál na Netflixu, který ještě více rozšíří její příběh.
Emocionální a myšlenková provokace - kniha přiměje čtenáře zamyslet se nad vlastními vztahy a identitou.
Prolhaný život dospělých bylo mé první setkání s Ferrante. Zklamaná nejsem, ale nadšená taky ne. Tento příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další a další. I přesto je děj velice pozvolný. Dává tak však ale vyniknout úžasnému jazyku, atmosféře Neapole a spoustě intimních pocitů a emocí, kterými je kniha protkaná.
Prolhaný život dospělých je nejnovější román slavné italské spisovatelky Eleny Ferrante. Její Geniální přítelkyně byla opravdu geniálně napsaná, proto si vždy ráda přečtu další díla od autorky. Ve jejích prózách se děj často odehrává v Neapoli a i v této knize tomu nebylo jinak, konkrétně Neapol 90.let. Příběh je citlivý, zabývá se opět spletitými vztahy v rodině. Sledujeme cestu hlavní postavy Giovanny a její příběh dospívání. Vřele doporučuji dál.
Na autorku jsem narazila díky seriálu Geniální přítelkyně. jenž mě upřímně nadchl. K této knize nemám jiný názor. Četla se velmi plynule, autorka skutečně zdařile vystihla nevyzpytatelně měnící emoce a smyslné činy hlavní hrdinky, jež postupem času s nabývajícím věkem a moudrostí, měnila názory a pohledy na vlastní životní situaci. Když jsem se dostala k úplnému závěru, neměla jsem pocit, že opravdu nastal definitivní konec. Říkala jsem si, že by příběh klidně mohl dále pokračovat, aniž by pro mě ztratil zaujetí.
Prolhaný život dospělých vlastně není knížka přervaná dějem a nějakými zvraty, právě naopak. Pro netrpělivého čtenáře kterým já jsem to tak občas bylo docela náročné čtení a udržet se u knížky chtělo jistou dávku sebezapření, ale teď s odstupem jsem za to nakonec ráda, protože knížka mi nakonec docela dost přirostla k srdci. Dle mého se váš názor na ni bude hodně odvíjet podle vašich předešlých životních zkušeností, podle toho jí totiž dokáže odpustit občasnou táhlost.
Příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další.Dává tak však ale vyniknout úžasnému jazyku, atmosféře Neapole a spoustě intimních pocitů a emocí, kterými je kniha protkaná. Problém jsem měla s hlavní postavou, Giovannou. To, že mi byla šíleně nesympatická dávám stranou, ale ač jsem žena, nějak jsem se s ni nedokázala ztotožnit a velká část jejího prožívání mi byla dost cizí.
Geniální přítelkyně mě dostala, musela jsem přečíst všechny čtyři díly. Pak jsem četla Temnou dcerou, která mi vůbec nesedla. S neapolskou tetralogií ji vůbec nelze srovnávat. To byl důvod, proč jsem k další knize E. Ferrante přistupovala velmi opatrně a vlastně si nedělala žádná velká, ukvapená očekávání předem. Závěrem musím říct, že jsem si četbu užila, opět jsem na stránkách knihy objevovala Neapol z tetralogie, propletené rodinné příběhy, dospívání mladé hrdinky a jejích kamarádek, které autorka dokáže pěkně vystihnout.
Otec dvanáctileté Giovanny jednou prohlásil, že je ošklivá a začíná se podobat tetě Vittorii. Tato věta nastartovala jiné smýšlení mladé Giovanny a hlavně pátrání po tom, kdo je ta záhadná teta a proč se nikdy neviděla s otcovou rodinou. Příběh o tom, jak může být svět dospělých komplikovaný, plný lží a jak se s tím má vypořádat mozek dívky v pubertě.
Knížka je to neskutečně čtivá, je to psáno s lehkostí a samozřejmostí, okamžitě mě to zaneslo do příběhu a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. To, jak byl popsán pohled do mysli třináctileté slečny, mě moc bavilo. Ale i to, jak na rodinné tajemství nahlíží různí lidé a každý to vidí jinak.
Je zde ukázána Itálie. Při čtení jsem si hledala v mapě Neapol, jednotlivá místa a ulice. Italská nátura je zde také dobře vylíčena, jejich temperament i výbušnost. Tetu Vittorii mám doteď před očima.
Nečekejte však žádnou velkou akci, ač se v knížce pořád něco děje, ale spíše myšlenkové pochody a přemítání nad životem dospělých. I přesto to má určitý spád a nutí Vás to číst dál.
Z knížky mě více bavila první polovina, v té druhé, jak Giovanna rostla a dospívala, mi to přišlo více zdlouhavější a už mě to tolik nepohltilo. Ale když to vezmu jako celek, tak jsem si knížku moc užila.
Prolhaný život dospělých je další ze série knih vydaných pod uměleckým pseudonymem Elena Ferrante. Jedná se o „hezký“ obraz pokrytectví dospělých, kteří učí děti, že lhát se nemá, ale sami se tím v žádném případě neřídí. Co si pak dítě z takového přístupu odnese? Možná, že děti sice lhát nemohou, ale stačí počkat, než vyrostou, protože ve světě dospělých je patrně dovoleno vše.
I zdánlivě nevinná poznámka může dítě poznamenat na celý život
Kniha vcelku drsným způsobem ukazuje, jak je každé dítě zejména v období dospívání „křehké“ a jak jej může i zdánlivě neškodná poznámka poznamenat do konce života. Stejně jako jiní, i já si z dětství pamatuji řadu „křivd“, které mě provázejí i během mého dospělého života, ať chci nebo ne. Rozhodně je tedy dobré, čas od času si připomenout, že i v žertu pronesená poznámka se může někoho dotknout a zanechat neviditelný šrám, tím spíše, pokud se jedná o dítě v procesu dospívání.
Deprese, která neodchází
Celá kniha na mě díky svému tématu působila velmi depresivně a smutně. Události, které se v knize odehrávaly, měly vždy nějaký negativní podtext, který příběh neopustil ani na chvíli. Korunu tomu nasadil stejně depresivní závěr „dospění“ hlavní hrdinky. Sérii Geniální přítelkyně od stejné autorky (nebo možná autora?) jsem si nesmírně užívala, tato kniha byla spíše zklamáním. Rozhodně ne proto, že by se jednalo o pokles kvality psaní, ale právě pro uvedené ponuré téma, které zahrnovalo především lhaní, pletichaření, nevěru, zbabělost a všudypřítomnou pokleslost společnosti.
25/10/2021
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Tento příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další a další. I přesto je děj velice pozvolný. Dává tak však ale vyniknout úžasnému jazyku, atmosféře Neapole a spoustě intimních pocitů a emocí, kterými je kniha protkaná.
Problém jsem měla s hlavní postavou, Giovannou. To, že mi byla šíleně nesympatická dávám stranou, ale ač jsem žena, nějak jsem se s ni nedokázala ztotožnit a velká část jejího prožívání mi byla dost cizí.
Knížka je to neskutečně čtivá, je to psáno s lehkostí a samozřejmostí, okamžitě mě to zaneslo do příběhu a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. To, jak byl popsán pohled do mysli třináctileté slečny, mě moc bavilo. Ale i to, jak na rodinné tajemství nahlíží různí lidé a každý to vidí jinak.
Je zde ukázána Itálie. Při čtení jsem si hledala v mapě Neapol, jednotlivá místa a ulice. Italská nátura je zde také dobře vylíčena, jejich temperament i výbušnost. Tetu Vittorii mám doteď před očima.
Nečekejte však žádnou velkou akci, ač se v knížce pořád něco děje, ale spíše myšlenkové pochody a přemítání nad životem dospělých. I přesto to má určitý spád a nutí Vás to číst dál.
Z knížky mě více bavila první polovina, v té druhé, jak Giovanna rostla a dospívala, mi to přišlo více zdlouhavější a už mě to tolik nepohltilo. Ale když to vezmu jako celek, tak jsem si knížku moc užila.
I zdánlivě nevinná poznámka může dítě poznamenat na celý život
Kniha vcelku drsným způsobem ukazuje, jak je každé dítě zejména v období dospívání „křehké“ a jak jej může i zdánlivě neškodná poznámka poznamenat do konce života. Stejně jako jiní, i já si z dětství pamatuji řadu „křivd“, které mě provázejí i během mého dospělého života, ať chci nebo ne. Rozhodně je tedy dobré, čas od času si připomenout, že i v žertu pronesená poznámka se může někoho dotknout a zanechat neviditelný šrám, tím spíše, pokud se jedná o dítě v procesu dospívání.
Deprese, která neodchází
Celá kniha na mě díky svému tématu působila velmi depresivně a smutně. Události, které se v knize odehrávaly, měly vždy nějaký negativní podtext, který příběh neopustil ani na chvíli. Korunu tomu nasadil stejně depresivní závěr „dospění“ hlavní hrdinky. Sérii Geniální přítelkyně od stejné autorky (nebo možná autora?) jsem si nesmírně užívala, tato kniha byla spíše zklamáním. Rozhodně ne proto, že by se jednalo o pokles kvality psaní, ale právě pro uvedené ponuré téma, které zahrnovalo především lhaní, pletichaření, nevěru, zbabělost a všudypřítomnou pokleslost společnosti.