zboží
(prázdné)
-
Glutnacht
Michael ConnellyNení sklademDo košíku
Recenze knih autora
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Černá ozvěna
„Nový“ Harry Bosch aneb reedice první „connellyovky“!
Když nakladatelství Domino přišlo před lety s první detektivkou Michaela Connellyho, já jsem tuto z dnešního pohledu významnou literární událost tak říkajíc „zaspal“. S Harrym Boschem jsem se seznámil až mnohem později, přesněji řečeno v době, kdy jeho popularita u nás dosáhla takových výšin, že ji museli zaregistrovat i t... číst celéi, kdo se jinak o detektivní žánr příliš nezajímali. Přeběhlík, Dva druhy pravdy, Odvrácená strana konce – recenzní výtisky z ostravského nakladatelství mně přicházely s železnou pravidelností a já si amerického autora a jeho svérázného detektiva oblíbil do té míry, že jsem se začal pídit i po knihách, které jsem „propásl“. Což byl problém, neboť se mezitím vyprodaly a shánění po antikvariátech nemělo valný smysl – všichni, kdo je měli, si tyto skvosty hýčkali ve své knihovně...
Pak ale naštěstí dostala šéfka Domina Karin Lednická skvělý nápad a začala s reedicí mezitím slavné „boschovské“ řady – a já se tak mohu konečně dostat i k oněm „zmeškaným“ dílům včetně toho úplně prvního, Černé ozvěně! Bylo to spojeno s jistými „problémy“, ty však naštěstí nebyly nijak zásadní. Tak jsem třeba měl Harryho „zaškatulkovaného“ jako postaršího, obtloustlého a bezvousého pána s počínající pleší a musel jsem se v tomto ohledu přeorientovat na jeho zcela jinou fyziognomii, když nám Michael Connelly hned na úvod představuje svého hrdinu jakožto štíhlého a vysokého chlapíka s knírkem... Setkáváme se s ním nedlouho poté, co ho kvůli jakémusi maléru přeložili z prestižního místa na podřadnou pozici, přičemž hlavním důvodem této profesní degradace byla spíše naštvanost nadřízených na chlápka, který na ně zvysoka kašle a dělá si všechno po svém! Harry je totiž typem policajta (či policajtským týpkem?), který se za všech okolností řídí svým vlastním rozumem a nijak si nepotrpí na byrokratické dodržování předpisů, oficiality a poklonkování před hlavouny. Tím si pochopitelně zadělává na problémy, což je mu srdečně jedno, čímž se ty problémy ovšem tím víc kumulují a neustále narůstá počet těch, kdo jej začínají mít plné zuby...
Harry bydlí v domku na kopci, pod nímž se do daleka rozprostírá Los Angeles. Pohled shora na andělské město jej uklidňuje a do značné míry mu i pomáhá vyrovnat se s traumatizujícími zážitky z minulosti. Bosch je vietnamský veterán a navíc ne ledajaký – jako příslušník tzv. „tunelových krys“ válčil proti neviditelnému nepříteli v podzemních chodbách, v nichž se skrývali a odkud podnikali útoky bojovníci Vietkongu. To, že se vrátil domů živ a zdráv, byl skoro zázrak, většina z jeho kamarádů takové štěstí neměla. Jaké je tedy Harryho překvapení, když je jednoho dne zavolán k případu vraždy a podle tetování na těle mrtvého zjistí, že dotyčný byl kdysi rovněž krysou!
To, že se jedná o vraždu, se však stane zřejmým až po nějaké době. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že smrt způsobilo předávkování drogami a tak má být též celá záležitost uzavřena. Harry si ovšem za léta služby u LAPD vypěstoval svérázný instinkt, který mu nyní napovídá, že by se neměl spokojovat s unáhlenými závěry. Začne se proto v případu „vrtat“ a jeho vycvičený analytický mozek postupně odhaluje řadu nesrovnalostí, jež jsou v rozporu s prvotní verzí o nešťastné náhodě či sebevraždě. Další mravenčí práce pak potvrdí neblahé tušení – Harry je na stopě hrůzného zločinu, a jak se posléze ukáže, při jeho objasňování se mu budou výborně hodit zkušenosti z Vietnamu!
Michael Connelly už ve své první knize naplno demonstruje to, pro co jej dodnes tak obdivujeme. Perfektní znalost policejní problematiky a všeho, co s ní souvisí (třeba ten fascinující popis pitvy na str. 65 – 71!), dělá z Černé ozvěny detektivku par excellence, jíž nelze nic vytknout a která naopak může sloužit za vzorová ukázka toho, jak se tento druh literatury „má psát“! Harry postupuje zdánlivě pomalu, nikam nespěchá, ale zarputilosti a neúnavnosti má na rozdávání – připomíná pavouka, který pozvolna splétá sítě kolem své nic netušící kořisti. Je to hodně složitý případ (450 stránek napětí hovoří za vše) a kromě nadšení z pátracích dovedností hlavního hrdiny prožívá čtenář i chvíle vzteku a bezmoci, když musí přihlížet tomu, jak jsou Harrymu ze strany kancelářských límečků házeny klacky pod nohy...
Nakonec nemohu nezmínit ještě dvě další pozitiva – vynikající překlad Jiřího Kobělky a pečlivou redakční práci Karin Lednické. Díky, Domino!
Když nakladatelství Domino přišlo před lety s první detektivkou Michaela Connellyho, já jsem tuto z dnešního pohledu významnou literární událost tak říkajíc „zaspal“. S Harrym Boschem jsem se seznámil až mnohem později, přesněji řečeno v době, kdy jeho popularita u nás dosáhla takových výšin, že ji museli zaregistrovat i t... číst celéi, kdo se jinak o detektivní žánr příliš nezajímali. Přeběhlík, Dva druhy pravdy, Odvrácená strana konce – recenzní výtisky z ostravského nakladatelství mně přicházely s železnou pravidelností a já si amerického autora a jeho svérázného detektiva oblíbil do té míry, že jsem se začal pídit i po knihách, které jsem „propásl“. Což byl problém, neboť se mezitím vyprodaly a shánění po antikvariátech nemělo valný smysl – všichni, kdo je měli, si tyto skvosty hýčkali ve své knihovně...
Pak ale naštěstí dostala šéfka Domina Karin Lednická skvělý nápad a začala s reedicí mezitím slavné „boschovské“ řady – a já se tak mohu konečně dostat i k oněm „zmeškaným“ dílům včetně toho úplně prvního, Černé ozvěně! Bylo to spojeno s jistými „problémy“, ty však naštěstí nebyly nijak zásadní. Tak jsem třeba měl Harryho „zaškatulkovaného“ jako postaršího, obtloustlého a bezvousého pána s počínající pleší a musel jsem se v tomto ohledu přeorientovat na jeho zcela jinou fyziognomii, když nám Michael Connelly hned na úvod představuje svého hrdinu jakožto štíhlého a vysokého chlapíka s knírkem... Setkáváme se s ním nedlouho poté, co ho kvůli jakémusi maléru přeložili z prestižního místa na podřadnou pozici, přičemž hlavním důvodem této profesní degradace byla spíše naštvanost nadřízených na chlápka, který na ně zvysoka kašle a dělá si všechno po svém! Harry je totiž typem policajta (či policajtským týpkem?), který se za všech okolností řídí svým vlastním rozumem a nijak si nepotrpí na byrokratické dodržování předpisů, oficiality a poklonkování před hlavouny. Tím si pochopitelně zadělává na problémy, což je mu srdečně jedno, čímž se ty problémy ovšem tím víc kumulují a neustále narůstá počet těch, kdo jej začínají mít plné zuby...
Harry bydlí v domku na kopci, pod nímž se do daleka rozprostírá Los Angeles. Pohled shora na andělské město jej uklidňuje a do značné míry mu i pomáhá vyrovnat se s traumatizujícími zážitky z minulosti. Bosch je vietnamský veterán a navíc ne ledajaký – jako příslušník tzv. „tunelových krys“ válčil proti neviditelnému nepříteli v podzemních chodbách, v nichž se skrývali a odkud podnikali útoky bojovníci Vietkongu. To, že se vrátil domů živ a zdráv, byl skoro zázrak, většina z jeho kamarádů takové štěstí neměla. Jaké je tedy Harryho překvapení, když je jednoho dne zavolán k případu vraždy a podle tetování na těle mrtvého zjistí, že dotyčný byl kdysi rovněž krysou!
To, že se jedná o vraždu, se však stane zřejmým až po nějaké době. Zpočátku vše nasvědčuje tomu, že smrt způsobilo předávkování drogami a tak má být též celá záležitost uzavřena. Harry si ovšem za léta služby u LAPD vypěstoval svérázný instinkt, který mu nyní napovídá, že by se neměl spokojovat s unáhlenými závěry. Začne se proto v případu „vrtat“ a jeho vycvičený analytický mozek postupně odhaluje řadu nesrovnalostí, jež jsou v rozporu s prvotní verzí o nešťastné náhodě či sebevraždě. Další mravenčí práce pak potvrdí neblahé tušení – Harry je na stopě hrůzného zločinu, a jak se posléze ukáže, při jeho objasňování se mu budou výborně hodit zkušenosti z Vietnamu!
Michael Connelly už ve své první knize naplno demonstruje to, pro co jej dodnes tak obdivujeme. Perfektní znalost policejní problematiky a všeho, co s ní souvisí (třeba ten fascinující popis pitvy na str. 65 – 71!), dělá z Černé ozvěny detektivku par excellence, jíž nelze nic vytknout a která naopak může sloužit za vzorová ukázka toho, jak se tento druh literatury „má psát“! Harry postupuje zdánlivě pomalu, nikam nespěchá, ale zarputilosti a neúnavnosti má na rozdávání – připomíná pavouka, který pozvolna splétá sítě kolem své nic netušící kořisti. Je to hodně složitý případ (450 stránek napětí hovoří za vše) a kromě nadšení z pátracích dovedností hlavního hrdiny prožívá čtenář i chvíle vzteku a bezmoci, když musí přihlížet tomu, jak jsou Harrymu ze strany kancelářských límečků házeny klacky pod nohy...
Nakonec nemohu nezmínit ještě dvě další pozitiva – vynikající překlad Jiřího Kobělky a pečlivou redakční práci Karin Lednické. Díky, Domino!
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dva druhy pravdy
Harry Bosch si myslel, že už ho v životě nemůže potkat nic horšího, než co zažil během třiceti let u policie. Jenomže nyní čelí komplotu, který ho má definitivně zdiskreditovat coby vyšetřovatele vražd. Zároveň s tím pracuje na případu kšeftování s lékařskými předpisy a po krku mu jdou nejen drogoví dealeři.
Americký spisovatel Michael Connelly (1956) vždycky věděl, že bude p... číst celésát kriminální romány. Po studiích na univerzitě začal pracovat jako kriminální reportér v novinách a po nocích pracoval na svém prvním románu. Detektivka "Černá ozvěna" zaznamenala obrovský úspěch, posbírala řadu žánrových cen a čtenářům se v ní poprvé představil Hieronymus (Harry) Bosch. Bosch má mnohé ze svého tvůrce, a jak vidno, čtenáři si ho zamilovali.
Dnes má Connelly na svém kontě přes padesát knih, které vycházejí v devětatřiceti jazycích. U nás Boschova dobrodružství vydává nakladatelství Domino. Ačkoliv jde o sérii, vůbec nevadí, když budete číst jednotlivé příběhy na přeskáčku anebo když začnete rovnou od nejnovějšího románu "Dva druhy pravdy". Connelly rozumí nejen svým hrdinům, ale především svým čtenářům, kteří netrpělivě čekají na nové porce napětí.
Harry Bosch je na první pohled zcela obyčejný chlápek, se kterým nebudete mít problém se ztotožnit. Bezpochyby by obstál i v krimi románech americké drsné školy a vám bude sympatický už jen proto, jaké vyznává hodnoty. Je čestný, zásadový a naštěstí ještě nikdy nemusel volit mezi "právem" a "spravedlností". Podle Harryho jsou zákony k tomu, aby se dodržovaly, a i když sem tam využije právní kličky, nikdy by se nesnížil k podvodu. Dělá to v zájmu věci a také proto, aby pobavil své čtenáře.
Jeho knihy mají v sobě cosi pohádkového a je pravidlem, že dobro triumfuje nad zlem. I když ... Je možné, že právě v románu "Dva druhy pravdy" bude všechno jinak. Bosch se nikdy nepovažoval za superhrdinu a s upřímností sobě vlastní vám prozradí, proč nikdy nechtěl pracovat v utajení. Ale znáte to. Člověk míní a osud mění. Harry pracuje na případu, v němž figuruje drogová mafie, a vyšetřování si žádá, aby pronikl mezi drogové dealery. To je samo o sobě nesmírně těžké, ale v souvislosti s tím, co se ještě děje, to vypadá jako sebevražedná mise.
Jádro příběhu spočívá v očištění Harryho jména. Náš hrdina je nařčen z toho, že kdysi zfalšoval důkazy, aby dostal jistého muže za mříže. Nyní existuje reálná šance, že se vrah dostane na svobodu. Proti Harrymu stojí právníci, bývalí kolegové a o jeho morálce pochybuje i jeho dospělá dcera. Harry je klaďas každým coulem, ale nemyslete si, že bude s padouchy jednat v rukavičkách. Když je to nutné, použije násilí, a když nestačí slova, dojde na pěsti.
V románu "Dva druhy pravdy" dokonce provede něco, co ještě nikdy neudělal. Pokud máte rádi napínavé a promyšlené zápletky, rozhodně si tuto knihu nenechte ujít. O tom, že je Michael Connelly skvělý vypravěč, netřeba pochybovat. Už nesčetněkrát dokázal, že je ve svém oboru mistr a že pokaždé dokáže přijít s něčím novým, co čtenáře nadchne a co je na několik hodin přiková k židlím.
Americký spisovatel Michael Connelly (1956) vždycky věděl, že bude p... číst celésát kriminální romány. Po studiích na univerzitě začal pracovat jako kriminální reportér v novinách a po nocích pracoval na svém prvním románu. Detektivka "Černá ozvěna" zaznamenala obrovský úspěch, posbírala řadu žánrových cen a čtenářům se v ní poprvé představil Hieronymus (Harry) Bosch. Bosch má mnohé ze svého tvůrce, a jak vidno, čtenáři si ho zamilovali.
Dnes má Connelly na svém kontě přes padesát knih, které vycházejí v devětatřiceti jazycích. U nás Boschova dobrodružství vydává nakladatelství Domino. Ačkoliv jde o sérii, vůbec nevadí, když budete číst jednotlivé příběhy na přeskáčku anebo když začnete rovnou od nejnovějšího románu "Dva druhy pravdy". Connelly rozumí nejen svým hrdinům, ale především svým čtenářům, kteří netrpělivě čekají na nové porce napětí.
Harry Bosch je na první pohled zcela obyčejný chlápek, se kterým nebudete mít problém se ztotožnit. Bezpochyby by obstál i v krimi románech americké drsné školy a vám bude sympatický už jen proto, jaké vyznává hodnoty. Je čestný, zásadový a naštěstí ještě nikdy nemusel volit mezi "právem" a "spravedlností". Podle Harryho jsou zákony k tomu, aby se dodržovaly, a i když sem tam využije právní kličky, nikdy by se nesnížil k podvodu. Dělá to v zájmu věci a také proto, aby pobavil své čtenáře.
Jeho knihy mají v sobě cosi pohádkového a je pravidlem, že dobro triumfuje nad zlem. I když ... Je možné, že právě v románu "Dva druhy pravdy" bude všechno jinak. Bosch se nikdy nepovažoval za superhrdinu a s upřímností sobě vlastní vám prozradí, proč nikdy nechtěl pracovat v utajení. Ale znáte to. Člověk míní a osud mění. Harry pracuje na případu, v němž figuruje drogová mafie, a vyšetřování si žádá, aby pronikl mezi drogové dealery. To je samo o sobě nesmírně těžké, ale v souvislosti s tím, co se ještě děje, to vypadá jako sebevražedná mise.
Jádro příběhu spočívá v očištění Harryho jména. Náš hrdina je nařčen z toho, že kdysi zfalšoval důkazy, aby dostal jistého muže za mříže. Nyní existuje reálná šance, že se vrah dostane na svobodu. Proti Harrymu stojí právníci, bývalí kolegové a o jeho morálce pochybuje i jeho dospělá dcera. Harry je klaďas každým coulem, ale nemyslete si, že bude s padouchy jednat v rukavičkách. Když je to nutné, použije násilí, a když nestačí slova, dojde na pěsti.
V románu "Dva druhy pravdy" dokonce provede něco, co ještě nikdy neudělal. Pokud máte rádi napínavé a promyšlené zápletky, rozhodně si tuto knihu nenechte ujít. O tom, že je Michael Connelly skvělý vypravěč, netřeba pochybovat. Už nesčetněkrát dokázal, že je ve svém oboru mistr a že pokaždé dokáže přijít s něčím novým, co čtenáře nadchne a co je na několik hodin přiková k židlím.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Noční směna
Je tady nová sympatická a jak jinak hodně svérázná policistka Renée Ballardová. Začátek knihy byl trochu pomalejší (tak kdy už se to rozjede?) – a rozjelo. Asi od poloviny knihy jsem nepřestala číst. Jedinou stížnost mám k tomu, že jsem se vlastně nedozvěděla motivy hlavního pachatele. Těším se na další díl a jsem také ráda, že Harry Bosch a Mickey Haller (mí oblíbení bráchové) ještě ne... číst celéřekli poslední slovo. Doufám, že se s Renée třeba někdy potkají. Doporučuji naprosto vše od Michaela Connellyho.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Noční oheň
Další díl této vynikající série přináší příběh, kde Renée a Harry vyšetřují nejeden případ, takže děj je tradičně bohatý. Dokonce se tentokrát na chvíli setkáme i s Mickey Hallerem. Tady to spojování Connellyho hlavních hrdinů mě baví.
Noční oheň je jako vždy propracovaná detektivka bez jakékoli zbytečné omáčky kolem a musím říct, že tentokrát mi to přišlo suché až moc, možná by ... číst celése trocha té omáčky i hodila ;-). Našlo se totiž i pár míst, kde jsem měla už pocit, že čtu vyšetřovací spis... ;-)
Noční oheň je jako vždy propracovaná detektivka bez jakékoli zbytečné omáčky kolem a musím říct, že tentokrát mi to přišlo suché až moc, možná by ... číst celése trocha té omáčky i hodila ;-). Našlo se totiž i pár míst, kde jsem měla už pocit, že čtu vyšetřovací spis... ;-)
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Temná svatá noc
Další skvělá americká detektivka z pera M. Connellyho. Hlavním hrdinou je Harry Bosch, detektiv staré školy, co je pevně zakousnutý do staré vraždy, kterou s pomocí kolegyně také svéráznou policistkou společně začnou řešit. Kniha je plná napětí, výborně se čte stejně jako všechny romány autora s Harrym Boschem. Vřele doporučuji všem, co mají rádi Los Angeles a Harryho Bosche, nudit se u... číst celérčitě nebudete.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Betonová blondýna
Další skvělý román od M.Connellyho. Novinka a moc mne bavil. Volně navazuje, Harry je opět v tažení proti všem zločincům, sadistického sériového vraha Panenkare, a ještě řeší sám sebe. Děj opět z Los Angels. Opět musím říct, že knihy s Harrym Boschem se mi líbí od tohoto spisovatele nejvíce. Mají spad, dej a Harry je prostě zajímavá osobnost, na kterou se čtenář pokaždé těší. Má svůj st... číst celéyl, přesvědčení a nepoleví.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Temná svatá noc
Obrovská pochvala.Velice dobře napsaná velice napínavá kniha,příběh.Kniha Temná Svatá Noc mě maximálně bavila a já ji musím jen a jen všem vřele doporučit . Super čtivá ..Když se svérázná policistka Renée Ballardová vrací z noční směny na stanici, přistihne u kartotéky se starými záznamy cizího muže. Tím je legendární penzionovaný detektiv Harry Bosch, který se právě snaží pohnout s odl... číst celéoženým případem vraždy patnáctileté Daisy, jejíž tělo našli pohozené na skládce. Jakmile se Ballardová dozví, o jaký zločin se jedná..Kniha mě velice bavila,je výborně čtivá a napínavá.Musím jen a jen všem vřele doporučit ..
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dva druhy pravdy
Všechny případy Harryho Bosche mě hodně baví! Dva druhy pravdy byl opět neskutečně napínavý díl od kterého se nešlo odtrhnout. Příběh byl vskutku originální, nic podobného jsem nečetla, takže jsem z této knihy byla hodně nadšená a všem příznivcům žánru rozhodně doporučuji k přečtení! Stojí to opravdu za to. Lékařské prostředí v autorových knihách mám hodně ráda, takže tohle byla úplná j... číst celéistota! Moc doporučuji jakýkoliv díl.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dva druhy pravdy
Michael Connelly mě svou sérii s Harrym Boschem dostává každým dílem více a více a tenhle dvacátý díl Dva druhy pravdy byl neskutečně moc dobře vymyšlen a neskutečně moc dobře napsán! Prozatím asi můj úplně nejoblíbenější díl ze série, který jsem měla během jednoho dne přečtený! Vyšetřování v téhle knize mě hodně bavilo a v knize byla akce za akcí! Velikánské doporučení na tuhle sérii. ... číst celéTohohle dvacátého dílu se určitě nebojte, je fajn.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zrušený rozsudek
Další velice dobrá knížka od mého oblíbeného autora . Je to moje třetí kniha v sérii a za mě opět skvělá. Po celou dobu příběhu nás autor udržuje v napětí, knížka se velice dobře čte , nemá hluchá místa. Právnické prostředí mě velice zajímá. A je k zamyšlení jak spravedlnost musí často ustoupit politice. Závěr příběhu je překvapující a naprosto nečekaný. Mám moc ráda tento typ kníže... číst celék ze soudního prostředí a těším se na další díl .
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Pouštní hvězda
Můj první Bosh a upřímně nechápu, proč jsou knihy této série tak žádané.
.. Pouštní hvězdy - dokazují, že i v tomto zvráceném světě existuje Bůh ....
.... Statečně a houževnatě vzdorují horku i zimě a stavějí se na odpor všemu, co by je chtělo zničit ....
.. Pouštní hvězdy - dokazují, že i v tomto zvráceném světě existuje Bůh ....
.... Statečně a houževnatě vzdorují horku i zimě a stavějí se na odpor všemu, co by je chtělo zničit ....
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Obhájce
Kniha má spád, zápletka dává zabrat a kdo viděl seriál na Netflixu, může alespoň porovnat jak moc se tvůrci vzdálili od původní předlohy. Za mě kniha jednoznačně lepší.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Pouštní hvězda
Další případy Renée a Bosche, tentokrát oba z minulosti. Jen u toho Boschova se čtenář musí sám domyslet, co udělal s pachatelem. Jen ten konec je smutný a můžeme jen doufat, že to nebyl závěr série.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Echo Park
Výborná detektivka. Autor má obvykle pomalejší začátky (trochu nuda) a trochu přehnané konce, ale i tak výborná knížka, která stojí za přečtení.
Výborná kniha, kde si Michael Haller vyzkouší v soudní síni opačnou roli než je jeho obvyklá.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Noční směna
Noční směna je příjemně napsaná kniha, ve které je halvní postavou svérázná policistka Renée Ballardová. Začátek knihy se sice může zdát maličko pomalejší, ale ve druhé polovině knihy se to všechno krásně rozjede a celý ten pomalý začátek je nádherně vynahrazen, za což jsem moc ráda, protože to je kniha, kterou jsem opravdu potřebovala. Mrzí mě však, že jsem se nedozvěděla, jaký byl vla... číst celéstně motiv pachatele a co ho k tomu vedlo.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dva druhy pravdy
Série Harryho Bosche mě jednoduše neustále baví, ačkoliv se tedy přiznám, že ji čtu dost nahodile a úplně nerespektuji pořadí série (i tak se v tom tedy nějak orientuji). Dva druhy pravdy jsou ale za mě tedy jednou z nejlepších knížek v sérii a opravdu mě do sebe maximálně vtáhla. Jeden by řekl, že ve dvacátém díle už autor všechna esa z rukávu vytáhnul a už nemá úplně co nabídnout, ale... číst celé opak je pravdou, knížka byla skutečně dobře promyšlená a vražedně čtivá.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Temná svatá noc
Velmi dobře napsaná kniha, která je opravdu čtivá a nelitovala jsem, že jsem po ní sáhla. Líbí se mi hlavně propracovaná charakteristika postav, do kterých se člověk mohl vcítit. Myslím si, že každého nadšence do thrillerů tahle kniha rozhodně nedchne, protože i příběh je velmi propracovaný a rozuzlení je vcelku překvapivé, není to o tom, že byste od poloviny knihy věděli, jak to vlastn... číst celéě dopadne, za což jsem moc ráda.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dva druhy pravdy
Výborně napsaná kniha, která ukazuje, že s lékařskými předpisy by se prostě kšeftovat nemělo. Také se mi líbí hlavní vyšetřovatel, který je výborně a realistiky charakterizovaný, ale to nejdůležitější na tom je, že i on má nějaké své stinné nebo temné stránky, takže to není vyloženě takový ten typ, který je prostě nejhodnější a je nejlepší na světě, což se mi moc líbí, pokud je i "dobrý... číst celé" hrdina ve své podstatě maličko špatný.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Černá ozvěna
Jako někoho, kdo dosud Bosche hltal jenom z televize, mě Černá ozvěna překvapila hned ve dvou směrech. Tím prvním je, že jde Connelly čistě jen po jednom případu a nekombinuje víc různých zápletek, jako to dělal televizní Bosch. A tím, že se v knížce nekupí moc mrtvol a jde se úplně čistě po policejní piplačce, mi knížka přišla ještě o level zemitější než seriál. Druhým směrem je Vietn... číst celéam. Harryho zážitky z vietnamský války mě tu bavily moc. A skoro mě až mrzelo, že tuhle kapitolu hlavního hrdiny v Amazonu úplně vyškrtli. Bosch je sympaťák, jeho začátky s Eleanor zábavný a Connelly ti starou školu píše lehce jako pírko. Škraloup Černý ozvěny pro mě ale je, že mi prostě samotnej případ nepřišel tolik nosnej. A mnohem víc než jeho řešení mě bavilo zjišťovat, odkud Harry sebral ten nádhernej dům a proč proboha Edgar dělá realiťáka.
