Děkuji moc autorce, Pavle Pavlíčkové Kovaříkové, že jsem měla možnost být jejím čtenářem, který si Mucošky přečte dříve než kniha vyjde. Velmi moc si toho vážím. Mucošci se mi velmi líbili a dá se říci, že jsem se díky nim vrátila do dětství, kdy jsem tyto knihy jako malá zbožňovala.

V knize naleznete víceméně dvě časové linky, jedna, která se odehrává v současnosti, a ta druhá, jež se odehrává v roce 1422. Líbilo se mi, že se patra rozdělila, a každý tak prožíval různá dobrodružství, a tak i části daného století. Já osobně bych nejradši prožila dobrodružství týkající se alchymie.

Popis prostředí je moc pěkně popsán, a nedělalo mi problém si představit okolí, ve kterém se nacházeli hlavní hrdinové. Když to tak vezmu, tak si ani nemohu vybrat, koho jsem měla nejradši, jelikož každý z nich měl něco do sebe, a já si tak oblíbila naprosto všechny.

Pro ty čtenáře, kteří mají rádi krátké kapitoly, jsou Mucošci to pravé. Kdykoliv můžete u konce kapitoly knihu odložit, a nemusíte tak během něčeho napínavého. Ale i tak musím podotknout, že některé kapitoly končí velmi napínavě, a prostě jsem musela číst dál, abych věděla, jak to dopadne.
**br**Mucošci jsou doplněny ilustracemi různých scén z knihy a přibližují tak jednotlivé postavy, a dokonce samotné mucošky. Pro mě to byla příjemná změna a často jsem se u ilustrací pozastavila a kochala jsem se jimi, než jsem dál pokračovala ve čtení.

Knihu vřele doporučuji těm, kteří mají rádi dětské knihy, které jsou plné dobrodružství. Věřím, že se vám bude líbit, a dokonce vás zavede znovu do dětství. A to se mi na tom právě tolik moc líbilo. schovat popis