Recenze Evžen Oněgin

Evžen Oněgin
Puškinovo mistrovské a nadčasové dílo, čtenáře osloví nejen překrásnou literární formou, ale i krásným příběhem o lásce a přátelství, o malých i velkých životních dramatech a také o spletitosti lidských osudů. číst celé 

Recenze

41
4.5
hodnotilo 41 zákazníků
5
29x
4
7x
3
1x
2
0x
1
1x
Skvělá ruská klasika, kterou byste si neměli nechat ujít. A pokud vám bude někdo vykládat, že je to nuda, nevěřte mu. Je to všechno, ale nuda vážně ne. Je to čtivé, hrdé, milostné, plné vášně a... číst celé 
Éowyn
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Skvělá ruská klasika, kterou byste si neměli nechat ujít. A pokud vám bude někdo vykládat, že je to nuda, nevěřte mu. Je to všechno, ale nuda vážně ne. Je to čtivé, hrdé, milostné, plné vášně a nádherně ruské. Je prostě prostoupeno tím co Dostojevskij v krátkosti nazýval "ruská duše". Není to ale ani žádná nemravnost, vysmívající se věrnosti manželské jak poznáte na konci. Doporučuji, i když to není čtení pro každého.
4/04/2020
Avatar uživatele
Evžena Oněgina jsem četla hned několikrát a vždycky mě kniha velice bavila! Snad tedy bude i vás. Knížka je napsaná trochu zvláštně, nebo alespoň já jsem zase tolik poezii nečetla. Jen si myslím, že se jedná o světovou četbu, do které je zkrátka nutné dozrát - jako mladší se mi skoro vůbec nelíbila a nijak jsem jí neholdovala. Přitom je to jedno z nejvíce romantických literárních děl, které jsem kdy četla!
28/07/2020
Avatar uživatele
Tuto Puškinovu veršovanou novelu jsem četla k maturitě a naprosto jsem se do ní zamilovala. Je to bezpochyby jedna z nejlepších ruských klasik a každého čtenáře musí chytnout za srdce. Evžen je typický aristokratický floutek a Taťána je mladá dívka plná ideálů, která se do něj zamiluje. Evžen ji nejprve přehlíží a pohrdá jí a jak děj plyne, jejich role se vymění. Taťána je šťastně vdaná a Evžen jí klečí u kolenou a vyznává jí lásku.
26/02/2019
Avatar uživatele
Evžen Oněgin je moje nejoblíbenější dílo klasické literatury. Kniha je psaná poezií, která má velmi umělecký a básnický jazyk, ale rozhodně se nebabrá ve zbytečně dlouhých a nudných popisech. Puškin mistrně charakterizuje postavy a motivy jejich činů, a velmi věrně popisuje jejich pocity. Hlavními motivy knihy jsou láska a zklamání, která může přinést, když se nesprávní lidé zamilují v nesprávnou dobu, a snaha "zbytečného člověka" bez smyslu života najít své místo ve světě a nějak se prokousat životem.
Kniha je opravdu skvělá a doufám, že si ji vytáhnu u maturity.
2/02/2021
Avatar uživatele
Skvělý román, který se dá číst znovu a znovu. Krásný po jazykové i obsahové stránce. Charakteristika zbytečného člověka je stále aktuální. Stejně tak příběh, kde hraje velkou roli láska, přátelství, ale také zrada a zkostnatělá společnost. Méně zajímavé pro mě byly autorovy poznámky o Rusku, jeho krásách, společnosti a tradicích. Je ale pravda, že děj dokreslovaly a měnily jeho tempo.
Vyjadřování je spíše obrazné, ale dobře pochopitelné a čtivé.
11/11/2020
Avatar uživatele
Literární forma veršovaného románu je pro mě čtivá, i když z dnešního pohledu se mi zdají některé rýmy jako příliš naivní. Nevím, do jaké míry je to ovlivněno překladem, a do jaké dobou vzniku. Atmosféra místa je však zachycena věrně, člověk si snadno představí, že se prochází sadem u odlehlé ruské vesnice či se baví na moskevském plese. Zdá se mi také, jako by si autor v postavě Lenského předpověděl svůj vlastní úděl. Doporučuji.
13/10/2020
Avatar uživatele
Krásný zážitek z románu ve verších. Četla jsem ho sice naposledy jako povinnou četbu k maturitě, ale to krásné z něj mám v sobě uchováno už navždy. Knihu mám ve starším vydání doma a chráním si ji jako oko v hlavě, chovám se k ní s úctou a láskou, protože krása i láska se skrývá uvnitř. Stačí jen otevřít. Je to jako poklad. Pamatuji si, jak jsem se bála, že to celé nepřečtu a nakonec jsem musela číst nahlas. Ta slova musela rezonovat místností, ta čirá skladba slov zní jako hudba. A tu nemůžete nechat neslyšet.
27/09/2020
Avatar uživatele
Znám nespočet lidí, kteří ho nenávidí a naopak i nespočet lidí, kteří ho milují. Já jsem ho po prvním přečtení moc nemusela. Později jsem se k němu dobrovolně vrátila, protože mě něco hlodalo, že mu musím dát ještě jednu šanci. Příběh je dle mého názoru nadčasový, velmi ruský, plný názorů Evžena, se kterými nesouhlasím, plný napínavých momentů. Doporučuji všem, nebojte si ho napsat do seznamu k maturitě.
18/05/2020
Avatar uživatele
Ani chvíli jsem se nenudila, za to mi občas trochu vadily autorovy obsáhlé zásahy do děje. Na druhou stranu jsem si v dodatku ráda přečetla něco o Oděse a jeho názoru na pobyt tam. Některé pasáže jsem četla několikrát, ne kvůli porozumění, ale kvůli nádheře veršů, které přesně vystihují povahu hrdinů, jednou světácké jako Evžen, hned zas intimní a stydlivé jako Taťána, aby se na konci oba změnili a verše to zase krásně zachytily.
2/04/2020
Avatar uživatele
Nádherné, přenádherné dílo. Studenti se mu vyhýbají, ale já ho přesně kvůli těm rýmům tolik zbožňovala. Za mě je to rozhodně jedna z nejlepších knih v povinné četbě, ke které se můžete dostat. Krása střídá nádheru, děj plyne tak svižně, linky se tak houpají, jako byste četli náš Máj. Puškin píše neuvěřitelně jemným jazykem, ze kterého vám běhá mráz po zádech, překlad úžasný, spoustu z pasáží jsem si vypsala. ♥
21/08/2019
Avatar uživatele
Evžen Oněgin, jedna se o Roman ve verších, kdy Evžen představuje petrohradskeho mládence, který je unudeny, lehkomyslny a veškerý čas tráví na plesich. Na základě charakteru Evžena vznikl Puškinuv termín, tzv. zbytečný člověk - člověk neschopný realizovat své plány, nevyužívá svého nadáni, sobectví a znuděnost nedovolují dat jeho životu smysl. Puškin v knize prezentuje i smutek z vyhnanství na Sibiř a smutek po městě.
15/05/2019
Avatar uživatele
Nádherné Puškinovo dílo! Jakožto povinná četba mě Evžen Oněgin vůbec nelákal, ale když jsem se odhodlal k tomu jej otevřít, v tichém úžasu jsem s zacetla. Nádherná báseň, výborné slohové prostředky, nakonec jsem ji do těla s velkou chutí a měla jsem dokonce i chuť si některé verše zapamatovat, tak moc se mi líbily s přirostly mi k srdci.
Právem jde o jednu z nejznámějších ruských knih. Skutečně výborná.
9/09/2018
Avatar uživatele
Jedna z nejlepších knih ruské literatury. Hlavním hrdinou příběhu je znuděný, mladý floutek z vyšší společnosti- Evžen Oněgin, který se na nějaký čas odstěhuje na venkovské sídlo. A tady to všechno začíná. Příběh vám nechci prozrazovat, ale na konci mi bylo Oněgina líto.
Na to, že je dílo psáno ve verších, tak se mi moc dobře četlo. Příběh se četl velice dobře, používaný jazyk je srozumitelný. Knížka nebo spíše toto vydání je skvělé pro začínající ruštináře. Proto doporučuji.
9/09/2018
Avatar uživatele
Dílo o neopětované a nenaplněné lásce. Skvělá kniha, i přes to, že se jedná o náročnější četbu, svého výběru nelituji a nezbývá mi než ji vychválit do nebe. V díle najdete napětí, vzrušení, strach, lítost i smutek. Je zde patrný rozdíl mezi vyšší ruskou společností oproti životu na venkově. I přes to, že se jedná o starší dílo, ho doporučuji, minimálně je to výborná kniha, kterou můžete přidat do svého maturitního seznamu.
11/07/2018
Avatar uživatele
Tomuhle dílu nejde dát méně než pět hvězdiček. Je to sice už pro náročnější čtenáře a dílo určitě neosloví milovníky brakové literatury, ale stojí za to si knihu vychutnat, třeba i po doušcích. Jak se říká, člověk chce vždycky to, co nemá nebo nemůže mít a přesně takhle se to děje i hlavnímu hrdinovi Evženu Oněginovi. Nejdojemnější je určitě Taťánin dopis Oněginovi, tady se mi rozhodně tlačily slzy do očí a četla jsem to pořád dokola - ženy pochopí.
9/07/2018
Avatar uživatele
Spoustu lidí mě od této knihy odrazovalo, protože se prý strašně špatně čte. Nakonec mě však naše paní ruštinářka přesvědčila a knihu jsem si přečetla. Jsem moc ráda, že jsem to nakonec udělala, protože bych si nikdy neodpustila, že jsem vynechala takový skvost světové literatury. Nádherné verše Alexandra Sergejeviče Puškina mě okamžitě vtáhly do děje o nešťastné lásce a sdělují nám, že se máme lépe rozhodovat, abychom v budoucnu netrpěli.
28/09/2017
Avatar uživatele
Jednoznačně jedna z nejlepších knih z povinné literatury, kterou jsem měla možnost si přečíst. Miluji ten styl jakým je napsaná. Líbí se mi dopis Oněginovi psaný Taťánou, rve mi srdce celý příběh.
Poezii nečtu, vlastně skoro vůbec, ale u tohohle jsem právě díky maturity byla nucena udělat výjimku a nelituji.
Díky knize jsem šla i do divadla a tak nějak to dohromady všechno zapadlo, že jsem ráda že jí doma mám a můžu se do ní kdykoli začíst.
13/09/2017
Avatar uživatele
Já píši vám - co mohu více? Co ještě mohu dodati? ... Tuto báseň a Taťánin dopis Oněginovi si snad budu pamatovat navždy. Právě díky tomuto dopisu tu knihu zbožňuji. Příběh neopětované lásky a dramatu, který se v knize odehrává mi učaroval. Oněgin je zprvu namyšlený a Táňu odmítne, avšak, když už by ji chtěl, jde pozdě. Táňa si svoji potupu pamatuje, je zadaná a Oněgina nechce.Kniha patří do klasické ruské literatury, avšak ani v dnešní době neztrácí nic ze svého kouzla. Vřele ji doporučuji.
27/08/2017
Avatar uživatele
Poesie sice není můj šálek čaje, ale tohle je jednoznačně vrcholné dílo dokonalého muže, který věděl o čem hovoří. Příběh Taťány a Oněgina je pro mě asi tím nejkrásnějším a nejstrašlivějším příběhem zároveň. Miluju totiž když jasně víte, že jsou pro sebe hlavní hrdinové pro sebe dokonale stvořeni, ale nakonec nikdy nebudou spolu, protože osud to tak chtěl. Já zbožňuju onu naprostou jistotu, že oni vědí, že spolu nikdy nemohou být, ale přesto na sebe nikdy nezapomenou.
16/07/2017
Avatar uživatele
Mistrovské dílo pana Puškina. Není to jednoduchá četba, to ani omylem, ale rozhodně stojí za to. Příběh už je prakticky nesmrtelný a profláklý tak, že ho zná úplně každý. To ale neubírá na celkovém dojmu. Podle mě patří kniha mezi ty nejlepší knihy jaké jsem kdy četla. A jako klasické dílo nemohlo chybět u mě v poličce. Rozhodně nelituji své koupě a myslím, že by si ji měl každý přečíst. Doporučuji ji, ale vím, že se určitě nebude líbit každému.
15/07/2017
Avatar uživatele
Oněgin odjíždí z Petrohradu na venkov, aby převzal dědictví po svém zemřelém strýci. Zde se setkává s básníkem a věčným snílkem Vladimírem Lenským, s kterým se spřátelí. Prostřednictvím Lenského se seznamuje se statkářkou Larinovou, která má dvě dcery, starší Olgu, jež je snoubenka Lenského a Taťánu. Taťána, jež Puškin přisuzuje ty nejkrásnější ženské vlastnosti, ušlechtilost a opravdový cit, se do Evžena Oněgina zamiluje a posílá mu dlouhý veršovaný dopis plný lásky. Evžen ji však odmítá.
9/02/2021
Avatar uživatele
Evžen Oněgin mě nezklamal, krásně verše, a to nejen Taťánin dopis Oněginovi, ale velmi mě zaujal i její proslov na konci knihy.
Nejvíce bych vyzdvihla postavu Taťány, která není charakterizována jako typická krasavice, ale především jako šarmantní, sečtělá a zásadová dívka, což mi přišlo příjemně osvěžující.
Jediným drobným negativem se pro mě staly autorovy vsuvky, či promluvy ke čtenářům. Ty mě trochu rušily od samotného příběhu.
2/04/2020
Avatar uživatele
Poslední dobou jsem přečetl knížky, které budu potřebovat k maturitě, a tak jsem rád, že je "mám za sebou". Oněgin je však opravdu naprostá klasika ruské literatury. Tím, že se jedná o román, který je ovšem ve verších, děj utíká neskutečně rychle. Stejně jako minule u Revizora jsou zde některé vtipné pasáže (či pouze verše).

Můžeme sledovat zajímavou proměnu Evžena, v prvních 4-5 hlavách se chová velmi zvláštně, je sebestředný, velmi sebevědomý a pohrdá ostatními. Zatímco na konci se z něj stává úplně jiný člověk. Poslední pár slok bylo opravdu fantasticky propracovaných (tím netvrdím, že ostatní nebyly). Byly vidět ty emoce, smutek, očekávání...a přesto nic...

Opravdu mě dílo překvapilo. I autorovo pojetí některých veršů (často posledních v jednotlivých hlavách), kdy kominukeje s námi = čtenáři. Dále jsou taktéž vtipné různé poznámky v závorkách, které autor využil k vytvoření rýmu. A samozřejmě musím vyzdvihnout dopis Taťjany Evženovi - ten musí znát snad opravdu každý! :)
14/10/2019
Avatar uživatele
Evžen Oněgin. Knihu jsem si chtěla přečíst, od té doby co jsem zaslechla citát:
,,Já píši vám – co mohu více?
Co ještě mohu dodati?'' a tak dál...
Dlouho jsem se k ní nedostávala, ale naštěstí jsem ji měla ve výběru četby k maturitě, takže jasná volba.
Knížka je o to víc zajímavější, že je to román ve verších (toho jsem se docela děsila, a proto jsem ji ne a ne přečíst). Kupodivu se to četlo moc dobře a bylo to srozumitelné.
Evžen byl arogantní mladík, který se pohrával s city Taťány a konec byl podle mě takový, jaký si zasloužil.
24/09/2019
Avatar uživatele
Kdyby mi ještě na podzim někdo řekl, že si dam do svého maturitního seznamu toto dílo, tak bych mu nevěřila. Četla jsem to když jsem byla malá a vůbec mě to nebavilo. Asi je to jedno z těch děl, do kterých se zkrátka musí dozrát. Nyní mě příběh baví, dej rychle odsypa, celkově je to velice povedené. Jsou tu typické prvky romantismu, a možná i proto mě to tak baví. Rozhodně doporučuju! Klasika nad klasiky.
12/06/2019
Avatar uživatele
Evžen Oněgin je první kniha ruského autora, se kterou jsem se seznámila. Vše samozřejmě jako součást středoškolské četby k maturitě a knihu určitě doporučuji dalším studentům (a vlastně ne jenom jim). Jde o nejslavnější dílo Alexandra Puškina, který je psaný ve verších. Nejdříve jsem s tím měla trošičku problém, ale rychle jsem si na styl zvykla. Příběh povídá o ruském aristokratovi, cynickém Oněginovi, jehož osud se osudově proplete s Taťánou – kterou nejdříve nechce a poté nemůže mít.
28/07/2018
Avatar uživatele
Kamarádky, které moc nečtou mi ji doporučili k maturitě, a já si řekla proč ne, vždyť se mi bude hodit i k ruštině. Kniha je psaná jako báseň, takže se čte velmi rychle. Postav je málo, neztratíte se v nich. Některé pasáže jsou nudné, jiné opět nabité napětím. Myslím, že je to dobrá volba do maturitního seznamu. Nešťastná láska, která je tématem celého příběhu, je tu krásně popsána a naplněna. Doporučuji!
22/04/2018
Avatar uživatele
Knížka je ze začátku opravdové utrpení. Tedy alespoň pro mě bylo, když jsem knížku přelouskávala poprvé. Vše se ale po pár desítkách stránek rozjede, potom už je to velice čtivá literatura ukazující nám mimo jiné život v Rusku v 19. století. Alexandr Sergejevič Puškin stvořil hromadu krásných děl. tohle je určitě jeho nejpovedenější. Doporučuji všem, alespoň jednou za život by si ho měl přečíst každý.
20/04/2018
Avatar uživatele
Pro plno čtenářů je asi největším problémem forma toho to románu, kterou je poezie, a také obtížnější začátek plný úvah a promluv ke čtenáři. Když se ale prokoušete úvodem, čeká vás romantika plná bolesti a marnosti. Evžen Oněgin je osobou, které se v literatuře říká zbytečný člověk. jedná se o většinou šlechického mladíka plného představ a ideálů, touží po tom něčeho dosáhnout, ale není schopen se k ničemu odhodlat a převzít iniciativu, naplnit své sny. Ale co se stane, když takový člověk potká romantickou duši v těle Taťány? Určitě doporučuji si přečíst, stojí to za to.
10/04/2018
Avatar uživatele
Ne nadarmo se tomuto románu říká encyklopedie. Chtěla jsem si znovu přečíst „Eugena Onegina“ po dlouhou dobu, protože si pamatuji jen obecné rysy a ne detaily. O mnoho let později je vnímání hlubší než za těch vzdálených 15 let. Absolutním objevem bylo, že Tatianin dopis byl napsán ve francouzštině. V té době zjevně této skutečnosti nepřikládala žádný význam. Dobře, i když v jiném jazyce, to není překvapující, mnozí v té době znali několik jazyků a mluvili jim plynně. Další věc je překvapující: že velmi špatně mluvila rusky! Žila v ruské vesnici a nemluvila svým rodným jazykem. Onegin je dandy, zkažený životem, nebo spíše unavený nečinností.
23/02/2021
Avatar uživatele
Trošku jsem se knihy obávala, když jsem zjistila, že se jedná o veršovaný román, protože jsem nějak nevěděla, co si pod tím představit. Na to, že veršované věci se čtou velmi rychle se tohle naopak četlo velmi pomalu. Což mi ve finále ani vlastně nevadilo, protože příběh je poutavý a čtete dál a dál, aby jste se dozvěděli více o tom, co se děje. Taťánu jsem ale neměla moc ráda, protože mi její postava prostě přišla taková strašně upjatá a ufňukaná. Naopak Evžen pro mě byl velmi oblíbeny. Rozhodně stojí za přečtení.
15/05/2020
Avatar uživatele
Nádherná kniha, moc mě bavila. Knihu jsem přečetla relativně rychle, líbil se mi příběh i to jak autor popisuje přírodu. Trošku pro mě byl problém, že kniha je veršovaná, občas se mi nečetlo úplně snadno a chvíli mi trvalo než jsem se do knihy začetla. Na knize se mi asi nejvíce líbil vývoj postav, ten dodává na dramatičnosti příběhu. Oněgin se promění z arogantního floutka na vyspělého muže a Taťána se už není naivní dívenka. Já jsem byla s knihou spokojena a doporučuji se podívat i na film.
11/02/2019
Avatar uživatele
Dílo Alexandra Sergejeviče Puškina je velice propracované, jazyk je bohatý, metaforický, mnoho básnických prostředků a zvládá dokonale popisy hlavních postav. Líbí se mi, jak zpracovává v díle jejich vývoj, např. u Taťány, která je zprvu naivní zamilovanou dívkou a poté oddanou hrdou manželkou. Souhlasím s názorem, že Taťánin dopis je jednou z nejromantičtějších pasáží knihy a možná i nejromantičtější dopis z celé literatury.
11/07/2017
Avatar uživatele
Knihu jsem zakoupila převážně kvůli literatuře ve škole, právě když jsme probírali autora-Alexandera Sergejevič Puškina, který mě zaujal natolik, že jsem se rozhodla ke koupi. Věděla jsem, že je kniha psána v poněkud složitějším jazyce, než na který jsem zvyklá ze současné beletrie, ale i tak jsem po započetí čtení měla nemalé potíže. Po čase jsem si začala s knihou více rozumět. Zároveň tedy i více rozumět jí a čtení jsem si velice užila.
19/12/2020
Avatar uživatele
K této knize jsem se dostala skrz povinnou četbu. Obvykle veršované knihy nemám ráda, toto je ovšem výjimka. Veršovaný román o neopětované lásce, bohémeském životu a přátelství. Kniha je pro četbu těžká, ale za to krásná a nakonec jsem byla překvapená jejím koncem. Jediné co bych vytkla bylo to, že vylíčené ruské prostředí na mě působilo pochmurně. Znovu bych si knihu nepřečetla, ale je to dílo, které by měl každý znát.
2/04/2020
Avatar uživatele
Klasický románový příběh psaný ve verších od jedinečného Alexandera S. Puškina.
Předem bych měla říct, že pozii nečtu skoro vůbec. To skoro vůbec bych tak dvakrát podtrhla. Přečetla jsem Sonety, Havrana, Kytici, Edisona a část Máje. A tím myslím končím.
Oněgin je ale něco úplně jiného. Po chvilce si zvyknete, a pak už v tom ani poezii neuvidíte. Jedná se o nádherný, romantický a (tak hezky) tragický příběh nenaplněné lásky.
21/09/2017
Avatar uživatele
Toto dílo jsem četla na střední škole a uvažovala,zda jej zařadit do své povinné četby. Nakonec jsem tak neudělala. Proč? Protože se mi dílo vůbec nelíbilo. Klasika to je,o tom žádná,ale o dopisu Taťány Oněginovi nám básnili učitelé už na základní škole,jak je to jedna z nejvíce romantických věcí,co kdy byla napsána. Když jsem ale já dopis dočetla,tak se mi chtělo strašně smát. Nevím,jestli je díky stylu,kterým byl dopis psaný,nebo nemám romantickou duši,ale nebylo to nic pro mě. Kdyby to mělo alespoň šťastný konec..
9/07/2017
Avatar uživatele
Knihu jsem četla opět jen kvůli maturitě. A myslím, že jsem byla dost hloupá, když jsem koukala na to, kolik má kniha stran a jak je tlustá, protože kdybych vybírala podle obsahu, možná bych teď neměla v seznamu tolik blbostí, pardon. Každopádně, Evžen Oněgin mi dal fakt zabrat! Půlku knihy jsem vůbec neměla tucha, o co jde. Nechápala jsem, vůbec. Na konci jsem byla fakt ráda, když jsem ji dočetla. Myslím, že tohle opravdu nebyl můj šálek kávy. Pro někoho asi fajn oddechovka, pro mě rozhodně ne, bohužel...
22/03/2018
Avatar uživatele
Podle mě hodně dobrá kniha, od které jsem to také vůbec nečekala. Kniha byla velice hezky napsaná a hrozně dobře se mi četla. Kniha vypráví o lásce a přátelství a moc se mi líbila forma a jazyk v knize. Jestli váháte, zda si knihu přečíst, nebo ne, já vám ji mohu jedině vřele doporučit. Vím, že hodně lidí nemá rádo povinnou četbu a chápu to, protože já jsem tuto knihu také četla až po střední škole.
29/04/2020
Avatar uživatele
Krásný příběh napsán krásným způsobem. Mnohdy dojemné, se zajímavými myšlenkami. Dopis Taťány mě samozřejmě, jako vždy, chytil za srdce. Knihu jsem četla poprvé, příběh Oněgina a Taťány mi však byl znám ze školní lavice i z divadelních představení. Krásné. Kniha se čte velice dobře a jednoduše a verše příběhu jen dodávají to kouzlo. Určitě se ke knize ještě někdy v pozdější době vrátím, zaslouží si to.
13/01/2018
Avatar uživatele
"Odříkaného chleba největší krajíc."
Je to klasické ruské dílo, které je zařazeno do povinné četby a to právem. Tuto klasické Puškinovo dílo by si měl přečíst každý. Dějová linie této knihy je poněkud předvídatelná, nicméně autorovo zpracování je excelentní. Charakteristika hlavních i vedlejších postav je velice košatá . Speciálně mě zaujala postava Taťány a Evžena Oněgina a jejich psychologické vykreslení charakteru. Určitě doporučuji.
7/07/2017