Autorka ve své knize popisuje ohromnou výzvu, kterou pro ni představuje boj s duševní chorobou. Tato autobiografie je však hluboce optimistická. Autorka více než dobře ví, jaké to je být opravdu šílená, tedy věřit, že vaše myšlenky dokážou zabíjet, že vaši blízcí jsou podvodníci, kteří se proti vám spikli. Ví, jaké to je, když se téměř nemůžete nadechnout, když jste nacpaní léky až k prasknutí, když cítíte, jak se vaše já rozpadá, vzdaluje a nakonec úplně mizí. Přesto je však přesvědčena, že pro ni její diagnóza nebude rozsudkem smrti. Ve své knize vypráví příběh dlouhého boje se schizofrenií. Vzhledem k tomu, že musí čelit psychotickým atakám, je neuvěřitelné, že si dokázala vybudovat úspěšnou akademickou kariéru. V této knize se snaží porozumět své nemoci, proti níž bojuje, ale zároveň usiluje o to, aby ji dokázala přijmout jako součást sebe samé.

Bitvy s duševní chorobou u ní nejčastěji začínají při změnách – když odejde z domova studovat na univerzitu, když se vrací domů na prázdniny, když zahajuje akademickou dráhu, když má dnes mít přednášku na konferenci. Vždy když je ve stresu, její choroba se zhorší. Uniká před ní za barikády své mysli; někdy vyhraje, jindy prohraje a skončí v nemocnici.

Ačkoli se v knize popisují nepěkné věci, nakonec nevyznívá depresivně. Elyn Saksová z ní vychází jako žena, jež je pevně rozhodnutá nevzdávat se navzdory obtížím – proto má naději do budoucna, která je pro každého tak důležitá. A dokáže ji prostřednictvím své práce rozdávat i ostatním – vystudovala totiž práva a zabývá se ochranou práv duševně nemocných.

„Schizofrenie je hrozivé slovo – a my ji až příliš často ztotožňujeme se životem v utrpení, izolaci a duševních mukách. Neznám však lepší korektiv takového stereotypního vnímání této nemoci, než je kniha Střed se hroutí zevnitř, podrobné vzpomínky na to, jak se osobě trpící schizofrenií může pomocí léků, citlivé podpory (a v případě profesorky Saksové i psychoanalýzy) podařit žít životem naplněným kreativní prací, láskou a přátelstvím. Je to nejsrozumitelnější a nejoptimističtější autobiografie o životě se schizofrenií, jakou jsem kdy četl.“

• Oliver Sacks, M.D.

„Je to autobiografie nadané ženy trpící schizofrenií, jejíž příběh je, dá se říct, už legendární… Při svém putování temnotou šílenství nachází světlo v mnoha koutech léčivého vesmíru… A ona se potom sama stává zářící hvězdou, jež hrdě prochází mezi námi a osvětluje cestu optimismem. Díky ní jsme pyšní na profesi, která ji na její cestě doprovází. Elyn Saksová není prvním člověkem, který se ocitl na lodi v této strašlivé bouři, avšak právě ona přispěla ke zmapování tohoto martyria značnou měrou.“

• The American Journal of Psychiatry

„V knize Střed se hroutí zevnitř popisuje Elyn Saksová s precizností a zanícením utrpení člověka žijícího se schizofrenií a otevřeně a detailně odhaluje svět, který zůstával velice dlouho nespatřen. Vypráví o tom, že jí samotné se podařilo tváří v tvář chorobě uspět, a září jako maják naděje pro ty, kdo rovněž trpí psychózou.“

• Andrew Solomon, autor knihy The Noonday Demon

„Elyn Saksové bylo teprve osm let, když ji poprvé zasáhla duševní choroba, třebaže tehdy jen na krátkou dobu. Když však odjela do Anglie studovat na Oxfordskou univerzitu, propukla psychóza naplno a ona skončila v psychiatrické léčebně. Schizofrenii se jakž takž podařilo dostat pod kontrolu pomocí léků a terapie ve formě ‚léčby mluvením‘. Díky tomu Saksová dokončila magisterské studium a začala studovat na Právnické fakultě Yaleské univerzity. Vrátila se do psychiatrické léčebny – tentokrát však musela čelit bolestnému omezování osobní svobody. V současnosti je šťastně vdaná a působí jako profesorka práva na Jihokalifornské univerzitě. Nad svou nemocí získala převahu… Její popisy propadů do psychózy jsou strhující.“

„Nevšední kniha Elyn Saksové je hlasem ze země, o níž slýcháme jen zřídkakdy, totiž z království psychózy. Stejně jako knihy Girl, Interrupted (Narušení) od Susanny Kaysenové a An Unquiet Mind (Neklidná mysl) od Kay Jamisonové je dílo Střed se hroutí zevnitř nádherně napsanou ságou o mladé ženě, jež zápasí s duševní chorobou a nakonec zvítězí.“

• Time.com

„Elyn Saksová byla v pekle a vrátila se zpátky. V těchto jasně napsaných a občas hluboce zneklidňujících vzpomínkách vypráví Saksová o svém téměř celoživotním boji se schizofrenií včetně hlasů, různých vizí a silné depersonalizace… její popisy jsou naprosto přesné, proto z nich běhá mráz po zádech. Jako čtenáři můžeme být vděční, že přežila a mohla nám svůj příběh vyprávět.“

• The San Francisco Chronicle

„V těchto strhujících vzpomínkách Saksová prokazuje spisovatelskou schopnost vytvořit postavy, dialog a napětí. Ze svého mimořádného pohledu odbornice a zároveň člověka, kterého sužuje duševní choroba, provádí Saksová čtenáře od počátečního ‚trošku zvláštního chování‘ až k rozvinuté psychóze s pocity, že se člověk ‚rozpadá, rozlétá na kusy, exploduje‘… Živě popisuje svou osobní zkušenost ze světa, v němž je ona sama vyděšená, ale zároveň děsí druhé… Výpověď Elyn Saksové bude v této oblasti jistě výrazně vyčnívat.“

• Publishers Weekly

„Údaje z životopisu Elyn Saksové jsou zcela jedinečné: tituly z Oxfordu a Yale, profesorský post na Právnické fakultě Jihokalifornské univerzity a diagnóza schizofrenie. Ke svým úspěchům nedávno přidala i tuto mimořádnou knihu vzpomínek. Je to dílo otřásající zaběhnutými stereotypy a popisující houževnatou ženu, pro niž je její mozek tím nejlepším přítelem i nejhorším nepřítelem.“

• Time

„Vyprávění Elyn Saksové je dramatické, popsané do nejmenších detailů, otevřené a nesmírně čtivé. Poselství této knihy je inspirující a plné naděje.“

• Library Journal

„Inteligence a schopnost jasně uvažovat umožňují [Saksové] popsat její utrpení s mimořádnou přesností a citlivostí… píše také s dojemným pohnutím, zvláště v těch pasážích, kde popisuje léčivou sílu přátelství a lásky.“

• The Washington Post

„[Saksová] jasným a svěžím jazykem popisuje, jak se vypořádala se svou chorobou pomocí terapie a struktury dané akademickou důsledností. Klade si otázku, zda je v první řadě vědeckou odbornicí a nezávislou ženou, nebo psychiatrickou pacientkou, a snaží se zjistit, jak je možné, že její největší jmění, tedy vlastní mozek, může být zároveň i jejím největším nepřítelem. Je to unikátní, velice cenný a přesvědčivý popis schizofrenie.“

• The Lancet