V poslední době knihy dost poslouchám, i když knihy pana Clarka jsem všechny - některé minimálně jednou - i četla. To už je dávno a teď jsem se dostala k některým z nich ve zvukové podobě (z legálního zdroje, aby bylo jasno).
Příběh čte pan Jiří Zavřel a čte jej tak perfektně (ssmozřejmě mluvím za sebe), že jsem se od toho nemohla odtrhnout. Podobně sugestivní zážitek jsem měla v jeho podání z audia "Nonstopu" Briana W. Aldisse.
Příběh v měsíčním moři ztraceném lunárním výletním kluzáku, mě nikdy nepřestane bavit. Dá se k němu s odstupem let vracet jako k dobrému filmu. Líbila se mi atmosféra uzavřené společnosti a řešení konfliktů vyplývajících ze svévolí neřešitelné situace.

Zajímavost nesouvisející s příběhem: byla jsem tak zažraná do poslechu (začala jsem velmi brzy ráno), že jsem úplně zanedbala životně nutné potřeby příprav složitějších pokrmů a uchýlila se v tento předvelikonoční čas k vraždě beránka a k jeho postupnému a dokonalému snědení, aniž bych se o něj s někým dělila :).
Víte, ti chudáci na Selene - výletní lodi z příběhu, neměli skoro co jíst. A jak hrdinům knížek někdo nastolí příděly, měl by to čtenář nějak kompenzovat :). schovat popis