Recenze Sametová 17

Tomáš Stejskal (1970–2012) byl klavírista, absolvent Pražské konzervatoře. Koncertoval v Čechách a ve Francii s všestranným repertoárem. Někdy ze záliby či z nouze pracoval jako zedník na stavbách. Byl pravidelným sezónním sběračem jahod na plantážích v Normandii. Byl velký čtenář knih v originále (francouzština, němčina, ruština), současné i klasické literatury a antických textů, které svébytně vykládal. Byl umělcem dialogu, víc naslouchal, než mluvil. Psal básně, eseje, náčrty povídek a v posledních letech si kreslil deník na čtverečky papíru. V jeho pozůstalosti se snad najde i několik hudebních skladeb. Ačkoli byl vynikající virtuos, nebudoval si kariéru. Kriticky se díval na prostředí měst, zvláště na severu Čech. Jeho manželka se dvěma dětmi je hudební teoretička a režisérka. Román „Sametová 17“ nepojednává o politice. 17 je číslo domu ve stejnojmenné liberecké ulici, kde bydlela jeho nezletilá milenka, studentka baletu. Hrdina románu přihrává do rytmu na umělecké škole, z které ho právě kvůli tomuto vztahu vyhodí. Jak může děj dopadnout...? Jde o román, deník, novelu či literární scénář? 200 stran strojopisu je synopsí trilogie: láska, život, smrt. Než začnete tuto vzácnou knihu číst, velmi pozorně si všimněte úvodních citátů z díla G. Grasse a J. W. Goetha. schovat popis