Recenze Skleněný zámek

Autorka v něm vzpomíná na své dětství a mládí, prožité v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století na mnoha hostinných i nehostinných místech USA. Rose Mary a Rex Wallsovi a jejich čtyři děti bydleli v karavanu, pod stanem, v autě, nádherném starém domě (ovšem prožraném červotoči), v rozpadlé staré barabizně…na poušti, v Kalifornii, ve Phoenixu a nakonec ve Welchi, nejztracenější důlní díře v celých Spojených státech. Potýkali se s nedostatkem jídla, peněz, se špínou, matčinou leností a otcovým opilstvím, ale přesto… rodina žila pohromadě a všichni se měli navzájem rádi. To jen rodiče neuměli a snad ani nechtěli vytvořit svým ratolestem život v dostatku a pohodlí. Přes to přese všechno (anebo možná právě proto) ale vychovali silné osobnosti, které se umějí poprat s nesnázemi a nepřízní života. Kniha je silným zážitkem, který čtenáři ukáže i odvrácenou stranu neustále opěvovaného amerického dostatku. Zároveň nám také ukáže, že v našem světě žijí ještě lidé, kteří se nenechají spoutat zažitými konvencemi, ale věčně sní svůj sen o svobodě myslet a jednat podle svého nejniternějšího přesvědčení. Jen ten skleněný zámek nějak nedokáží vybudovat… schovat popis