"Space opera jako kráva“.
Hledal jsem nějakou úvodní větu ke komentáři této knihy a nakonec jsem zvolil citát přímo z příběhu. Pana Hatešu mám v poslední době v hledáčku a už jsem vlastně koupil všechny jeho knihy. Teď čekají v mé knihovně, až je všechny přečtu. Chtěl jsem je číst postupně, podle roku vydání, ale když jsem se několikrát podíval na jejich hřbety, název „Co to žere a kde to spí“ mě neustále lákal svým zněním a tajemnem. Neudržel jsem se.
Říkal jsem si, že sci-fi je od mistra zajímavý pojem a byl jsem strašně zvědav, jak to bude vypadat. Nakonec jsem opět velmi spokojen. Perfektní prostředí daleko od Země, svérázná hlavní vyšetřovatelka z Baltimore (jak jinak, že), tajemná umělá inteligence zvaná Mozek, spousty mrtvol a hlavně hafo srandy a ironie. Asi nejvýraznější jsou v příběhu, krásně a skoro vždy, humorně vypointované konce kapitol. Čtenář má jistotu, že pokud se během kapitoly ani jednou nezasměje, na jejím konci vybuchne smíchy.
V příběhu je i spousta vážných věcí k zamyšlení. Příkladem je třeba otázka, „kdo jsem“, což je docela mrazivá debata o vlastní existenci, a nebo další důležitá věc a tím je zamyšlení se nad tím, zda se opravdu může umělá inteligence vymknout legálnímu systému. Tak že nejen spousta srandy, ale i zamyšlení a napětí. A erotiky. Ano, zde je spousta erotiky. Je do příběhu vložena formou jakých si spin-offů. A tím je rádiový pořad Larryho Zanoffa „Starý fláky pro noční ptáky“. Pořad má erotiku a spousty dobré hudby. Na konci této knihy si dokonce můžete přečíst celý playlist.
Rozhodně tento příběh doporučuji. Není na pokračování, má velmi dobrý celkový děj a je perfektně zakončen. Ten konec vás stoprocentně rozesměje, ale když vám dojdou následné následky a důsledky, tak věřte, že vám naskáčou chlupy po celém těle. Mě tedy rozhodně jo. Při psaní tohoto komentáře jsem poslouchal některé skladby z přiloženého playlistu a tím byly skupiny Black Sabbath a jejich Paranoid (1970), Pavlov´s dogs a jejich Julia (1975) a Locomotiv GT s jejich peckou „A Szerelem Börtönében“ z roku 1972.
A jak jinak hodnotit pana Hetešu a „Co to žere a kde to spí“, než jeho vlastními žlutými motýlky. A to v plném polovičním počtu, tedy deset půlek motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ ) schovat popis