Druhý díl série Ilusie s názvem Dědicové Tuonely je dynamický už od prvních kapitol a čtenář je náhle vrhnut do všeho dění. Královna severu Sarai hned v úvodu děje musí opět bojovat jako lvice, aby získala zpět to, co jí neznámé zlo vytrhlo z rukou a je ochotna projít třeba i samotným podsvětím, aby vybojovala to, co jí vždy náleželo. Zároveň za hranicemi roste pradávné zlo, aby si vzalo zpět to, co mu nikdy nepatřilo. Všichni hrdinové musí opět napnout síly i důvtip, aby porazili protivníka, jaký tu již tisíce let neměl být.

Na ilusijské sérii mě baví nejvíce to, že je to sranda a zároveň to není pitomý, méně elegantně řečeno. Postavy si na nic nehrají a opravdu mluví tak, jak jim na severu zobáky narostly a neváhají se u toho zpít jak dogy. Přitom však stále zůstávají na straně dobra a spolu s nečekanými spojenci se vrhají do boje za dobro a svobodu pro každou bytost. I další díl byl důkazem, že autorka opravdu umí psát a že Ilusie má pevné základy, na kterých stojí. Důmyslně vymyšlený svět jednoduše funguje a je vždy radostí do něj načas nakouknout a připomenout si, proč milujeme seveřany a proč je s nimi i přes vážnost situace vždy radost být i pít. schovat popis