Petr Brožovský je český spisovatel, který si vysloužil pozornost díky svému kvalitnímu fantasy s názvem Tanec papírových draků. Chytlavý název, viďte? Bez přečtení vlastně samotné pojmenování nechápete, ale skrývá v sobě spoustu emocí, stejně jako kniha samotná, která se pro mnohé stala bezpochyby jednou z nejlepších daného roku z vod české fantastiky.

Pokud se vám zalíbil Tanec papírových draků, předpokládám, že máte v plánu si knihu zakoupit nebo už jste tak učinili. Mrtvola určitě udělal dojem na mnoho čtenářů (ne-li na všechny, kteří titul četli), protože má nejen ohromné charisma, ale také výtečný slovník a jeho průpovídky dokážou v jednu chvíli urazit Brňáky i Plzeňáky zároveň a přitom potěšit. Mrtvola, v prvním díle známý jako Jakub Kolínský, se prezentoval jako nepřekonatelný a takřka nesmrtelný, a tak také skončil.

Nyní se tedy v akci ničeho neleká, postrádá pud sebezáchovy, kterého měl už kdysi po trochu, a jde do všeho po hlavě. Předně do boje s Probuzenými, kterých má plné zuby a nejraději by je všechny sprovodil ze světa, protože mu dělají největší zle a také boje s nimi patří mezi ty nejzářnější z celého druhého dílu. Přesto se však začíná pozvolna, dá se říci, jelikož zažívá automobilovou honičku, aby si sehnal nového parťáka do týmu. Dále musí čelit auditorovi, který jim všechno ještě víc pose pokazí, a tak nejenže procestují Česko, Slovensko a ocitnou se až v Egyptě, ale ke všemu se musí začít i skrývat a měnit úkryty, jako by to byly svršky oblečení.

Po boku má samozřejmě některé ze staré bandy, tedy ty, kteří přežili, přičemž těch je opravdu minimálně, ale také se po boku Mrtvoly objevilo spousta nových postav. Mezi ty, které znáte, patří třeba Kristýna. Jaký je její příběh už tušíte, pokud jste četli první díl, a jestli ne, pak vám to rozhodně doporučuji, protože bez znalosti předešlého dílu nemůžete číst tento. Na svou partu se Mrtvola může spolehnout, a to při automobilových honičkách, střílečkách, rvačkách plných násilí a krve, ale přesto nepřehnaně. A jestli byste i po tomhle pochybovali, že se jedná o čtení pro dospělé, tak navrch jako exotická složka se objevuje i sex a zdá se, že Mrtvola se fakt nebojí ničeho.

Vypravování v ich-formě je doplněné o občasné pasáže v er-formě, ale převážně vás dějem skutečně provádí právě Mrtvola. Bavíte se nejen jeho hláškami, ale i myšlenkovými pochody. Dokáže vás zasáhnout nejen humorná stránka knihy, ale i ta emocionální, protože i přesto autor dokázal zabrnkat na city a opět velmi přirozeným dojmem. Nejvýraznějším komponentem jsou právě humorné hlášky, kterých je požehnaně a dotváří lehce komickou atmosféru, přestože má akční fantasy do komedie daleko.

Koncept je promyšlený a propracovaný. Autor zodpovídá otázky, které nadhodil v předešlém díle a celou svou dilogii tímto románem vlastně dolaďuje. Ke všemu zobrazuje námět tak, jak jej známe, ale i přesto ukazuje nová fakta a dokáže překvapit. Ne všechno mi přijde úplně podložené a důvěryhodné, ale předpokládám, že fanoušci Petra Brožovského na něj ani přesto nedají dopustit. Takovou řežbu, a přitom originalitku, totiž jen tak v knihovničce nemáte a dilogie tak patří mezi ty nejlepší knížky fantastiky moderní doby.

Více na (url)/2023/05/recenze-tanec-papirovych-draku-2-hon.html#more schovat popis