Dlouho očekávaný prozaický debut známého a oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka (* 1970) se vzpírá jakékoli definici. Příběh života po životě v krajině podivného a fatálního časoprostoru postupně graduje a sklene se v krasosmutně humanistické vyprávění. Dobrodružství necelé desítky...
číst celé
Dlouho očekávaný prozaický debut známého a oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka (* 1970) se vzpírá jakékoli definici. Příběh života po životě v krajině podivného a fatálního časoprostoru postupně graduje a sklene se v krasosmutně humanistické vyprávění. Dobrodružství necelé desítky postav, jež je s existenciální ne-logikou a ne-výběrem vržena do situace „po smrti“, provede čtenáře zábavnou i přemýšlivou formou pomyslným labyrintem světa a popem srdce, tak jak tyto vlastnosti známe z nejlepších dramatikových her (Akvabely, trilogie Jedlíků čokolády ad.). Příběh Davida, Obry, Gabriela, manželů Fenkových, biblických Adama a Evy, i eponymní Stařeny a lehce hororové Emílie Dřevojánkové pobaví i pozuráží čtenáře malé i velké, včetně nečtenářů. Tento dlouho očekávaný prozaický debut dramatika se vzpírá jakékoli definici…
schovat popis
Recenze
U této knihy jsem si musela dát „čas na rozmyšlenou“, zda se mi vlastně líbila nebo ne. Po pár prvních stránkách jsem si myslela, že ji odložím, že takové knihy já přeci nečtu. Děj byl něco mezi snem a sci-fi a ze začátku to na mě působilo jako nějaká slátanina. Jelikož však knihy vždy dočítám, tak i tady jsem pokračovala ve čtení a jsem za to nakonec ráda.
Jelikož je kniha napsána opravdu čtivě, četla se mi pěkně, tak si mě postupně získala a začal mě bavit ten ironický pohled na dnešní konzumní společnost. Veškeré postavy nakonec dostaly hlavu a patu a byly to zajímavé typy, které měly v příběhu své místo.
Díky tomu, že celou dobu autor komunikuje v knize přímo se čtenářem, tak máte pocit, že jste součástí příběhu, tím se Vás to tak nějak dotýká. Navíc autor zde nejednou zmiňuje situace, filmy, hudbu a další momenty z běžného života a také prozradí spoustu věcí na sebe. Co je pravda a co nikoliv, už je však otázkou.
Autora jsem do této chvíle neznala, ani jeho divadelní hry, takže je to pro mě, dalo by se říct, objev tohoto roku