Objevte sílu emocí a lásky s knihou Majonéza k snídani
Prožijte jedinečný příběh, který vám ukáže, že porozumět emocím může být začátek opravdové cesty ke štěstí. Tato kniha vás zavede na dobrodružství sebepoznání a vztahových experimentů, které vás nenechají lhostejnými.
Ema vždy měla s emocemi problémy - místo toho, aby je naplno prožívala, raději je rozebírala z odstupu a s nadhledem. Její největší zájem je porozumět lásce: co to vlastně je, proč zmizela z rodiny jejích rodičů, jaký příběh skrývá její tichá babička a despotický děda, a proč si její nejlepší kamarád neustále nechce přiznat, kam ho táhne jeho srdce. Emoce a vztahy jsou někdy složité a zmatené, ale Ema se rozhodne ponořit přímo do nich - a právě její první láska se stane jejím odvážným experimentem, skrze který se pokouší najít odpovědi na otázky, které si klade už dlouho.
Tento citlivý a zároveň autentický příběh vás zavede na cestu, která je nejen o lásce, ale také o odvaze pustit se do neznáma a opravdu se „namáčet“ v emocích, protože jen tak lze skutečně porozumět sobě i druhým.
Proč si vybrat Majonézu k snídani?
Originální pohled na emoce a lásku - kniha otevírá důležitá témata, která se často vyhýbáme.
Autentický příběh hlavní hrdinky, která vás provede svými vztahy a vnitřními boji.
Inspirace pro vlastní vztahové experimenty - naučíte se, jak se vcítit a porozumět svým pocitům.
Cenná lekce o odvaze a sebepoznání, kterou využijete nejen ve vztazích, ale i v každodenním životě.
Čtivý a přístupný styl vyprávění, který vás udrží v napětí a motivuje k přemýšlení.
Hlavní vlastnosti knihy Majonéza k snídani
Psychologický a emoční rozměr zaměřený na lásku a vztahy.
Protagonistka, která představuje univerzální problém s porozuměním emocí.
Příběh vhodný pro čtenáře zajímající se o osobní rozvoj a mezilidské vztahy.
Jazyk přístupný pro široké spektrum čtenářů.
Kniha vhodná pro ty, kdo hledají nejen zábavu, ale i inspiraci k sebereflexi.
Na začátku mi připadalo, jestli nejsem na příběh knihy už moc stará, když ho vypráví 18letá Ema, ale nejsem! Skvělý příběh. Ukaz.: Znala afekt, uměla mít vztek, uměla se hystericky smát, ale jinak....byla zvyklá cítit se stabilně dobře, protože si kdysi řekla, že svoje vnitřní rozpoložení nenechá ovlivnit vnitřním rozpoložením jiných lidí. Zavřela svoji duši do krabičky a tam si ji pěstovala jako bonsaj. Byl zlej, zahořklej, ublíženej, opakovala si v duchu a soustředila se na svoji duši - bonsaj.
Když ten člověk odejde, je to takový narušení tvýho vesmíru, že nejsi schopná to racionálně vstřebat.Pořád si v duchu říkám, že mu musím povědět, když se mi něco líbilo nebo povedlo, myslela jsem na něj, že by to měl vědět. Realita mě nezajímala, v mojí mysli byl pořád. Jeho otisk. Pořád tam je. Takže ho pořád miluješ....V hlavě s ním často mluvím. Vím, že si odpovídám sama, ale mozek si asi hledá takovou nějakou útěchu, aby se z toho člověk nezbláznil.
Podle mě je tohle zatím nejvyzrálejší autorčina knížka a moc mě to těší. Zachovává si svůj styl, který je zábavný, velmi čtivý, ale má v sobě i něco víc. Příběh dvou osmnáctiletých outsiderů je velmi sympatický a měla jsem pocit, že popisované situace jsou skvěle odkoukané ze života, což se projevilo i v dialozích. Na ústřední linii se nabalují příběhy další, všechny mapují různé podoby lásky a toho, jak vzniká, ale i mizí, to je vlastně základ celé knížky.
Ema se rozhodne pustit se do experimentu se vztahy. A začíná samozřejmě svou první láskou, kterou se pokouší analyzovat, zkoumat a poznávat.Autorka v knize ukazuje, že láska není jen jedna a že může mít mnoho podob. Zároveň to ale není žádný přeslazený román, ba naopak pohled do každodenní reality a zamyšlení se. A o to možná jde - kniha vás donutí se trochu pozastavit a o některých věcech popřemýšlet.Markéta Lukášková napsala skvělou knihu, které téměř nemám co vytknout, je skvěle napsaná a je důkazem toho, že české autory bychom měli číst.
Tato dívčí literatura si úplně podmanila naší nejstarší dceru. Markéta Lukaskova skvělé vyzdvihla to, co řeší puberťačky, mezi nimi i ta naše. První lásky nutí k zamyšlení a tak není divu, že téma lásky je tolik vyhledávané. Hrdinka Ema se v příběhu snaží přijít lásce na kloub, chce ji pochopit jako takovou. Ve svém okolí, sama v sobě. A tak začne jeden velký experiment. Majonéza k snídani zní hrozně, ale příběh prý super.
Na knihu jsem byla moc zvědavá, celkový nápad "zkoumání lásky" se mi moc líbil a zajímalo mě, jak si autorka Markéta Lukášková poradila se zpracováním. Poradila si výborně, její styl psaní je sice trochu jiný, než jsem byla do teď zvyká, ale to vůbec nevadí, dodává to knize tu správnou atmosféru. Příběh měl hlavu a patu, dával smysl a nechal Vám i prostor na Váš osobní názor, jestli se dá vůbec láska zkoumat a či byl celý tento Emin "experiment" úspěšný. Doporučuji :D
Majonéza k snídani je asi třetí kniha, kterou jsem od autorky četla, a ze všech se mi líbila asi nejvíce. Jde vidět, že se autorka postupně vyvíjí a s ní i její styl, který je stále lepší. Příběh vypráví o Emmě, zvláštní dívce, která mi byla velmi sympatická svým zvláštním pohledem na svět. Emma se rozhodla, že bude zkoumat vztahy a lásku ve svém okolí - své rodiče, kteří se rozvedli, svého kamaráda gaye a samozřejmě svou první lásku. Jednu hvězdičku jsem ubrala za trochu slabší druhou polovinu knihy (konce autorka podle mě moc neumí). I tak se mi knížka moc líbila a doporučuji.
Markéta Lukášková je má oblíbená autorka. Její knihy mám moc ráda. Tato kniha je spíše pro mládež, ale čtivá byla i pro mě, jako pro dospělou. Celá kniha je protkaná láskou. Její děj není složitý, zato plný romantiky. Hlavní hrdinka Ema je jiná, odlišná než ostatní dívky. Kniha nabízí spoustu chvil k zamyšlení se. Chvíli mi trvalo, než jsem si na ni zvykla. Některé kapitoly v knize jsou zbytečně velmi zdlouhavé.
Knížka, do které jsem se zpočátku nemohla začíst a potom jsem se pro změnu nemohla odtrhnout. Mladá Ema se rozhodne pátrat po tom, kam zmizela láska jejích rodičů, proč se rozvedli, jak to vlastně je s láskou. Za mě zatím asi nejlepší knížka od autorky. Na první pohled to zase vypadá jako odpočinkový příběh na pláž, nicméně téma je ve finále dost hluboké. Přitom je ale umně skryto v ději, takže čtení pořád odsýpá, ale v hlavě to šrotuje.
Ukaz.: Znala afekt, uměla mít vztek, uměla se hystericky smát, ale jinak....byla zvyklá cítit se stabilně dobře, protože si kdysi řekla, že svoje vnitřní rozpoložení nenechá ovlivnit vnitřním rozpoložením jiných lidí. Zavřela svoji duši do krabičky a tam si ji pěstovala jako bonsaj.
Byl zlej, zahořklej, ublíženej, opakovala si v duchu a soustředila se na svoji duši - bonsaj.
Když ten člověk odejde, je to takový narušení tvýho vesmíru, že nejsi schopná to racionálně vstřebat.Pořád si v duchu říkám, že mu musím povědět, když se mi něco líbilo nebo povedlo, myslela jsem na něj, že by to měl vědět. Realita mě nezajímala, v mojí mysli byl pořád. Jeho otisk. Pořád tam je. Takže ho pořád miluješ....V hlavě s ním často mluvím. Vím, že si odpovídám sama, ale mozek si asi hledá takovou nějakou útěchu, aby se z toho člověk nezbláznil.
Poradila si výborně, její styl psaní je sice trochu jiný, než jsem byla do teď zvyká, ale to vůbec nevadí, dodává to knize tu správnou atmosféru.
Příběh měl hlavu a patu, dával smysl a nechal Vám i prostor na Váš osobní názor, jestli se dá vůbec láska zkoumat a či byl celý tento Emin "experiment" úspěšný.
Doporučuji :D
Na první pohled to zase vypadá jako odpočinkový příběh na pláž, nicméně téma je ve finále dost hluboké. Přitom je ale umně skryto v ději, takže čtení pořád odsýpá, ale v hlavě to šrotuje.