Recenze Jen záblesk

Stárnoucí muž se vydá hledat dávno ztracené štěstí, protože už dál v sobě nesnese tu „prázdnotu mezihvězdného prostoru“. Kdy byl vlastně život nejlepší? Když se potkali? Právě je vzali na olomouckou univerzitu, byli z toho v sedmém nebi, i když v pekle estébácké normalizace, ve které hamletovské „být, či nebýt“ znamenalo „bít, či být bit“. Přišly nezvládnutelné úkoly, děsivé zkoušky, setkání s moudrostí profesorů a vlastní pitomostí, ateliér, modelky, Osho, poezie, strach, odvaha, nedostatek spánku i zničujícího sexu. Ale všechno by se dalo vydržet, jen kdyby Ona, nádherná jako korunovační klenoty, neměla před svatbou. Netušili, že šťastně zoufalí prožívají zázrak. Najde ji ještě po těch letech? schovat popis