Krátké prózy Jana Balabána se odehrávají v současnosti, ale nestrádají publicisticky sezónní aktuálností; lokalizovány jsou více či méně čitelně do moravsko-slezských končin, nesvazují je však regionalistická připoutání. Po přečtení povídek Uršula, Kolotoč, U komunistů, Kluk nebo Hořící dítě...
číst celé
Krátké prózy Jana Balabána se odehrávají v současnosti, ale nestrádají publicisticky sezónní aktuálností; lokalizovány jsou více či méně čitelně do moravsko-slezských končin, nesvazují je však regionalistická připoutání. Po přečtení povídek Uršula, Kolotoč, U komunistů, Kluk nebo Hořící dítě zůstáváme v ustrnutí: obyčejní lidé, obyčejné děje, ale zcela neobyčejné vystižení toho, co se odehrává v myslích postav, co může být autentickým životním pocitem našich současníků.
schovat popis
Recenze
Petr X šel na zahradu a viděl strom. Strom jej donutil vzpomínat. Najednou si Lenka Y uvědomila, že píchla kolo u auta. Naštěstí si ale udělala špagety.
Nemůžu říct, že bych z toho byl teda nějak moudrej, i když tento způsob uvažování mi není vůbec cizí - matně mi to připomínalo moje rána v koupelně, kdy se mi z mozku postupně odpařuje Becherovka. Jenže v knížce to už tak moc nefunguje a celej ten symbolismus a vyšší přesah, kterej se snaží Balabán navodit skrz popisy stromů a myšlenek, tomu zasazuje smrtelnou ránu.