Recenze Lepší pozdě než nikdy

Filmová herečka Tereza Tichá se řítí ve svém BMW mrazivou nocí po dálnici domů. Na sedadle spolujezdce leží lukrativní smlouva na hlavní roli do německého velkofilmu. Už konečně nebude na nikom závislá. Zazvoní mobil, volá její manažer. Vtom se ozve ohlušující rána... Půl roku po autonehodě Tereza konečně "odchází" z nemocnice domů - na kolečkovém křesle v doprovodu řádové sestry, která jí má pomoci v prvních dnech života invalidy. Několik vteřin nepozornosti a náhle je všechno vzhůru nohama. Co se slávou, penězi, autem a prázdným bytem, kde nikdo nečeká? Co s městem, kde se o ni nezajímá už ani poslední bulvární novinář? Tereza se rozhodne pro venkov, pro kraj svého dětství a uzavírá se před světem v domě, který zdědila po rodičích. Ve své samotě si uvědomuje, kdo ji v době slávy využíval, koho si vydržovala, kdo ji opustil a jak se chovala ona sama ke svým opravdovým přátelům. Spolužití s řádovou sestrou není jednoduché, ale boromejka Marie je velmi silná žena, která se nevzdává, postižené ženě trpělivě poskytuje péči a do každodenní šedi na statku zasáhne několika zásadními rozhodnutími: nejdříve přivádí architekta, aby přizpůsobil dům podmínkám vozíčkáře. Potom vyhledá a pozve na prázdninový víkend nejbližší Terčiny bývalé kamarádky. Neočekávaná setkání a konfrontace s osudy kamarádek postupně vrací Terezu do života. Začne se starat o Janu, která je těžce nemocná, a naději do budoucna jí dávají stále častější návštěvy architekta Jakuba... schovat popis