S autorským duem Boček & Zubík jsem se kolegiálně autorsky setkal a seznámil v rámci série antologií českého hororu a jejich syrově naturalistický styl me okamžitě dostal. Potěšujím stránkou této jejich povídkové sbírky pak hned bylo radostné zjištění, že se pohybují i v těch fantastických vodách nejen horrorového žánru. Což mě hodně potěšilo. Další potěšující věcí více něž čtyřicetipovídkové knihy je její pestrost, a to nejen obsahová a pointová, ale i stylová, formální. Boček se Zubíkem se opravdu snaží vyzkoušet si spoustu věcí, někdy k potěše, jindy k menší potěše. Tak skoro půlku knihy tvoří, dovolím si napsat, aniž bych to myslel nějak špatně nebo negativně, snad až klasické švandrlíkovské humorně cynické horůrky, z nichž vás zamrazí úplně stejně, jako rozhýbou vaše koutky. Další půlka je ve stejném poměru rozdělena na klasické atmosférické horrory, nejednou stylem či přímým odkazem odkazující na oblíbené autory autorů, v nichž chlad, hrůza a tajemno obchází kolem a povídky, které z horroru vybočují žánrem nebo svou lehkostí, jsou spíše sci-fi, groteskou, nebo thrillerem nebo dramatem. V těch nechybí ani klasický béčkocéčkový ultrahrdina, s mluvou drsnou jako šmirgl, kterému smrdí nohy a má slabost pro korpulentní slečny s knírkem. Duo Boček & Zubík mám rád, po této knize ještě více. Těším se na každou další jejich věc i na připravovanou druhou povídkovou sbírku. 3,5* schovat popis