Role českých hudebních představitelů v historii rozvoje ruské hudební kultury je významná. Vliv těchto hudebníků se dotýkal úplně všech odvětví této kultury - divadelního, symfonicko - instrumentálního, sborového, interpretačního, vydavatelského, výroby hudebních nástrojů, jakož i odvětví pedagogického. Díky českým hudebníkům docházelo v Rusku k širokému zakládání operních divadel a jejich následnému rozvoji, vznikla nová hudební školská zařízení všech stupňů. Významný byl též vliv mnohých českých hudebníků na tvorbu takových ruských význačných, jakými byli například M. I. Glinka, N. A. Rimskij-Korsakov,P. I. Čajkovskij a jiní. Důvodem četné migrace českých hudebníků byla především možnost realizace vlastních profesionálních uměleckých plánů a v neposlední řadě to byly i dobré existenční podmínky, které se jim tehdy v Rusku nabízely. Z tohoto důvodu tedy čeští hudebníci rádi odcházeli za prací nejen do velkých kulturních center Ruska, kterými tehdy byla Moskva a Petrohrad, ale i do větších provinčních měst, jako například do Nižního Novgorodu, Saratova, Oděsy. Jejich vliv na ruskou hudební kulturu byl velmi významný a toto téma prozatím nedoznalo plného zhodnocení ani podrobného rozboru. Práce zkoumá vzájemné působení české a ruské hudební kultury na základě dokumentárních zdrojů, jakými jsou archivní materiály, korespondence, odezvy v dobovém tisku a odborná literatura na toto téma.