Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně...
číst celé
Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně světa, olympijské medailistky, vítězky Světového poháru. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie.
schovat popis
Recenze
Je velká škoda, že se Gabriela Koukalová rozloučila tak skandálním způsobem a nedokázala odejít jako dáma. Kniha je výpovědí nemocného člověka (snad si nikdo nemyslí, že z bulimie se člověk vyléčí za rok či dva). Gabriela mohla být velkou sportovní hvězdou, která by svítila na cestu malým dětem, které dělají nějaký sport. Nestalo se. V knize je mnoho tvrzení, která jsou v přímém rozporu s tím, co Gabriela Koukalová dříve říkala novinářům. Buď tedy lhala tehdy, nebo lže teď. Kdo ví? Například: dříve označovala své rodiče jako nejlaskavější lidi ve svém životě - v knize z nich dělá tyrany a deprivanty. Pasáž o rodičích patří k nejhnusnější výpovědi v knize. Být nimi, tak ji vydědím. Na Sportovci roku loni říkala, že děkuje Ondřejovi Rybářovi, že ji bere jako lidskou bytost a nikolu jako stroj na medaile - v knize píše, že na ní hleděl jako na dostihového koně a ne jako na člověka. Na facebooku zveřejňovala fotky, jak spráskala najednou celé balení Tofife nebo celý pekáč vepřového - a my se najednou dovídáme, že trpěla bulimií a pozřené jídlo pak vrhla do záchodu. Její zmínky o kolegyni Vítkové či trenéru Šikolovi jsou nechutné. V rozhovoru s Lucií Výbornou v dubnu 2018 dokonce tvrdila, že před rokem a půl zažívala nejlepší období svého života, že prý vše bylo zalité sluncem a již to ani nemohlo být lepší. A v knize píše, jak to vše pro ni bylo traumatizující a je těžké o tom vůbec mluvit. Všechno její vyprávění mělo zůstat na gauči u psychoterapeuta, nikoli to vyblít do knihy. Je zřejmé, že za vším stojí její manžel Petr Koukal, který se snaží vytřískat úplně ze všeho balík peněz. Všichni, koho GK ve své knize pošpinila, zaslouží velkou poklonu za to, že jsou zdrženliví.
Paní Soukalovou/Koukalovou jsem opravdu obdivovala. Všichni jsme jí fandili při každém jejím závodě a říkali jí naše Zlatá Gabča. Všechny si asi získala vším širokým úsměvem a chutí do života a taky tím, že je trošku nešikovná. Všechny si získala jsou opravdovostí. prostě správná holka. Ale teď? To co s touto knížkou vyplavalo na povrch.. Nevěděla jsem jak to mám brát, jako nějaký špatný žert nebo pokus o bulvární zviditelnění? Z té původní usměvavý Gábiny se stala dívka, která trpí bulimií, které pomáhá sex před závodem a další. Vážně tohle bylo nutné zveřejňovat? Nechci Gabču nějak osočovat, každý to má v hlavě jiné. Jestli ona potřebovala vyjít se svými bolístky ven, tak ať. Je pravda, že mě kniha zaskočila a říkala jsem si, vážně je to Gabča?? No nevím zda knížku doporučit či ne, ale je to asi zbytečné když to posloucháte každý den z televize.
A když tady v recenzích čtu tu kritiku napadá mě citát od Čapka: " Kritika je usvědčeni autora, že dělá něco jinak, než bych to dělal já, kdybych to uměl."
Cením si u Gábiny, že šla s kůží na trh a prozradila i to co se třeba neposlouchá dobře. Lidí co se na oko tváří, že je vše v pořádku, rozdávají usměvy a v soukromí se pak hroutí je dost. Ostatně která z nás neprožívala v mládí strach, stud, vzpouru a podobně? Přijde mi fér přiznat, že vrcholový sport není jen lesk a sláva, ale taky dřina a boj nejen na trati.
Bývá to tak, že lidi co jsou úspěšní nejsou většinou oblíbení. Oblíbení jsou ti, co jsou průměrní a nevybočují příliš z davu. Takže je fajn, že jsou mezi námi ti "jiní" a nebojí se o tom mluvit nejen o pozlátku, ale i o té odvrácené stránce.
Tohle je knížka psaná pro jednu jedinou cílovku: fanoušky. Fanoušky biatlonu, fanoušky sportu, fanoušky Gabriely Koukalové.
Pokud do této kategorie nespadáte, knížka vás podle mě bavit nebude.
Občas mi vadilo, jak primitivním jazykem je to psané. Občas jsem byla až dojatá, co všechno tam Koukalová popisuje.
Pokud jste sportovci, tohle vás může chytit a bavit. Pokud nejste, najdete knížky pro vás rozhodně vhodnější.😊
Nevím, kniha mi nic moc neosvětlil a. Přišla mi jako touha si vetejne fnuknout. Kdyby byla tak nešťastná, proč by necouvla dřív....ale nutno podotknout,že udělala své knize super reklamu.
* podle mého názoru je knížka dobře napsaná;
* kontroverzním tématům, kterým se věnuje bulvár, se knížka až tak moc nevěnuje;
* osobně nevidím nic špatného na tom, když někdo napíše svůj názor (ještě si ho o to víc vážím, protože říct a napsat to, jak to ve skutečnosti bylo, chce opravdu ODVAHU!!!);
* vtipné je, jak tato knížka v podstatě zničila některým lidem iluzi o tom, jak to vše fungovalo a jak byly holky super kamarádky, ale když si přečtete životopis Zlatana Ibrahimoviče, tak zjistíte, že ne všecho zlato, co se třpytí...
jeden by ani netušil, jaká to byla v dětství a mládí rebelka.