Dvě autorovy rané prózy, které za jeho života zůstaly téměř neznámé.
Říše snů vyšla poprvé v Drážďanech v roce 1920 a sám Remarque ji označil za „umělecký román“. Kroužek mladých přátel seskupených kolem malíře Fritze Schramma žije uměním a vzájemnými city. V malířově podkrovní světničce vedle...
číst celé
Dvě autorovy rané prózy, které za jeho života zůstaly téměř neznámé.
Říše snů vyšla poprvé v Drážďanech v roce 1920 a sám Remarque ji označil za „umělecký román“. Kroužek mladých přátel seskupených kolem malíře Fritze Schramma žije uměním a vzájemnými city. V malířově podkrovní světničce vedle jeho ateliéru spřádá mládež své představy o životě a smrti, o hodnotách, lásce a lidských vztazích.
Gam napsal autor pravděpodobně v letech 1923-24. Je to příběh mladé ženy, která cestuje po světě a v exotických dálkách nachází dostatek podnětů i prostoru pro své úvahy o podstatných i nedůležitých okamžicích existence.
schovat popis
Recenze
Říši snů Remarque napsal ve svých 22 letech a na díle je to docela dost znát. Je v nich plno básnického patosu a snových míst. Kdybych nevěděla, jakého autora čtu, nikdy bych neřekla, že tato díla napsal právě on.
Pokud bych měla vyzdvihnout to, co mě na těchto dílech zaujalo v pozitivním slova smyslu, byl by to popis bohémského bytu Fritze, prostředí mladých umělců a jejich mladistvý, nezkažený pohled na svět, který už obvykle zralí autoři nemívají.
Par knizek jsem uz od Marusky Remarkove cetl, takze jsem si byl vedom, ze vstupuji na kluzke pole sladkobolnych dialogu a postav jako vystrizenych z nocni mury Dany Moravkove. Rise snu ovsem prekonala vsechny me odhady a kolem padesate stranky se mi mozek nenavratne poskodil. Rise snu je horsi nez jakejkoliv film na Hallmarku a kdybych behem cteni kadil, vsadim boty ze bych vykadil kostkovy cukr.
Gam by se spravne melo jmenovat Game over. Tuhle knihu bych doporucil leda tak slepym lidem a nebo zviratum, ktery neumi cist (prasata, lisky, tulen).