Ernest Hemingway je můj oblíbený autor a kniha Smrt odpoledne je devátou knihou, kterou jsem od něj přečetl. Upřímně řečeno jsem se trochu obával, jak se mi kniha bude líbit, poněvadž tématem knihy jsou býčí zápasy. S tématem býčích zápasů jsem se už setkal u některých jeho knih, ale bylo to jen okrajově. V této knize jde do hloubky. Je vidět, že Hemingway rád navštěvoval býčí zápasy a dokonce bych řekl, že je miloval. Knihu lze zařadit do kategorie literatura faktu. V knize se dozvíme hodně informací o průběhu býčích západů, o chovu býků, seznámíme se s různými profesemi z této oblasti, např. matador, banderillero, picador aj., nahlédneme do historie býčích zápasů včetně nejvýznamnějších mužů, kteří se zapsali do historie býčích zápasů. CORRIDA nebo CORRIDA DE TOROS znamená v překladu španělský býčí zápas.
Myslím si, že tato kniha se nebude líbit všem čtenářům a určitě knihu nevyhledají čtenáři, kteří se neztotožňují a nesouhlasí s pořádáním býčích zápasů a považují to za něco hrozného, protože v jejích očích zcela zbytečně trpí zvířata - býci a koně, anebo čtenáři, které nezajímá toto téma. Matadoři při zápasech vždy zabijí býky a mnohdy jsou zraněni, anebo usmrceni také koně. Musím říci, že jsem se v knize dozvěděl hodně informací o celkovém průběhu těchto zápasů. V autorské poznámce Hemingway píše: "Tato kniha, Smrt odpoledne, nechce být ani historickou, ani vyčerpávající studií. Má to být jakýsi úvod do moderních španělských býčích zápasů, který se snaží tuto podívanou objasnit jak po stránce emocionální, tak praktické. Byla napsána proto, poněvadž takovéto objasnění zatím žádná španělská ani anglická kniha neposkytla." Býčí zápasy jsem nikdy na vlastní oči neviděl a myslím si, že by mne ani nelákaly a nenavštívil bych je. Když se nad tím zamyslím celkově, tak si myslím, že zvířata zbytečně trpí a zároveň také lidé jsou často zraněni, anebo přicházejí zbytečně o život. Býčí zápasy se uskutečňují ve Španělsku, v Mexiku a ve státech Jižní Ameriky, kde tyto zápasy považují za důležité, dalo by se říci národní sport, a rovněž je to obživa pro hodně lidí, kteří pracují v této branži.
V této knize se vyskytovaly také odbočky, např. rozhovor se starou paní, kde si povídali o býčích západech, ale nejenom o nich. Některé dialogy a příběhy byly úsměvné. Také se v knize dočteme o spisovatelských teoriích a kréd, které tvoří základ techniky psaní a filozofie jeho beletristických knih. Je zřejmé, že autor v této knize používá tzv. metodu ledovce, o jejímž principu se krátce rozepíše. Podle mě je kniha hodně podrobně zpracovaná. Hemingway ví, o čem píše, a pokud by chtěl, nepochybně by knihu dokázal rozšířit třeba o dalších 300 stran se všemi podrobnostmi a detaily. Hemingway naznačuje, co všechno v této knize není uvedeno a jaké množství informací a zážitků mohl do ní vložit. Je to autor, kterému by to nečinilo žádné problémy, ale pro mě to bylo dostačující až moc co se týče býčích zápasů. Pokud by se v knize vyskytovalo více vyprávění mimo býčí zápasy, tak bych to samozřejmě přivítal. Zajímavá je také pasáž o rozkoši ze zabíjení a také zamyšlení nad životem. Hemingway v závěru píše, že "tohle není žádná pořádná kniha, ale bylo zapotřebí několik věcí říct. Bylo zapotřebí říct několik konkrétních věcí." :)
Ač nejsem fanouškem býčích zápasů a nikdy jím nebudu a další knihy s tímto námětem číst rozhodně nebudu, oceňuji jeho poutavé vyprávění, jak se do toho vžil a vše čtenáři srozumitelným způsobem vysvětlil.
V knize se vyskytují Vysvětlivky slov, názvů a frází, užívaných při býčích zápasech, což určitě oceňuji, protože různých pojmů, které se v knize vyskytují, je velmi hodně. Vysvětlivky jsou hodně podrobné. V knize se vyskytují také reakce jednotlivců na regulérní španělské býčí zápasy, zhodnocení amerického matadora Sidneye Franklina a data, ve kterých se konají býčí zápasy v různých zemích.
Kniha má pěkný přebal a také se mi líbí grafické zpracování knihy. V Ediční poznámce je uvedeno, že první a jediné české vydání je z roku 1981. Tato kniha vychází z dotisku díla z roku 1982.
Myslím si, že tato kniha se nebude líbit všem čtenářům a určitě knihu nevyhledají čtenáři, kteří se neztotožňují a nesouhlasí s pořádáním býčích zápasů a považují to za něco hrozného, protože v jejích očích zcela zbytečně trpí zvířata - býci a koně, anebo čtenáři, které nezajímá toto téma. Matadoři při zápasech vždy zabijí býky a mnohdy jsou zraněni, anebo usmrceni také koně. Musím říci, že jsem se v knize dozvěděl hodně informací o celkovém průběhu těchto zápasů. V autorské poznámce Hemingway píše: "Tato kniha, Smrt odpoledne, nechce být ani historickou, ani vyčerpávající studií. Má to být jakýsi úvod do moderních španělských býčích zápasů, který se snaží tuto podívanou objasnit jak po stránce emocionální, tak praktické. Byla napsána proto, poněvadž takovéto objasnění zatím žádná španělská ani anglická kniha neposkytla." Býčí zápasy jsem nikdy na vlastní oči neviděl a myslím si, že by mne ani nelákaly a nenavštívil bych je. Když se nad tím zamyslím celkově, tak si myslím, že zvířata zbytečně trpí a zároveň také lidé jsou často zraněni, anebo přicházejí zbytečně o život. Býčí zápasy se uskutečňují ve Španělsku, v Mexiku a ve státech Jižní Ameriky, kde tyto zápasy považují za důležité, dalo by se říci národní sport, a rovněž je to obživa pro hodně lidí, kteří pracují v této branži.
V této knize se vyskytovaly také odbočky, např. rozhovor se starou paní, kde si povídali o býčích západech, ale nejenom o nich. Některé dialogy a příběhy byly úsměvné. Také se v knize dočteme o spisovatelských teoriích a kréd, které tvoří základ techniky psaní a filozofie jeho beletristických knih. Je zřejmé, že autor v této knize používá tzv. metodu ledovce, o jejímž principu se krátce rozepíše. Podle mě je kniha hodně podrobně zpracovaná. Hemingway ví, o čem píše, a pokud by chtěl, nepochybně by knihu dokázal rozšířit třeba o dalších 300 stran se všemi podrobnostmi a detaily. Hemingway naznačuje, co všechno v této knize není uvedeno a jaké množství informací a zážitků mohl do ní vložit. Je to autor, kterému by to nečinilo žádné problémy, ale pro mě to bylo dostačující až moc co se týče býčích zápasů. Pokud by se v knize vyskytovalo více vyprávění mimo býčí zápasy, tak bych to samozřejmě přivítal. Zajímavá je také pasáž o rozkoši ze zabíjení a také zamyšlení nad životem. Hemingway v závěru píše, že "tohle není žádná pořádná kniha, ale bylo zapotřebí několik věcí říct. Bylo zapotřebí říct několik konkrétních věcí." :)
Ač nejsem fanouškem býčích zápasů a nikdy jím nebudu a další knihy s tímto námětem číst rozhodně nebudu, oceňuji jeho poutavé vyprávění, jak se do toho vžil a vše čtenáři srozumitelným způsobem vysvětlil.
V knize se vyskytují Vysvětlivky slov, názvů a frází, užívaných při býčích zápasech, což určitě oceňuji, protože různých pojmů, které se v knize vyskytují, je velmi hodně. Vysvětlivky jsou hodně podrobné. V knize se vyskytují také reakce jednotlivců na regulérní španělské býčí zápasy, zhodnocení amerického matadora Sidneye Franklina a data, ve kterých se konají býčí zápasy v různých zemích.
Kniha má pěkný přebal a také se mi líbí grafické zpracování knihy. V Ediční poznámce je uvedeno, že první a jediné české vydání je z roku 1981. Tato kniha vychází z dotisku díla z roku 1982.
Hlavním a jediným námětem Smrti odpoledne jsou býčí zápasy a vše kolem nich. Hemingway vždy rád a často cestoval, ve Španělsku strávil dlouhou dobu a rád se do něj často vracel. Našel zde mnoho přátel jak mezi spisovateli a umělci (např. Pablo Piccasso aj.), tak i mezi nejlepšími toreadory.