Nejznámější český spisovatel se ve dvou novelách vrací k tomu, co na něm jeho čtenáři oceňují nejvíce. Svůj humorně ironický pohled na vztahy mezi muži a ženami propůjčuje v novele Family Frost zkrachovalému restauratérovi, který si z nutnosti a trochu i na truc pronajme mrazící vůz známé firmy a...
číst celé
Nejznámější český spisovatel se ve dvou novelách vrací k tomu, co na něm jeho čtenáři oceňují nejvíce. Svůj humorně ironický pohled na vztahy mezi muži a ženami propůjčuje v novele Family Frost zkrachovalému restauratérovi, který si z nutnosti a trochu i na truc pronajme mrazící vůz známé firmy a živí se jako řidič. Během několika dní se jeho zbabraný život dostane do spirály událostí, které skončí až na svatbě jeho bývalé manželky (která si bere jeho bývalého společníka). Vincent se potká i s otcem, kterého nikdy předtím neviděl, a setkání proběhne vpravdě nečekaným způsobem. Druhá novela, Čarodějka z Křemelky, si pohrává s mírně fantastickým námětem. Krásná Dominika má celý život smůlu na muže a svou přitažlivost považuje spíš za prokletí. Jako dar naopak chápe svou schopnost číst lidem myšlenky. S přibývajícími lety a vztahy to ale vypadá, že i to druhé je spíš na obtíž – dokud nepotká ve vlaku známého spisovatele a nezamiluje se do něj. Ale dá se žít se ženou, která doopravdy ví, co si její muž myslí?
schovat popis
Recenze
Povedla se hlavně druhá novela - obvyklé nosné téma pánského denního snění (co kdyby se do mě zamilovala nějaká mladá kost, když jsem přece tak slavnej, huh?!) bylo vtipné, svěží, jeho slizkost přestala být oplzlá, ale stala se politováníhodnou.
Nechci se vysmívat nemocnému člověku - přece jen s tím, jak člověk stárne, je tam cítit v pozadí takové nepříjemné, dotíravé memento... jako odpustek přidávám hvězdičku navíc.
V knize Muž a žena se skrývají 2 krátké novely.
První je o téměř o ničem, ta druhá byla lepší. Je to psáno typickým autorovým stylem, ale já už mám zkrátka pocit, že mi tyto knihy nic nepředávají. Nezasměju se u nich, nenutí mě nad ničím přemýšlet a jen se sama sebe ptám, proč to tedy čtu.
Na druhou stranu je pravda, že Viewegh píše pro generace starší, než je ta moje, takže opravdu nejsem cílovka.
Ale tohle? Asi jsem to nějak nepochopil, nebo fakt nevím.
Děj nic moc, první příběh poněkud přisprostlý a vůbec....
Vůbec mě ty příběhy nějak nezaujaly nebo možná nesedly, jsem z toho prostě poněkud rozpačitý. Možná jsem jenom poněkud podlehnul propagandě kolem knihy a proto takové zklamání, nevím.
V každém případě v nejbližší době od tohoto autora v nejbližší době po ničem nesáhnu, a to ani po některých starších titulech, které jsem ještě nečetl :-(.
Přebal knihy se mi také moc líbí a těším se na další :-)