Stěží by se na světě našel milovník detektivek, který by nedokázal odpovědět na otázku, jaký proslulý komisař má svou kancelář na pařížském nábřeží Zlatníků. Každý jistě bez zaváhání odpoví jménem, jež se v literatuře stalo pojmem podobně jako Sherlock Holmes nebo slečna Marplová. Však také spisovatelské nadání Maigretova duchovního otce Georgese Simenona vyzdvihl i přísný kritik André Gide, když jej nazval Balzakem 20. století.

V prvním příběhu této knihy má komisař Maigret jen pár let do důchodu, ale neprožívá zrovna veselé období. Novoty v Justičním paláci, které přinášejí spoustu papírování a potíží, ho netěší, a tak se jen s nechutí pouští do případu loupežného přepadení za bílého dne, k němuž došlo na jedné z nejrušnějších pařížských ulic. Náladu mu snad může vylepšit jen to, že tak trochu na zapřenou řeší ještě jiný problém: vraždu recidivisty, nenápadného lupiče se zvláštními, nenásilnými metodami. Celá věc však nabere jiný směr, když se ukáže, že ve hře jsou vysoce postavené osoby…

Druhá novela nás zavádí na Montmartre. Na známém pařížském vrchu, proslaveném pestrou společností umělců a bohémů, totiž nežijí pouze lidé s čistým svědomím, ale také podnikatelé, jejichž zájem o starožitnosti je více než podezřelý. Kromě Maigretových pátracích schopností tu tentokrát hraje hlavní roli i figurka zhrzeného policejního informátora.