Časně ráno 4. června 1989 mobilizovala čínská vláda lidovou armádu, aby potlačila mírovou demonstraci desetitisíců studentů, kteří požadovali větší svobodu a demokracii. Na Náměstí nebeského klidu pak armáda zmasakrovala tisíce lidí, což vyvolalo vlnu zděšení. Čínská vláda nikdy nezveřejnila,...
číst celé
Časně ráno 4. června 1989 mobilizovala čínská vláda lidovou armádu, aby potlačila mírovou demonstraci desetitisíců studentů, kteří požadovali větší svobodu a demokracii. Na Náměstí nebeského klidu pak armáda zmasakrovala tisíce lidí, což vyvolalo vlnu zděšení. Čínská vláda nikdy nezveřejnila, kolik lidí rozjezdily tanky, kolik studentů bylo zastřeleno nebo ubito k smrti. Liao I-wu, který krveprolití předjímal ve své básni napsané den před vlastním masakrem a byl za její uveřejnění na čtyři roky odsouzen do žaláře, vedl potají rozhovory s očitými svědky a příbuznými obětí. Vzniklo tak šokující i dojímavé svědectví o nepochopitelných událostech 4. června a statečných lidech, kteří zaplatili za svoje předsvědčení životem.
schovat popis
Recenze
Kniha Kulky a opium jako by rozvíjela Chomského výrok - o disentu v Číně všichni podvědomě víme, ale málokoho zajímá. Přitom nejde o míru utrpení (a že tamější represe jsou skutečně velmi tvrdé), ale o jeho prostou přítomnost. Je nám lhostejná. Není obchod s danou zemí ve své podstatě souhlasem s její politikou?
Ale příměji ke knize - syrová výpověď bez příkras. Zcela. Prostor v povědomí o porušování lidských práv za hranicemi se aspoň částečně zaplňuje.