Všechno, co byste mohli chtít od spolupráce dvou autorů natolik geniálních, jako jsou právě Terry Pratchett a Neil Gaiman. Čtu si tu v recenzích mírné zklamání ze strany fanoušků právě Pratchetta, ale já si myslím, že knihu prostě nelze brát jako řadovou Pratchettovu, nebo Gaimanovu, knihu -- stojí prostě tak trochu mezi nimi a oba dva se vynasnažili jí dát ze sebe to nejlepší a to se, myslím, povedlo.
Námět je naprosto okouzlující, démon Crowley a anděl Azirafal jsou dva skvělí průvodci celým dějem, každý má své podivnosti, své vlastní charakterové rysy, které z nich činí postavy, které si zamilujete. Crowley nosí sluneční brýle, jezdí starým Bentleyem a ve svém bytě pěstuje květiny (když některá z nich neprospívá, musí z domu pryč, ovšem za poskytnutí opravdové lekce pro všechny ostatní rostliny, aby viděly, co se stane s nejslabším článkem domácnosti, a bujely, jak nejlíp umí), jeho představou o dokonalém potrápení člověka je vyřazení telefonního signálu, i když jen na pár hodin, nebo konstrukce dálnice typu M25 (které se dnes přezdívá "největší londýnské parkoviště"). Azirafal sbírá staré knihy, které skladuje ve svém vlastním malém obchůdku, kam mu ovšem lezou lidé a potenciální zákazníci, což se mu dvakrát nelíbí. Své nehty udržuje přísnou manikúrou a kdysi dal Adamovi a Evě svůj plamenný meč, když byli vyhoštěni z ráje. Anděl i démon byli nepřáteli tak dlouho, až si na sebe zvykli... Jejich nevšední přátelství je jedna z mých nejoblíbenějších věcí na celé knize.
Jako další lákavé postavy se tu vyskytují čtyři jezdci apokalypsy, lovci čarodějnic, čarodějnice a parta dětí, z nichž jedno může a nemusí být Antikrist. Jestli máte smysl pro humor, lásku k tématu křesťanské mytologie nebo prostě dlouhou chvíli, rozhodně tuhle knihu doporučuji. Ostatní říkají, že se jim zdá táhlá, zdlouhavá, mně to tak nepřipadalo. Vážně stojí za to.
Recenze
Není to kniha úplně tipická pro T.Pratchetta ani N. Gaimana, ale není na škodu. Líbí se mi jak autoři používají různé hororové motivy jako třeba Damien a nejrůznější ezoteriku. A kdyby nic jiného, člověk se tu dozví, jak to démoni dělají, že jejich pokojové rostliny vypadají tak skvěle :).
Námět je naprosto okouzlující, démon Crowley a anděl Azirafal jsou dva skvělí průvodci celým dějem, každý má své podivnosti, své vlastní charakterové rysy, které z nich činí postavy, které si zamilujete. Crowley nosí sluneční brýle, jezdí starým Bentleyem a ve svém bytě pěstuje květiny (když některá z nich neprospívá, musí z domu pryč, ovšem za poskytnutí opravdové lekce pro všechny ostatní rostliny, aby viděly, co se stane s nejslabším článkem domácnosti, a bujely, jak nejlíp umí), jeho představou o dokonalém potrápení člověka je vyřazení telefonního signálu, i když jen na pár hodin, nebo konstrukce dálnice typu M25 (které se dnes přezdívá "největší londýnské parkoviště"). Azirafal sbírá staré knihy, které skladuje ve svém vlastním malém obchůdku, kam mu ovšem lezou lidé a potenciální zákazníci, což se mu dvakrát nelíbí. Své nehty udržuje přísnou manikúrou a kdysi dal Adamovi a Evě svůj plamenný meč, když byli vyhoštěni z ráje. Anděl i démon byli nepřáteli tak dlouho, až si na sebe zvykli... Jejich nevšední přátelství je jedna z mých nejoblíbenějších věcí na celé knize.
Jako další lákavé postavy se tu vyskytují čtyři jezdci apokalypsy, lovci čarodějnic, čarodějnice a parta dětí, z nichž jedno může a nemusí být Antikrist. Jestli máte smysl pro humor, lásku k tématu křesťanské mytologie nebo prostě dlouhou chvíli, rozhodně tuhle knihu doporučuji. Ostatní říkají, že se jim zdá táhlá, zdlouhavá, mně to tak nepřipadalo. Vážně stojí za to.
Opravdu naprosto fantastická kniha, i když pro fanoušky Terryho Pratechtta byla asi mírným zklamáním.