Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík. Neumí číst. Neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce...
číst celé
Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík. Neumí číst. Neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchanému na filozofovi, který se odvážil tvrdit, že proti všem církevním dogmatům Zeměplocha skutečně putuje vesmítem na hřbetě obrovské želvy. Nejvíc by si však Bruta přál, aby si jeho Bůh místo něho vyvolil někoho jiného. Rozhodně se tedy v třináctém díle Zeměplochy máte opět na co těšit.
schovat popis
Recenze
Nikoli s malými bohy.
Ti jsou neuvěřitelní a přečetl jsem je na jediný zátah. To vám je taková sranda! Absolutně nechápu, kam na to autor chodí, ale to je tak šíleně, že si to fakt zaslouží, abyste si to přečetli. Mimochodem,bylo i namluvené.
Cestou se odehrává jakási válka mezi různými formami poznání světa: teologickým, filozofickým, vědecko-materialistickým a ateistickým. Pro ateisty je to obzvláště obtížné: v realitě plochého světa stačí říct, že Bůh neexistuje, protože okamžitě riskujete, že dostanete blesk od stejného Boha.
Je to příběh o víře , ze které se vytratil bůh a zbyla jen církev. O toleranci, filozofii i o tom, že změnit se může skoro každý. Jako vždy ohromně vtipně podaný.
Závěrečná scéna na poušti patří mezi ty opravdu dojemné.