Když jsem tuhle knihu začala číst, pomyslela jsem si - Ó jak dickensovské. Ale posléze jsem se opravila na viktoriánskobritské. Pravda, po přečtení celé Zeměplochy to nebylo to, co jsem čekala, ale zklamána jsem nebyla. Možná,...
číst celé
Když jsem tuhle knihu začala číst, pomyslela jsem si - Ó jak dickensovské. Ale posléze jsem se opravila na viktoriánskobritské. Pravda, po přečtení celé Zeměplochy to nebylo to, co jsem čekala, ale zklamána jsem nebyla. Možná, že zuřiví fanoušci Zeměplochy knihu dost neocení - ALE! Miluju pohádky s dobrým koncem a tahle mě navíc téměř nenápadně poučila o věcech, o kterých jsem měla jen matné povědomí. A doslov mě doslova potěšil. A protože jak nám vysvětlila paní učitelka na základce, dějepis jsou v podstatě drby a tak děti čtěte, čtěte, nevíte, kdy se vám to bude v dějepise hodit. V tomto případě v dějinách dějepisu při probírání Velké Británie a průmyslové revoluce. P.S. Ani příběh, ani humor v knize nechybí.
schovat popis
Filuta je víc než jen postava - je to odraz života na hranici zákona a přežití ve stínu londýnských stok. Tento napínavý příběh vás vtáhne do drsného světa, kde odvaha, přátelství a lidskost mají hodnotu zlata.
Napínavý příběh plný emocí i nečekaných zvratů
Filuta, dítě ulice a stok, pochází z tvrdého prostředí chudých obyvatel Londýna, kteří často žijí na pokraji zákona. Přesto v sobě Filuta nese jedinečný dar - dokáže vidět světlo i tam, kde je většina vidí pouze tmu. Když náhodou zachrání mladou ženu pronásledovanou nebezpečnými muži, jeho život se navždy změní. Jeho odvaha, vztek a nezdolná vůle mu pomáhají čelit nepřátelům i nehostinnému prostředí, které ho formovalo.
Tento příběh je nejen o přežití a boji, ale také o síle lidských vztahů a o tom, že i v nejtemnějších chvílích lze najít naději. Filuta vás přesvědčí, že i ten nejzapadlejší člověk může stát na straně dobra a dokázat úžasné věci.
Proč si tuto knihu zamilujete:
Silný a autentický příběh z prostředí londýnských ulic a stok.
Hrdina, který bojuje za spravedlnost navzdory těžkostem.
Emocionální a napínavý děj, který vás nepustí od první stránky.
Okouzlující atmosféra temného, ale reálného světa na pokraji zákona.
Inspirativní ukázka odvahy a lidskosti v nelehkých podmínkách.
Hlavní vlastnosti produktu
Napínavý příběh založený na realistickém a drsném prostředí
Postava Filuty jako symbol síly a odhodlání
Vhodné pro milovníky dobrodružných a realistických příběhů
Kniha, která obohatí vaši knihovnu o silný a emocionální text
Skvělý tip na čtení pro všechny, kdo mají rádi příběhy s morálním poselstvím
Leta jsem se tomuto spisovateli vyhýbal a vůbec jsem na něj neměl náladu. Teprve v roce 2016 jsem pod stromeček dostal tuto knihu. Nemusím snad ani psát, že jsem se jí statečně v knihovně varoval dobrých deset měsíců. Když jsem ji konečně začal číst, přestal jsem někdy okolo padesáté strany a dal si přestávku na Kladivo na čaroděje. Pak jsem opět znovu začal číst, ale s odporem. Příběh mě nebavil, je plný prázdných slov a hluchých odstavců. Bez pořádného humoru i dobrodružství, kterýž to to slibovalo. Filuta se vám vlastně změní jen během tří dnů a už tato skutečnost je nevěrohodná. Když se pak několik politiků rozhodlo s Filutou vlézti do Londýnské kanalizace – už jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Scéna se Sweeney Toddem už mě pak jen ubezpečila, že čtu celkem velkou blbost a proč jí vlastně čtu!!!!! Postava Filuty je absurdně nevěrohodná, suchá a nevýrazná.
Když jsem tuhle knihu začala číst, pomyslela jsem si - Ó jak dickensovské. Ale posléze jsem se opravila na viktoriánskobritské. Pravda, po přečtení celé Zeměplochy to nebylo to, co jsem čekala, ale zklamána jsem nebyla. Možná, že zuřiví fanoušci Zeměplochy knihu dost neocení - ALE! Miluju pohádky s dobrým koncem a tahle mě navíc téměř nenápadně poučila o věcech, o kterých jsem měla jen matné povědomí. A doslov mě doslova potěšil. A protože jak nám vysvětlila paní učitelka na základce, dějepis jsou v podstatě drby a tak děti čtěte, čtěte, nevíte, kdy se vám to bude v dějepise hodit. V tomto případě v dějinách dějepisu při probírání Velké Británie a průmyslové revoluce. P.S. Ani příběh, ani humor v knize nechybí.
Kniha od pana Pratchetta, opět z jiného prostředí než se Zeměplochy, tentokrát z pohádkového Londýna, je to tedy trochu netypické dílo, ale krásné, krásné a přijemné čtení ke kávě či čaji při volném odpoledni. Setkáváme se povětšinou s klasickým stylem pana Pratchetta, jen ten drsnější humor tu nenajdeme a proto je čtení takové lehčí, ale proč ne, kniha je milá a pokud máte trochu společenského přehledu hravě se do knihy dostanete!
Přiznám se, že vlastně nasnasim paperbackové vydání. A těžko se hledá Terry Pratchett, který by vyšel v jine vazbě. A tak mu to promijim. Protože Úžasná Zeměplocha je podle mě ta uplne nejlepší fantasy co se vtipů tyka, jakou jsem kdy cetla. A filuta je jednou z nejzajímavějších knížek, krom samozřejmě prvních knížek z téhle edice, ty jsou úplně top. Překlad pana jaroslava Kantůrka je navíc absolutně geniální!
Jedním slovem skvělá - perfektně vykreslená viktoriánská Anglie se všemi jejími plusy i mínusy, do toho víc než jen dobře zapracovaný příběh Filuty. Je to knížka plná (často velmi černého) humoru a každému, kdo má rád Anglii a příběhy pana Pratchetta, ji velmi vřele doporučuji.
Další kniha od terryho Pratchetta se tentokrát překvapivě neodehrává na Zeměploše. Kdepak. Zavádí nás do viktoriánské Anglie, do těch špinavých koutů, o kterých se moc nemluví. Filuta (jeho skutečné jméno nikdo nezná) je dítě ulice. Ale má všech pět pohromadě, smysl pro čest, a když je potřeba udělat správnou věc, udělá ji. Což vede k událostem, o kterých by nikdy netušil, že jsou možné, a na místa, kam by nikdy nečekal, že se kdy podívá... Je to takové lehčí čtení, ale vůbec ne špatné.
Po úžasné Úžasné Zeměploše dám šanci jakému kolik dílu od tohoto autora, ať už se na něm podílel sám či s někým. A co Filuta? Není to příběh ze Zeměplochy! Je to spíše historický příběh, ale to ničemu nevadí! Má to své kouzlo. Atmosféra starého Londýna neměla chybu a číst mě to bavilo. Zas nechybí svérázný humor, který mě dokázal dost pobavit. Sice je kniha řazena do fantasy, ale to bych neřekl. I tak jí dejte ale šanci!
Tato kniha mě přiměla přemýšlet. Je plná klišé a humoru, který dobře znám z jiných Pratchettových děl. Ale teď to není parodie na Macbeth ... je to parodie na celé dílo Charlese Dickense. Jako adept plochého světa jsem z tohoto obrovského cyklu četl vše, co jsem mohl. Samozřejmě ani tam se mi nelíbily všechny postavy, ale prostudoval jsem si všechny jeho pohyby. Už jsem začal cítit předvídatelnost jeho humoru. Turnball proto není nic jiného než fúze raných Weimů, Shnobby a pravděpodobně především Moist von Lipwig všech, kteří byli nebo jsou na pokraji ... A tak tato kniha přinesla docela smutné myšlenky
Pratchettův historický román, který je více zeměplošský než většina posledních regulérních Zeměploch. Což je škoda, jelikož jeho nezeměplošská tvorba vždy nabízela něco výrazně jiného a v důsledku tedy zajímavého; ať již to bylo dobré či ne. Tohle sice papírově je historický lehce humoristický román vzdávající hold mimo jiné Dickensovi, ale ve výsledku jde jazykem, stylem humoru, větnou skladbou, postavami, zasazením a vůbec vším o Ankh-Morpork a jeho obyvatele, protože jde ve své podstatě o "Mladá léta Jindřich Krále ve stylu pozdějších Vlahošových dobrodružství".
A moc dobře víme, že co Zeměplocha v posledních letech, to tuctová variace na slávu dávno minulou. Filuta do tohoto ranku rovněž zapadá, byť z toho kvalitou vychází přeci jen o chlup lépe, byť se ten výše uvedený styl dost pere s tím, že je to protentokrát v realitě usazené. Výsledkem je tedy čtivá sázka na jistotu, jejíž jeden každý zvrat i vtip jste od téhož autora četli, no bratru bezpočtukrát.
Obecné mi Pratchettovka knihy mimo sérii Úžasné Zeměplochy připadají slabší,až na drobné vyjimky, ale tahle mknizka se mezi výjimky nezařadila. Filuta má být tak trochu narazila na dickensovu klasickou chudinskou postavu Olivera Twista, ale podobně jak ten klasický příběh mě ani Filuta úplně nezaujal. Vykreslení viktoriánské Anglie se asi povedlo na jedničku, humor klasický černé Pratchettovka nechybí, ale mě jen utvrzuje v tom, že číst jeho knihy mimo Zeměplochu už asi nebudu...
Tohle že byl Terry Pratchett? Můj milovaný a troufám si říct i nejoblíbenější autor? Ne, ne a ještě jednou ne. Pratchettův pověstný humor zde chybí, příběh prakticky také a spousta věcí zůstane nevysvětlených. Filuta je bohužel nezajímavý hrdina, kterého jsem nebyl schopný (a možná ani ochotný) si oblíbit. A vlastně žádnou z postav románu. Buď jsou přechytralé až to bolí a nebo o nich nevíte prakticky nic, takže s nimi nemůžete soucítit ani kdybyste chtěli.
Pratchettův pověstný humor zde chybí, příběh prakticky také a spousta věcí zůstane nevysvětlených. Filuta je bohužel nezajímavý hrdina, kterého jsem nebyl schopný (a možná ani ochotný) si oblíbit. A vlastně žádnou z postav románu. Buď jsou přechytralé až to bolí a nebo o nich nevíte prakticky nic, takže s nimi nemůžete soucítit ani kdybyste chtěli. Pokud jste od Pratchetta nikdy nic nečetli, udělejte si prosím službu a místo tohoto škváru sáhněte po libovolném dílu Zeměplochy.
Není to Zeměplocha, ale nemá to k ní moc daleko. Terry Pratchett skládá hold Charlesi Dickensovi a Henrymu Mayhewi, kvůli čemuž zápletka příliš neohromí originalitou, zato prostředím a dobou si vás získá se vším všudy. Samozřejmě nechybí hrátky s lokálními ikonami, čehož jsem si užil maximálně, protože k těmto věcem přistupuje autor s úctou, třeba že ne vždy s pokorou. A to mě na něm ohromně baví. Naneštěstí osnova trpí klasickým nešvarem dějově neukotvených románů, kdy je sice v úvodu rozehrán konflikt, ale pak spíš než na zápletce záleží na představení kulis. Podle toho potom vypadá vývoj událostí.
21/10/2019
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Teprve v roce 2016 jsem pod stromeček dostal tuto knihu.
Nemusím snad ani psát, že jsem se jí statečně v knihovně varoval dobrých deset měsíců. Když jsem ji konečně začal číst, přestal jsem někdy okolo padesáté strany a dal si přestávku na Kladivo na čaroděje. Pak jsem opět znovu začal číst, ale s odporem. Příběh mě nebavil, je plný prázdných slov a hluchých odstavců. Bez pořádného humoru i dobrodružství, kterýž to to slibovalo. Filuta se vám vlastně změní jen během tří dnů a už tato skutečnost je nevěrohodná. Když se pak několik politiků rozhodlo s Filutou vlézti do Londýnské kanalizace – už jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Scéna se Sweeney Toddem už mě pak jen ubezpečila, že čtu celkem velkou blbost a proč jí vlastně čtu!!!!! Postava Filuty je absurdně nevěrohodná, suchá a nevýrazná.
A protože jak nám vysvětlila paní učitelka na základce, dějepis jsou v podstatě drby a tak děti čtěte, čtěte, nevíte, kdy se vám to bude v dějepise hodit. V tomto případě v dějinách dějepisu při probírání Velké Británie a průmyslové revoluce.
P.S. Ani příběh, ani humor v knize nechybí.
A moc dobře víme, že co Zeměplocha v posledních letech, to tuctová variace na slávu dávno minulou. Filuta do tohoto ranku rovněž zapadá, byť z toho kvalitou vychází přeci jen o chlup lépe, byť se ten výše uvedený styl dost pere s tím, že je to protentokrát v realitě usazené. Výsledkem je tedy čtivá sázka na jistotu, jejíž jeden každý zvrat i vtip jste od téhož autora četli, no bratru bezpočtukrát.
Naneštěstí osnova trpí klasickým nešvarem dějově neukotvených románů, kdy je sice v úvodu rozehrán konflikt, ale pak spíš než na zápletce záleží na představení kulis. Podle toho potom vypadá vývoj událostí.