Hned na začátek recenze musím říct, že kniha se řadí mezi moje nejoblíbenější knihy, proto možná recenze nebude úplně tak objektivní, ale budu se snažit.
Kniha Eleanor a Park je naprosto úžasná a psaní Rowellové je naprosto úžasné, je chytlavé je jednoduché a hlavně je to čtivé od začátku až do konce, nepřišlo mi, že by kniha měla nějaká hluchá místa. Kniha není o tom, že by se v ní dělo něco světoborného, je to rok života dvou dospívajících, kteří řeší svoje problémy a svoji první lásku.
Eleanor je postava, které je jedno, co si o ní ostatní myslí, obléká se do výstředního oblečení její vlasy jsou zrzavé, což jí taky nepomáhá k tomu, aby byla méně nápadná a ještě k tomu má pár kilo navíc.
Park je poloviční korejec a snaží se co nejvíc, aby byl nenápadný. Ve škole si ho nikdo nijak nevšímá a nevěnuje mu pozornost a to taky Parkovi vyhovuje.
Příběh se odehrává v 80. letech 20. století kde nejsou žádné mobily, není internet. Eleanor se zpátky přestěhuje ke své matce, bydlela u její kamarádky, jelikož jí její nevlastní otec vyhodil z domu. Ten se uklidnil a Eleanor se vrátila domů k matce. Nastoupila na novou školu, hned v autobuse si na ní smsly ostatní studenti co jeli do školy.
Hned první den si Eleanor sedla k Parkovi v autobuse a tím, to celé začalo. Eleanor a Park se do
sebe zamilovávali opravdu postupně, nebyla to láska první ani druhý a ani ne třetí pohled. Pomalu si k sobě našli cestu, přes komiksy a walkmana, kterého společně poslouchali. Příběh je vyprávěn, jak z pohledu Eleanor, tak Parka, takže můžeme dostatečně porozumět oběma postavám a vcítit se do nich, což mi na příběhu vyhovovalo.
Kniha řeší spousty problémů, které mají dospívající děti. Ať je to dysfunkční rodina, šikana, snaha zapadnout mezi ostatní, o volbách a taky první lásce, které se snaží oba pochopit a snaží se jí mezi nimi udržet i přesto, že jsou rozdílní.Park se snaží vyrovnat s tím, že narozdíl od svého bratra je on, který zdědil po matce korejské rysy. Je menšího vzrůstu, je snědší, je hubený a neustále se s něčím hádá se svým otcem, s kterým si zase tak moc nerozumí. Eleanor se musí snažit domá být co nejtišší, aby zase nezozzlobila svého nevlastního otce, který jenom pije a je dost agresivní. V knize má největší prostor vztah mezi Eleanor a Parkem.
Příběh je psaný velmi čtivě a čtenář jenom těžko knihu odkládá. Já sama jsem knihu četla už nejméně třikrát a myslím, že to není naposledy. Co se týče konce, tak kdo nemá rád otevřené konce, ať se do knihy radši nepouští, nemusel by být spokojený. Já samotná jsem koncem zklamaná nebyla, neříkám, že jsem skákala nadšením, když jsem knihu dočetla, ale po delším čase se mi ten konec líbil. Přeci jenom jde o rok života dvou lidí.
Kdyby Rowellová napsala pokračování, já bych si ho na 100% přečetla. Ráda bych zjistila, jak by se příběh vyvíjel dál, ale pokračování se nejspíš nedočkáme.
Konečné hodnocení knihy je 5/5. V procentech 93% přeci jenom ten konec.
Recenze
Kniha je další ukázkou pomalé romantické linky která se vyvíjí a sílí a mě se to tak vážně libí. Eleanor je milá sympatická pochází z velmi těžké rodiny, ale i tak je její postava opravdu úchvatná a vtipná. Park je tichý i populární kluk, pochází ze stabilní rodiny . Tihle dva teenageři nemají moc společné nebo mají?
Rainbow Rowellová nám přivedla další užasnou knihu .
Tato kniha, prostě nemůže chybět ve vaší knihovničce.
Ale ještě že jsem si jí koupila. Milý příběh o Eleanor a Parkovi. Eleanor je z rozvrácené rodiny a žije se svojí matkou, nevlastním otcem a 4 sourozenci v malém baráčku . Peněz nemají na rozhazování, takže Eleanořin majetek se skládá jen z pár starých panských džínů a košil.
Za to Park pochází z plně funkční rodiny, kde má podporu obou rodičů a nic jim neschází.
Je zajímavé číst, jak si k sobě ten to mladý pár hledá cestu a vzniká první velká láska.
Zároveň se velmi špatně čte o tom, jak je Eleanořina rodina zrovna to, co by mohlo dokázat tuto lásku zničit. A jakým způsobem.
Já jsem knížku hltala od prvních stránek. Hrozně moc mě bavila, byla krásně napsaná. A hezky nás autorka celým příběhem provedla. Za mě jedno velké dobré....
Eleanor a Park je příběhem dvou středoškoláků, který ani jeden nejsou právě hvězdami školy. Eleanor je zrzavá a trochu při těle, Park má asijské předky. Eleanor je ve škole nová a v autobusu si sedne právě vedle Parka. Zpočátku spolu nekomunikují, ale postupně si k sobě najdou cestu a zamilují se jeden do druhého. Je to totiž příběh první lásky. Hezký a laskavý, ale na druhé straně v něm není nic ideálního a všechno se postupně zkomplikuje.
Byl to hezký příběh a i když je to primárně určené pro čtenáře kolem 15, kteří si taky prožívají svoji první lásku, je to skvělé čtení i pro starší čtenáře, protože kdo by si nechtěl zavzpomínat na svoji první lásku? Na to jak jsem se cítili, cJo jsme si mysleli a plánovali a i když teď víme, že jsem byli naivní, ten pocit se prostě nezapomíná. A to je pocit, který při čtení příběhu Eleanor a Park znovu nadobudnete. Byla jsem příjemně překvapená jak je to dobře napsané, zajímavé a do příběhu se dokonce Rainbow Rowell povedlo i vpravit pár sociálních otázek. Prostě není to dokonalý, růžový a sladký příběh, ale naopak i když témou je první láska, ukazuje nám, že nikdy nic není dokonalé a bohužel nic netrvá věčně. Jednoznačně jedna z nejlepších a nejezčíích young adult knih, které jsem kdy četla.
Knihu doporučuji naprosto všem. Ten kdo váhá, neváhejte a přečtěte si ji. je to skvělý.
Možná to je ten důvod, proč mě tahle knížka tak chytla za srdce.. Rozhodně nejsem cílová skupina, ale i tak se mi to hrozně líbilo.. Možná proto, že jsem si lecos připomněla a chci si to taky pořád všechno pamatovat?..Chvílemi jsem se přistihla, že se u čtení culím jak puberťák, chvílemi jsem nevěřila, co všechno si některý holky musí prožít.. Šikana, nejen ve škole, ale i "doma".. Nechápala jsem tu matku, tohle bych nikdy nepřipustila, aby v něčem takovém vyrůstaly moje děti.. Doufám, že mé děti mají přesně ten domov, jaký Eleanor viděla u Parka.. A konec? Nejdřív jsem taky nechápavě otáčela stránku a dožadovala se lepšího vysvětlení, pokračování.. Ale on je to vlastně geniální konec! ;-) za mě rozhodně 5* a jdu se shánět po další knize od Rainbow ;-)
Ačkoliv mě na první pohled trochu odradilo, že se to odehrává roku 1986, nakonec jsem ani nepoznala, že to tak je. Prostě Eleanor a Park - oba naprosto jiní a přitom tak stejní. Myslím, že se k téhle knížce ještě vrátím.
Kniha Eleanor a Park je naprosto úžasná a psaní Rowellové je naprosto úžasné, je chytlavé je jednoduché a hlavně je to čtivé od začátku až do konce, nepřišlo mi, že by kniha měla nějaká hluchá místa. Kniha není o tom, že by se v ní dělo něco světoborného, je to rok života dvou dospívajících, kteří řeší svoje problémy a svoji první lásku.
Eleanor je postava, které je jedno, co si o ní ostatní myslí, obléká se do výstředního oblečení její vlasy jsou zrzavé, což jí taky nepomáhá k tomu, aby byla méně nápadná a ještě k tomu má pár kilo navíc.
Park je poloviční korejec a snaží se co nejvíc, aby byl nenápadný. Ve škole si ho nikdo nijak nevšímá a nevěnuje mu pozornost a to taky Parkovi vyhovuje.
Příběh se odehrává v 80. letech 20. století kde nejsou žádné mobily, není internet. Eleanor se zpátky přestěhuje ke své matce, bydlela u její kamarádky, jelikož jí její nevlastní otec vyhodil z domu. Ten se uklidnil a Eleanor se vrátila domů k matce. Nastoupila na novou školu, hned v autobuse si na ní smsly ostatní studenti co jeli do školy.
Hned první den si Eleanor sedla k Parkovi v autobuse a tím, to celé začalo. Eleanor a Park se do
sebe zamilovávali opravdu postupně, nebyla to láska první ani druhý a ani ne třetí pohled. Pomalu si k sobě našli cestu, přes komiksy a walkmana, kterého společně poslouchali. Příběh je vyprávěn, jak z pohledu Eleanor, tak Parka, takže můžeme dostatečně porozumět oběma postavám a vcítit se do nich, což mi na příběhu vyhovovalo.
Kniha řeší spousty problémů, které mají dospívající děti. Ať je to dysfunkční rodina, šikana, snaha zapadnout mezi ostatní, o volbách a taky první lásce, které se snaží oba pochopit a snaží se jí mezi nimi udržet i přesto, že jsou rozdílní.Park se snaží vyrovnat s tím, že narozdíl od svého bratra je on, který zdědil po matce korejské rysy. Je menšího vzrůstu, je snědší, je hubený a neustále se s něčím hádá se svým otcem, s kterým si zase tak moc nerozumí. Eleanor se musí snažit domá být co nejtišší, aby zase nezozzlobila svého nevlastního otce, který jenom pije a je dost agresivní. V knize má největší prostor vztah mezi Eleanor a Parkem.
Příběh je psaný velmi čtivě a čtenář jenom těžko knihu odkládá. Já sama jsem knihu četla už nejméně třikrát a myslím, že to není naposledy. Co se týče konce, tak kdo nemá rád otevřené konce, ať se do knihy radši nepouští, nemusel by být spokojený. Já samotná jsem koncem zklamaná nebyla, neříkám, že jsem skákala nadšením, když jsem knihu dočetla, ale po delším čase se mi ten konec líbil. Přeci jenom jde o rok života dvou lidí.
Kdyby Rowellová napsala pokračování, já bych si ho na 100% přečetla. Ráda bych zjistila, jak by se příběh vyvíjel dál, ale pokračování se nejspíš nedočkáme.
Konečné hodnocení knihy je 5/5. V procentech 93% přeci jenom ten konec.
Příběh je velmi milý a emotivní. Máte to přečtené zanedlouho, jelikož je to čivé a zajímává vás, jak to nakonec mezi hlavními hrdiny skončí, zda-li zůstanou splu, nebo ne.
Romantika v téhle knize je vcelku dost uvěřitelná a mě osobně se moc líbila.
Jediná věc, z které jsem lehce zmatená je ten konec.
Kniha je opravdu krásná, příběh o první lásce by takový měl skutečně být. Ovšem jsou tam i velké nepříjemnosti. Kniha na mě zapůsobila příjemným dojmem. Příběh byl reálný.
K příběhu toho už asi moc psát nebudu, kdo knihu četl, tak ví, co se stalo a kdo ne, tak ať si ji určitě přečte. Vytkla bych možná spád děje. Děj se tak trochu táhne a na konci se dost rychle vyhrotí, ale samotný příběh se mi moc líbil. A pochválit musím tedy i ten nečekaný, zbrklý a hlavně neuzavřený konec. Nepatřím k lidem, kteří mají vyloženě rádi neukončené příběhy, ale tady mi to moc nevadilo a dává tím možnost čtenáři si život hlavních hrdinů po dočtení knihy domyslet podle svého.
Vím, že většině lidí se nejvíce od Rainbow líbí právě Eleanor a Park, ale pro mě je srdcovkou Fangirl.
Bylo to moc krásné, dojemné a myslím, že by si to měl každý přečíst.
Tahle kniha se mi od autorky navíc líbila víc než Fangirl.
Ze začatku se mi kniha zamlouvala, později už možná trochu zamotaný, z některými časti jsem se musela poprat, jak mne nebavily. Ale zvládla jsem to a sama o sobě je kniha milá i smutná.
Po nějaké době jsem se pustila i do anglické originální knihy a bylo lehké na čtení.
Jde o romantický příběh, asi spíše pro mladší čtenáře, který je kouzelný. Příběh popisuje vývoj vztahu, tak obyčejného až je neobyčejný.
Knížka mě překvapila, byl kolem ní velký boom a takové knížky mě většinou zklamou, ale tady se to ani moc nestalo. Příběh je příjemný, hezky se čte, u knížky si odpočinete. Průměrná, možná trochu nadprůměrná romantika v YA literatuře.
Autorčin styl psaní mi příliš nesedl. Většinu času jsem se u knihy nudila, protože jsem se nedokázala do postav správně vžít. Ze začátku jsem z knihy byla docela nadšená, ale pak si to docela dost zkazila. A ten konec tomu také příliš nepřispěl.
Jediné, co se mi na knize opravdu líbí je to, že autorka do knihy vsadila nedokonalé a neoblíbené hlavní hrdiny. Ano, a taky obálka. Obálka se jim povedla.
Nic méně knihu bych doporučila těm co už mají dost oblíbených hlavních postav v romancích. V tom je tato kniha skutečně jedinečná. V tom, že je v žádném případě neobsahuje.