Očekávala jsem další Young adult slaďárnu, u které si člověk oddechne, ale žádný velký čtenářský zážitek to v něm nezanechá. Kniha mě ale velmi mile překvapila. Během příběhu jste neustále...
číst celé
Očekávala jsem další Young adult slaďárnu, u které si člověk oddechne, ale žádný velký čtenářský zážitek to v něm nezanechá. Kniha mě ale velmi mile překvapila. Během příběhu jste neustále napnutí, přemýšlíte o vážných situacích, kterými si hlavní hrdinové prochází a cloumají s vámi emoce. Dopisy to celé ještě ozvláštňují. Jako obvykle tušíte, jak příběh dopadne, to mně ale nevadí. Nejlepší kniha tohoto žánru, kterou jsem četla.
schovat popis
Dopisy ztraceným nejsou jen románem, ale dojemnou cestou za smířením, kterou ocení každý, kdo někdy zažil ztrátu a touhu po spojení s minulostí.
Julietina maminka byla fotografka, jejíž cesta po světě zanechala nejen vzpomínky, ale i neviditelné nitky, které Juliet spojuje dopisy psané z lásky. Její zvyk psát mamince dopisy i po její smrti je jediným způsobem, jak se s tím dokáže vyrovnat. Declan, na první pohled tvrdý chlapec s tíhou minulosti, najde jeden z těchto dopisů a odpoví na něj. Jejich komunikace se brzy promění v hluboké sdílení, které odhaluje společné rány a příběhy.
Tento příběh vás přenese do světa emocí a naděje, kde dopisy nejsou jen psaným slovem, ale mostem mezi dušemi. Ponořte se do stránek, které vás chytnou za srdce a nabídnou pohled na sílu lidské odvahy a přátelství.
Proč si tuto knihu zamilujete:
Emotivní vyprávění plné lidských osudů a citů, které vás nenechá chladnými.
Silná témata jako je smutek, naděje a hledání sebe sama.
Napínavý děj a autentické postavy, které si zamilujete.
Inspirativní příběh o síle dopisů a lidských vztahů.
Vhodné pro všechny čitatele, kteří ocení hlubší literaturu s nádechem melancholie a útěchy.
Obecné vlastnosti produktu:
Název knihy: Dopisy ztraceným
Obsah: příběh Juliet a Declana propojený dopisy a osudy
Žánr: emotivní proza
Určení: vhodné pro milovníky psychologických a dojemných příběhů
"Hněv je jedna z fází smutku" S Juliet a Declanem se život zrovna dvakrát nemazlil. Zatímco talentovaná Juliet se vyrovnává s tragickou ztrátou své mámy, problémový Declan se užírá pocitem viny za smrt své mladší sestry. Avšak v okamžiku, kdy si začnou anonymně dopisovat, objeví se pomyslné světlo na konci tunelu.. Po delší době jsem se vrátila k YA žánru. Kniha ve své době obletěla celý knižní svět a nutno podotknout, že právem. Příběh jako takový jednoznačně stojí na postavách. Velká část děje se zabývá jejich vývojem, proto se s nimi lze snadno ztotožnit. Oba hlavní hrdinové bojují své vlastní bitvy - musí se vypořádávat s pocitem viny, beznaděje, ztrátou, úzkostí a strachem. Jejich myšlenkové pochody jsou čtenáři předkládány pomocí emailové konverzace, které zanechávají směs hořkosladkých pocitů. Autorka velice chytře a jednoduše podává mladší generaci složité téma a díky svižnému tempu vás drží neustále v napětí. Absenci milostného trojúhelníku shledávám jako velké plus. Období dospívání není pro nikoho jednoduché a pokud hledáte knihu s realistickými postavami a dobrou zápletkou, budete dozajista odměněni příjemným čtenářským zážitkem.
Očekávala jsem další Young adult slaďárnu, u které si člověk oddechne, ale žádný velký čtenářský zážitek to v něm nezanechá. Kniha mě ale velmi mile překvapila. Během příběhu jste neustále napnutí, přemýšlíte o vážných situacích, kterými si hlavní hrdinové prochází a cloumají s vámi emoce. Dopisy to celé ještě ozvláštňují. Jako obvykle tušíte, jak příběh dopadne, to mně ale nevadí. Nejlepší kniha tohoto žánru, kterou jsem četla.
Když jsem poprvé četla ‚dopisy ztraceným‘, dala jsem tomu hodnocení 4/5. Ale po opětovném přečtení je to v mých očích snadno 5hvězdičkový materiál.
Příběh sleduje jak Juliette, tak i Declan- středoškolák, jak se utápí ve smutku a pocitu viny, když román začíná.
Ti dva rozhodně nejsou přátelští - jejich pár setkání je založeno pouze na hašteření a jsou přesvědčeni, že nemají nic společného.
To znamená, dokud Declan nenajde dopis u hrobu, když seká trávu na místním hřbitově. Okamžitě se spojí se slovy, a to natolik, že odepíše, aniž by si byl vědom, že se spojuje s Juliette. odtud se příběh odvíjí.
Upřímně ani nevím, jak mám napsat tuto recenzi bez pláče. Věřte mi, vidím, jak se to zdá drsné a dramatické, ale tato kniha mě upřímně zasáhla do duše. Je to tak silný román o síle, léčení a naději a těžce mě zasáhl.
Pro začátek jsou pro mě nejdůležitějším aspektem současného románu postavy. V této knize jsem milovala každého. cítili se tak skutečně a syrově složitým způsobem, který je tak vzácný. Sledovat, jak rostou a vyvíjejí se a ocitají se, bylo tak hřejivé.
Nejen to, ale i dynamika vztahu byla tak neuvěřitelně napsaná. Jules a Declanem jsou tak zjevně spřízněné duše a sledovat, jak se navzájem nacházejí, mě tak potěšilo. Navíc zahrnutá přátelství byla tak prospěšná a zábavná na čtení: moje oblíbené byly declan a rev. Často se střetávali a hádali se, ale zároveň se o sebe tak hluboce starali a měli pro toho druhého tak hluboké porozumění. Bylo to tak čisté.
Ale tento román je nejen zajímavou charakterovou studií, ale také smysluplným a podnětným diskusním dílem. Zejména v dopisech, které si Jules a Declan vyměňovali, bylo tolik relevantních a důležitých témat ve spolupráci s novými pohledy, které mě upřímně tolik naučily. V této knize bylo tolik úžasných citátů - nemohla jsem přestat podtrhávat.
I přes smutnou, těžkou atmosféru knihy jsou v jádru „dopisy ztraceným“ nadějným, povznášejícím a inspirativním příběhem. Myslím, že mnozí se budou cítit v této knize pochopeni a zastoupeni opravdu zvláštním způsobem. Z celého srdce vám doporučuji, abyste si to vzali, pokud chcete cítit všechny pocity.
Knihu jsem si koupila na doporučení kamarádky. Ze začátku jsem byla trochu skeptická, protože je to úplně jiný žánr, než obvykle čtu. Ale jsem moc ráda, že jsem dala na její doporučení a knihu jsem si přečetla. Autorka napsala skvělý, emocemi nabitý příběh, který Vás chytne za srdce. Každý má nějaké trápení, se kterým se vyrovnává po svém. A proč ne zrovna psaním dopisů? Líbilo se mi, jak si hlavní postavy dopisují aniž by věděli, s kým si píšou a že se ve skutečnosti znají. Za mě úžasná kniha, kterou určitě doporučuji přečíst!
Ačkoliv už nejsem tedy zrovna věková kategorie hlavních hrdinů, tak musím říci, že mě tato kniha strašně nadchnula. Hlavní hrdinové prožívají každý nějaké své trápení, mezi vrstevníky jsou spíše za podivíny... Jednou si díky čisté náhodě začnou dopisovat, aniž by věděli, kdo ve skutečnosti jsou a že se znají... Dopisy s úvahami k zamyšlení děj knihy ozvláštňují. Chystám se rozhodně zkusit i další od autorky.
Pro mě je tato kniha tak trochu nechtěný osud. Získal jsem ji do svých rukou od kamarádky na doporučení ještě než mě opustila. A celý tento svět. Proto bylo těžké pro mne tuto knihu rozdýchat při čtení, když jedno z jejich témat nese podobnou notu jako moje trápení. Jsem rád, že hrdinka (a ostatní) našla ve svém životě zázemí a vše dobře aspoň v knize dopadlo. Je velmi důležité, aby si lidé navzájem pomáhali a stávali se opěrnými sloupy těch druhých. Dopisy ztraceným tomu jsou vzorným příkladem.
Autorka určitě patří mezi mé oblíbenkyně. Dokáže vás vtáhnout do děje a cítit to, co hlavní hrdina, což je dle mého to nejdůležitější. A v tomto díle se jí to opět povedlo. Příběh je poutavý a velmi dojemný. S hlavní postavou zažíváme životní krizi, kterou způsobila velká ztráta blízkého člověka. Pozorujeme, jak od sebe odhání lidi, které zná už dlouho, a začíná se zajímat o novou záhadnou postavu, o které sice moc neví, ale rozumí si. Určitě doporučuji přečíst.
Všechny tři contemporary knihy, které od autorky zatím vyšli do čj jsem četla a tohle byla moje první. Každá z nich má něco svého, něco co na ní budete mít nejraději a čím vyniká. Rozhodně byste si měli přečíst všechny, protože stojí opravdu za to a z těch young adult jsou podle mě jedny z nej. Dopisy ztraceným jsou úchvatné za a postavami a za b originálním námětem a ATMOSFÉROU. Už od začátku jsem věděla, že ji přečtu za den maximálně dva a opravdu se tak stalo. Žádnou jinou knihu jsem snad tolikrát nečetla a pořád se mi líbí. Taky to z části bude tím, že jsou mi ty témata blízká, ale i tak, moc doporučuju.
Dopisy ztraceným se pro mě ihned po přečtení staly mojí nejoblíbenější knihou. Tohle není jen tak obyčejný romantický příběh, protože tady se toho řeší mnohem mnohem více a myslím si, že potřebujeme na světě více takových knih...i nápad seznámení hlavních hrdinů je velmi originální a nápaditý a knize přidává na hodnotě. K této knize nemám jedinou výtku, protože i styl psaní autorky je snadno pochopitelný a krásný.
Velmi dojemný a emotivní příběh, který si užijete v jakémkoliv věku, takže fakt, že nespadáte do cílové YA skupiny, by vás neměl odradit. Brigid Kemmerer píše velmi poutavým stylem, který vás donutí číst dál a dál, že knížku neodložíte z ruky, dokud se nedostanete na konec. První díl jsem si užila oproti mému vlastnímu přesvědčení, že romanťárny ze současnosti číst nebudu, protože mě tenhle žánr moc nebaví a neláká. Ale jsem ráda, že jsem u Dopisů ztraceným udělala výjimku.
toto je takový ten typ knihy, o které si myslíte, že to nebude nic velkolepého, ovšem vás určitě mile překvapí. Není to klasická ya kniha, či romantická kniha, pojednává o vážnějších tématech, je mířena více do hloubky, což si myslím, že je také dobré, že nějakou takovou knihu tu máme. Také bych zde mohla zmínit to, že tato kniha mě rok a půl zpátky zvedla hlavu z mé asi 4 leté čtecí krize a díky této knize jsem se opět ke čtení dostala. Tudíž za mě můžu jen doporučit
13/10/2022
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
S Juliet a Declanem se život zrovna dvakrát nemazlil. Zatímco talentovaná Juliet se vyrovnává s tragickou ztrátou své mámy, problémový Declan se užírá pocitem viny za smrt své mladší sestry. Avšak v okamžiku, kdy si začnou anonymně dopisovat, objeví se pomyslné světlo na konci tunelu.. Po delší době jsem se vrátila k YA žánru. Kniha ve své době obletěla celý knižní svět a nutno podotknout, že právem. Příběh jako takový jednoznačně stojí na postavách. Velká část děje se zabývá jejich vývojem, proto se s nimi lze snadno ztotožnit. Oba hlavní hrdinové bojují své vlastní bitvy - musí se vypořádávat s pocitem viny, beznaděje, ztrátou, úzkostí a strachem. Jejich myšlenkové pochody jsou čtenáři předkládány pomocí emailové konverzace, které zanechávají směs hořkosladkých pocitů. Autorka velice chytře a jednoduše podává mladší generaci složité téma a díky svižnému tempu vás drží neustále v napětí. Absenci milostného trojúhelníku shledávám jako velké plus. Období dospívání není pro nikoho jednoduché a pokud hledáte knihu s realistickými postavami a dobrou zápletkou, budete dozajista odměněni příjemným čtenářským zážitkem.
Nejlepší kniha tohoto žánru, kterou jsem četla.
Příběh sleduje jak Juliette, tak i Declan- středoškolák, jak se utápí ve smutku a pocitu viny, když román začíná.
Ti dva rozhodně nejsou přátelští - jejich pár setkání je založeno pouze na hašteření a jsou přesvědčeni, že nemají nic společného.
To znamená, dokud Declan nenajde dopis u hrobu, když seká trávu na místním hřbitově. Okamžitě se spojí se slovy, a to natolik, že odepíše, aniž by si byl vědom, že se spojuje s Juliette. odtud se příběh odvíjí.
Upřímně ani nevím, jak mám napsat tuto recenzi bez pláče. Věřte mi, vidím, jak se to zdá drsné a dramatické, ale tato kniha mě upřímně zasáhla do duše. Je to tak silný román o síle, léčení a naději a těžce mě zasáhl.
Pro začátek jsou pro mě nejdůležitějším aspektem současného románu postavy. V této knize jsem milovala každého. cítili se tak skutečně a syrově složitým způsobem, který je tak vzácný. Sledovat, jak rostou a vyvíjejí se a ocitají se, bylo tak hřejivé.
Nejen to, ale i dynamika vztahu byla tak neuvěřitelně napsaná. Jules a Declanem jsou tak zjevně spřízněné duše a sledovat, jak se navzájem nacházejí, mě tak potěšilo. Navíc zahrnutá přátelství byla tak prospěšná a zábavná na čtení: moje oblíbené byly declan a rev. Často se střetávali a hádali se, ale zároveň se o sebe tak hluboce starali a měli pro toho druhého tak hluboké porozumění. Bylo to tak čisté.
Ale tento román je nejen zajímavou charakterovou studií, ale také smysluplným a podnětným diskusním dílem. Zejména v dopisech, které si Jules a Declan vyměňovali, bylo tolik relevantních a důležitých témat ve spolupráci s novými pohledy, které mě upřímně tolik naučily. V této knize bylo tolik úžasných citátů - nemohla jsem přestat podtrhávat.
I přes smutnou, těžkou atmosféru knihy jsou v jádru „dopisy ztraceným“ nadějným, povznášejícím a inspirativním příběhem. Myslím, že mnozí se budou cítit v této knize pochopeni a zastoupeni opravdu zvláštním způsobem. Z celého srdce vám doporučuji, abyste si to vzali, pokud chcete cítit všechny pocity.
Příběh je poutavý a velmi dojemný. S hlavní postavou zažíváme životní krizi, kterou způsobila velká ztráta blízkého člověka. Pozorujeme, jak od sebe odhání lidi, které zná už dlouho, a začíná se zajímat o novou záhadnou postavu, o které sice moc neví, ale rozumí si. Určitě doporučuji přečíst.