Jméno Huga Vavrečky (1880-1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra  propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.  Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním  letům jeho života pak vůbec. Právě ony přitom...
                        
číst celé 
                                                        
                                                                Jméno Huga Vavrečky (1880-1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra  propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.  Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním  letům jeho života pak vůbec. Právě ony přitom patří k těm, které kladou nejvíce otázek  a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi.
  Tato kniha proto čtenáři nejprve nabízí stručné představení Vavrečkova života do roku  1945, shrnuje hlavní oblasti jeho působení a ukazuje jeho životní priority a postoje,  které se naplno projevily v hlavním zkoumaném období 1945-52, kdy se Vavrečka  musel - stejně jako další členové bývalé prvorepublikové a zčásti i protektorátní elity - vyrovnávat s problémy, které z jeho před/válečné činnosti plynuly.
 Autorka detailně  sleduje Vavrečkovu adaptaci na měnící se společenské podmínky i jeho postavení v  nich a předestírá až detektivní pátrání po různorodých strategiích jednání i vyjednávání,  které volil tehdy, čelil-li například nařčením z kolaborace. Hledá také odpovědi na  otázky, co si Vavrečka o světě kolem sebe myslel a jak si představoval (nejen svou)  budoucnost.
                                                            
schovat popis 
                 
        
        
Recenze