Příběh se odehrává v nejstrašidelnějším domě ve státě. Hlavní hrdinka Remy pořádá prohlídky děsivého domu Carrow s tragickou minulostí. Na konci jedné z prohlídek se jí naskytne příležitost, která se neodmítá, a to zorganizovat dvoutýdenní pobyt v Carrow. Remy totiž doufá, že poté bude moci nově nabyté zážitky vyprávět účastníkům prohlídek. Kromě Remy a hlavního organizátora Marka se akce účastní i médium, lovec duchů a další čtyři účastníci. Každý z nich jde do domu za jiným účelem – někdo se těší na nezapomenutelné zážitky z domu hrůzy, jiný chce dům a jeho historii více poznat, někdo chce pomoci zesnulým odpoutat se z tohoto světa…
Nedlouho po začátku pobytu se začnou dít divné, husí kůži nahánějící věci. Aby toho nebylo málo, začne ukrutná bouřka, která hosty odřízne od okolního světa. Postupem času se ale začnou vyskytovat situace, kdy už nejde jen o zpestření běžného dne, ale o holý život. Jak se se situací popere skupinka dobrodruhů, když zjistí, že je vlastně už pozdě utéct, a jak vše nakonec dopadne, se dozvíte až z knížky…
Většina příběhu byla krásně napsaná, poutavá, napínavá a občas se objevilo i nějaké překvapení, které by člověk zas až tak nečekal. Musím říct, že 80 % knihy byla nejlepší část z tvorby autorky, co se týče knih, které vyšly v ČR. Miluji, jak krásně umí popisovat.
Ale ten konec, bože zase ten konec. Stejná zkušenost jako v předchozích knihách, vše pořád dobré, krásné, skvělé popisy události, věcí i osob, a pak konec, který zkazí dojem z celé knihy – přehnaný, přepálený, nereálný a tak trochu absurdní. Na konci mě popadl pocit, kde nadšení přešlo v pobavení z toho, jak může někdo takhle zpatlat konec tak dobré knihy. Ale proti gustu… Prostě autorka tak píše, takže to beru už jako součást jejích knih.
Každopádně nelituji, že jsem knihu přečetla, celkově hodnotím dobře, dejme tomu 80 %, ale budu si představovat, že kniha skončila jinak a počkám na další překlady autorčiny knih
Recenze
Kniha byla od začátku až do konce krásně čtivá, napínavá. Skupina různorodých lidí dychtících po tajemnu, do detailů vyprávěná minulost domu, to vše jsem si s chutí užívala. Konec byl zase trošičku nevěrohodný, ale v tomto případě mi to vlastně ani nevadilo.
Navíc jsem byla nadšená za nenásilně podané informace o médiích a onom ,,druhém" světě. Za mě vážně super.
Podle mě zatím nejepší díl..
Nedlouho po začátku pobytu se začnou dít divné, husí kůži nahánějící věci. Aby toho nebylo málo, začne ukrutná bouřka, která hosty odřízne od okolního světa. Postupem času se ale začnou vyskytovat situace, kdy už nejde jen o zpestření běžného dne, ale o holý život. Jak se se situací popere skupinka dobrodruhů, když zjistí, že je vlastně už pozdě utéct, a jak vše nakonec dopadne, se dozvíte až z knížky…
Většina příběhu byla krásně napsaná, poutavá, napínavá a občas se objevilo i nějaké překvapení, které by člověk zas až tak nečekal. Musím říct, že 80 % knihy byla nejlepší část z tvorby autorky, co se týče knih, které vyšly v ČR. Miluji, jak krásně umí popisovat.
Ale ten konec, bože zase ten konec. Stejná zkušenost jako v předchozích knihách, vše pořád dobré, krásné, skvělé popisy události, věcí i osob, a pak konec, který zkazí dojem z celé knihy – přehnaný, přepálený, nereálný a tak trochu absurdní. Na konci mě popadl pocit, kde nadšení přešlo v pobavení z toho, jak může někdo takhle zpatlat konec tak dobré knihy. Ale proti gustu… Prostě autorka tak píše, takže to beru už jako součást jejích knih.
Každopádně nelituji, že jsem knihu přečetla, celkově hodnotím dobře, dejme tomu 80 %, ale budu si představovat, že kniha skončila jinak a počkám na další překlady autorčiny knih
Remy dostane nabídku ubytovat se s osmičlenou skupinou v nejstrašidelnějším domě ve státě. V tomto domě dělá průvodce a ví, že povídačky o duchovi seriového vraha jsou jen povídačky. Ale má možnost zjistit, že na každé povídačce je trochu pravdy.
Podle mě autorka využila potenciál příběhu velmi dobře, i když jisté rezervy tam ještě byly. Mě by například více zajímala půda, kde se toho mohlo odehrát mnohem víc - mám ty půdy prostě ráda. :) Také jsem postrádala nějaký hodně velký šok na závěr. Autorka sice překvapení měla, jenže já ho už delší dobu tušila. Takže se u mě velký šok nekonal a trochu mě to mrzelo. V tomhle se mi více líbila její první kniha Duch domu Ashburnů.
Na knize Přízraky domu Carrowů se mi ale zase více líbila atmosféra a nápad na strašidelný dům kde se dají dělat prohlídky. Škoda jen, že autorka nevytěžila jeho temnou historii o něco více.
Možná to má až příliš přeslazený konec a porušilo to dvanácté spisovatelské přikázání (Nevzkřísíš, co rukou tvou zemřelo), ale co se dá dělat, posvícení není každý den.
Šla jsem do téhle knihy s tím, že jsem nic moc nevěděla, jen že jsem četla první autorky knihu a ta se mi moc líbila. A tahle ji ještě předčila. Za mě Přízraky domu Carrowů byl opravdu super duchařský horor.
Tímto strašidelným duchařským příběhem ožila i moje fantazie. Probudila se po dlouhé době spánku a to bylo díky tomuto příběhu. Mám ráda staré, opuštěné domy, vždy mě fascinovaly a to už je jen krůček k duchařině, seancím, a podobných jevům.
Dům Carrovů je plný přízraků, duchů, hrůzy a temné minulosti. Vstupte do něj, budete se bát !