Po třech letech jsem se vrátila do světa Zaklínače. Ani sama netuším, proč mi to trvalo tak dlouho. Ale abych se konečně donutila, ušila jsem na sebe boudu a vyprosila si ho na recenzi. A rozhodně nelituji :-)
Návrat nebyl nijak složitý, i když je pravda, že z prvního dílu si tolik nepamatuji a rozhodně bych nebyla schopná vám uceleně říct, co se tam stalo... Nicméně mi nedělalo problém vžít se do děje, poznat zaklínače Geralta, jeho přátele i nepřátele, ostatní postavy, pochopit magii, celý daný svět a další věci (i když na další spojitosti asi budu brouzdat na netu). Nějakým zvláštním způsobem mě to naprosto okouzlilo.
Zaklínač má být osobou stvořenou pomocí magie, aby chránil lidi. Často se o nich traduje, jací jsou to zabijáci bez emocí a většina lidí se jich kvůli tomu bojí. U našeho hlavního hrdiny to však není pravda. Ne, že by pocity přímo chrlil, ale nějaké náznaky tam jsou a rozhodně není z kamene. Přesto má své charisma a nenechá si všechno líbit. Ani od vyšší společnosti. Líbilo se mi, jak Geralt působil, zajímavé bylo i jeho přátelství s Marigoldem a dalšími.
Jediná krkolomná věc byl překlad. Zrovna dneska jsem si četla rozhovor s autorem (odkaz najdete na konci článku), kde se zmiňoval právě o překladu, o tom, proč použil některé zastaralé slovní spojení, že tak je v Polsku hodně používají, ale i proto, aby zachoval tu zvláštní atmosféru. Po pár stránkách mi čtení nedělalo problém a je pravda, že to hned působilo jinak. Zvláštně a lákavě.
Velkou zvláštností je i to, že nejde o ucelený děj, který by plynul od začátku do konce, tak jak jsme dneska obvykle zvyklí. Příběh se odvíjí jako povídky sem tam s nějakými časovými mezerami. Na jednu stranu tak stihneme zažít více dobrodružství, ale na stranu druhou nemáme možnost Geralta tak moc detailně poznat. Výhodu budou mít ti, kteří ho znají z počítačových her, ale pro ty ostatní je na internetu informací velká spousta.
Z knihy jsem měla dost obavy, ale nakonec jsem byla nadmíru spokojená. Bavilo mě to po celou dobu a rozhodně se těším na pokračování. Teď už opravdu nebudu čekat tak dlouho. Navíc se těším i na chystaný seriál, který začne příští měsíc...
Navíc je tu také má šíleně oblíbená kapitola kterou doporučuju všem a zaobírá se drakem, takže všichni milovníci draků pusťte se od čtení první kapitoly.
Návrat nebyl nijak složitý, i když je pravda, že z prvního dílu si tolik nepamatuji a rozhodně bych nebyla schopná vám uceleně říct, co se tam stalo... Nicméně mi nedělalo problém vžít se do děje, poznat zaklínače Geralta, jeho přátele i nepřátele, ostatní postavy, pochopit magii, celý daný svět a další věci (i když na další spojitosti asi budu brouzdat na netu). Nějakým zvláštním způsobem mě to naprosto okouzlilo.
Zaklínač má být osobou stvořenou pomocí magie, aby chránil lidi. Často se o nich traduje, jací jsou to zabijáci bez emocí a většina lidí se jich kvůli tomu bojí. U našeho hlavního hrdiny to však není pravda. Ne, že by pocity přímo chrlil, ale nějaké náznaky tam jsou a rozhodně není z kamene. Přesto má své charisma a nenechá si všechno líbit. Ani od vyšší společnosti. Líbilo se mi, jak Geralt působil, zajímavé bylo i jeho přátelství s Marigoldem a dalšími.
Jediná krkolomná věc byl překlad. Zrovna dneska jsem si četla rozhovor s autorem (odkaz najdete na konci článku), kde se zmiňoval právě o překladu, o tom, proč použil některé zastaralé slovní spojení, že tak je v Polsku hodně používají, ale i proto, aby zachoval tu zvláštní atmosféru. Po pár stránkách mi čtení nedělalo problém a je pravda, že to hned působilo jinak. Zvláštně a lákavě.
Velkou zvláštností je i to, že nejde o ucelený děj, který by plynul od začátku do konce, tak jak jsme dneska obvykle zvyklí. Příběh se odvíjí jako povídky sem tam s nějakými časovými mezerami. Na jednu stranu tak stihneme zažít více dobrodružství, ale na stranu druhou nemáme možnost Geralta tak moc detailně poznat. Výhodu budou mít ti, kteří ho znají z počítačových her, ale pro ty ostatní je na internetu informací velká spousta.
Z knihy jsem měla dost obavy, ale nakonec jsem byla nadmíru spokojená. Bavilo mě to po celou dobu a rozhodně se těším na pokračování. Teď už opravdu nebudu čekat tak dlouho. Navíc se těším i na chystaný seriál, který začne příští měsíc...
Zamilovala jsem si nejen jednotlivé postavy, příběh plný napětí a magické atmosféry, ale i vtipný poutavý styl Andrzeje Sapkowskiho (omlouvám se za případné špatné skloňování autorova jména), který je vtipný, čtivý, ale zároven Vám dá i něco do života, nad čím se lze reálně zamyslet.
Doporučuji :D
Po dočtení jsem chtěla okamžitě pokračovat ve třetím díle. Tuto knížku bych doporučila všem, kteří se nebojí krve a napětí. Můj brácha sám hraje hru Zaklínač nemůže si ji vynachválit