Košík
zboží
(prázdné)
Půlnoční vlny
490
Kč
DMOC 510 Kč
Po desetiletích válčení je pět kmenů Tiste Edur konečně sjednoceno pod vládou nesmiřitelného hirotského krále-zaklínače. Ale mír byl vynucen za strašlivou cenu. Na jihu zatím rozpínavé království Leder, nenasytné a chladnokrevné, spolklo všechny méně civilizované sousedy. Jeho lid upírá lačné...
číst celé
Nakupte společně
- Mohlo by Vás také zaujmout
- Další knihy autora
- Další zboží nakladatele
- Naposledy prohlédnuté
Podobní autoři
Štítky knihy
Návrh štítků k produktu
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
K této knize jste navrhli štítky:
Hodnocení štítků
V tuto chvíli není co ohodnotit.
Klikněte na štítek, který se více hodí k produktu.
![]()
Nyní následuje 5x hodnocení štítků ostatních.
Proč nakupovat u nás?
-
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu -
Levná doprava doslova za pár kaček -
Spokojení zákazníci známka kvality -
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy -
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Znáte cimrmanovského hospodského z Hospody Na mýtince, který chtěl vždy mít hospodu, ale neměl rád lidi? Tak Erikson je totéž; je autorem, který vždy chtěl psát, ale nemá rád čtenáře. A tak jim hází klacky (v jeho případě spíše klády) pod nohy skrze nepřístupnost svých děl. A Půlnoční vlny nejsou výjimkou. Ba naopak, novým prostředím, obdobím i postavami se toto ještě akcentuje.
A přesto, jakkoli je to paradoxní, právě proto je tato pátá kniha série nejlepším (nemyšleno nutně kvalitou) nástupním bodem do jeho tvorby/ságy; respektive nejlepší možnou knihou, na které si vyzkoušet, zda vám Eriksonův značně (a to jakože skutečně značně) svébytný styl sedne či ne a to i díky tomu, že je do značné míry samostatně stojící a uzavřená.
Na více jak sedmi set stranách se totiž v plné síle projeví silné i slabé stránky jeho stylu. Mezi ty zápory patří především to, že než jeho mnoha set stránkové molochy naberou tempo, tak se velmi pomalu rozjíždějí. Tomu nepomáhá s tím ruku v ruce jdoucí výše zmíněná nepřístupnost jeho díla, kdy nikdy a nic nevysvětluje. Na každé stránce vychrlí tunu nového názvosloví, titulů, jmen… A nesporně by ke každému mohl přidat jednu větu, která by to vysvětlila. Ale to on ne. Jeden příklad za všechny. Je zde titul jedné z postav, nijak se neobtěžuje osvětlit co je to za titul, k čemu opravňuje apod. Přesto je to od počátku psáno tak „jakože vy stejně jako postavy v tom světě víte co to znamená“. Nakonec sice mezi řádky v průběhu následujících několika desítek/stovek stran vyčtete jak se věci mají, ale v ten moment si to budete muset zpětně promítnout do konání té postavy, protože ji to určuje. A takto se to tu má se vším.