Špatný Zaklínač, ale více než obstojná jednohubková žánrovka. Špatný Zaklínač to je z důvodů, že ten byl vždy v protikladu generických fantasy braků a jejich klišé se kterými uvědoměle nakládal, byl rafinovaný, nejednorozměrný, reflektující společenská témata a navíc vycházel ze slovanské poetiky; ta je však nyní ty tam, o ničem to nevypovídá (a ani se to o to nesnaží) a s klišé to pracuje tak, že je to všechna otrocky využívá. Je to prostě typický zástupce všeho, čím původní zaklínačské povídky být nechtěly a nebyly.

Na druhou stranu to sice je generická fantasy žánrovka jakých jsou plné regály, ale je napsaná s gustem, má spád a ani v jediném momentu nenudí. Trpí to sice částečně "Sapkowského prokletím", kdy on je sice výtečný povídkář, ale pouze průměrný romanopisec, protože neumí pracovat se strukturou románu, vývojem postav a stejně se mu to vždy rozpadne do sledu "povídkových" výjevů a deus ex machina poskládaných za sebou. Vše z toho tu je také, ale díky malému záběru (výpravou i časově) to tolik nebije do očí jako u jeho předchozích epických ság.

PS: Úděsné ilustrace jsou doufám jenom (nepovedeným) vtipem a nikoli vážně míněné (seděly by k parodické Zeměploše, ale ne k vážné fantasy), protože jsou vším, co je na fantasy žánrové scéně špatně. Když je člověk vidí, tak se vlastně ani nediví, že fantasy stále bere tolik lidí jako podřadný brakový žánr pro zastydlé uhrovité nespolečenské panice. schovat popis