Košík
zboží
(prázdné)
Čtvrtá část románové ságy o Zaklínači. Vysogota z Corvia, zneuznaný filozof, který žije ve vyhnanství uprostřed močálů, nachází jednoho dne těžce zraněnou dívku. Ošetří ji a zachrání ji život. Čas plyne a ona mu vypráví svůj příběh, snažíce se zakrýt pramenem vlasů hlubokou jizvu hyzdící její...
číst celé
Čtvrtá část románové ságy o Zaklínači. Vysogota z Corvia, zneuznaný filozof, který žije ve vyhnanství uprostřed močálů, nachází jednoho dne těžce zraněnou dívku. Ošetří ji a zachrání ji život. Čas plyne a ona mu vypráví svůj příběh, snažíce se zakrýt pramenem vlasů hlubokou jizvu hyzdící její tvář... Poznáváme příběh o tom, jak se z Ciri stal nelítostný zabiják, dívka smrtící ve svém hněvu a neochvějná ve svých rozhodnutích. Poznáváme co se dělo s bandou potkanů a seznamujeme se s nájemným vrahem, jehož jméno jest Bonhart. A setkáváme se se smrtí... Sledujeme putování Geraltovo a hledání Druidů, kteří by mohli vědět, kde se Ciri nachází. Narážíme na půlelfa Schirů, jehož úkolem je Geralta zabít. Sledujeme plameny a zakrýváme si uši před výkřiky upalovaných... Posloucháme, jak elf Avallac'h rozpráví o tajemném proroctví pronásledujícím Ciri, následujeme kroky Yennefer při hledání úkrytu mága Vilgefortze. Účastníme se soudu s vnímačkou Kennou. Dozvídáme se, jak Ciri přišla ke svému meči a koni... A na každém kroku je smrt, utrpení. Osud je nevyhnutelný a vše spěje k jednomu jedinému bodu. K jakému? Kdo ví... Nikdo si nemůže být jist svým životem, nikomu se nedá věřit. Přišel věk meče a sekyry, věk vlčí...
schovat popis
- Nakladatel: Leonardo
- Kód:
- Rok vydání: 2011
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Bücher – Taschenbuch
- Počet stran: 464
- Šířka balení: 10.5 cm
- Výška balení: 17.5 cm
- Hloubka balení: 3.9 cm
- Váha balení: 353 g
Recenze
Konec knihy je extrémně napínavý a nabitý akcí, a i pokud by vás předchozí díly náhodou nebavily, stojí za to se jimi prokousat a dojít až k tomuhle.
Ale ani v této knize nejsme úplně ochuzeni a tajemné bytosti a nestvůry jež slouží jako potrava pro zaklínačův meč.
V knize dostává více prostoru příběh Ciri a jiných postav.
Geraldovo pětičlenná výprava mi vždy vykouzlí úsměv, protože takovou partu může vymyslet snad jen Sapkowski.
Co se týče četby samotné. Pan Sapkowski píše opravdu mistrně. Jeho historický jazyk onu dobu ještě umocňuje. Zde byl ovšem pro mě v četbě zádrhel jiný. Bylo zde vícero postav a vícero úhlů pohledů všechno se to vzájemně propojovalo, to rozhodně, ale občas jsem měla problém poznat kdo mluví, co je vzpomínka a jak to zapadá do děje a nejhorší na tom bylo různé přeskakování v časových intervalech, že jsem měla občas velmi velký problém udržet pozornost, a vědět co se odehrává zhruba v jaké době.
Kniha je ovšem i tak opravdovým klenotem a líbí se mi jak je členěná, člověk si to umí živě představit jako seriál kdy se jednotlivé kapitoly dají představit v hlavě jako epizody seriálů. Jen doufá, že plánovaný seriál toho pořádně využije.
Mě osobně se kniha líbila stejně, jako ty předchozí, je pravda že je trochu jiná než ostatní, ale rozhodně ne horší, spíš autor sundal nohu z plynu a nechal příběhu takový volnější průběh.
Volnějších průběhem samozřejmě nemyslím, že by se kniha nějak táhla nebo byla nudná, jen je to oproti zaběhnuté rutině při čtení Zaklínače opravdu změna, ale příjemná a nenucená.
Doporučuji :D
Moc se mi líbilo, jak elf vysvětluje člověku Geraltovi úskalí elfí dlouhověkosti. Jde o sex, protože už po pouhých sto letech vás přestává bavit. Vše jste vyzkoušeli a prostě už vás to nudí. Díky bohu, že já jsem zatím jen trochu za poločasem této doby, tak snad ještě těch dalších padesát let mi ta chuť vydrží.
Byla to sice poměrně dlouhá cesta, ale nakonec jsem si ji opravdu začala užívat. První dva díly totiž byly nic moc a já se bála, abych je vůbec přečetla, ale pak se příběh rozjel mě už to nepustilo. A že se teda rozjel!
Některé části byly vyloženě teda masakr. Jsem moc ráda, že jsem u toho vydržela, potože to fakt stálo za to!
Mezitím se Garelt stále žene vstříc Nilfgaardu, i když teď obklikou juknout na druidy, a stále netuší, že Ciri tam stále není... (těch stále je tam tolik naschvál).
Tady se vracíme k Ciri a dozvídáme se o ní víc, což je dobře. A zbožňuju Geraltovu skupinu.
Musím říct, a byla jsem i varována, že Věž vlaštovky je slabší, což je pravda. Autor se snaží děj doplňovat z více pohledů, míst a událostí, které mohou být zásadní. Mnohdy opravdu prozradí klíčové zvraty, ale některé z těchto pasáží byly poněkud dlouhé. Nejednou jsem knihu odložila a dala si pauzu, protože mě začala nudit. Nejenže mě to brzdilo od zajímavějších odstavců, ale to neustálé skákání v čase bylo taky docela matoucí. Až po několika stránkách jsem si vlastně uvědomila, kam danou situaci zařadit.
Samozřejmě mě nejvíce zajímal Geralt, Ciri a Yennefer. Ta poslední zmíněná měla opravdu málo prostoru, tentokrát se vyskytla úplně minimálně, ale vzhledem k tomu, že mě čeká poslední díl a pěkná bichle zároveň, očekávám více místa pro hlavní postavy. Geralt se opět ukázal jako spíše obyčejný člověk než zaklínač, kterého se celý svět bojí. Ano, má své světlé chvilky a dokáže zaujmout a překvapit, ale není to prostě úplně ono. A Ciri? Rozmazlený fracek roste a je stále silnější. Konečně otvírá oči a učí se ze zkušeností, jaký je svět a lidé v něm. Samozřejmě ke svému věku zatím nemá úplně dost rozumu a zodpovědnosti, ale je tam vidět určitá změna. A dokonce bych se odvážila tvrdit, že z ní má čtenář větší pocit silné postavy a zaklínače v jednom. Ale uvidíme, co bude ještě následovat.
Kniha tedy pokračuje ve stále stejném trendu, kdy musím konstatovat, že je taková obyčejná, nezachází příliš do detailů, nešťourá se v příběhu do hloubky. Chvíli jsme na jednom místě, najednou skočíme dál, cestujeme mezi časovými liniemi a tak se to může zdát zmatečné a neúplné. Má to velký potenciál a v tomto případě bych řekla, že kdyby byly knihy výpravnější jako například od G.R.R. Martina nebo Anthony Ryana (co se týče obsahu a počtu stran) a dalších takových, tak by z toho mohlo být ještě lepší dílo. Takto mi to přijde spíše jako Tolkien (a jeho Hobit, který není příliš dlouhý) nebo C.S. Lewis, kteří podle mě taky nešli tolik do hloubky v popisech a událostech. Ale to samozřejmě může být jen můj dojem... Pokud knihu čte zarytý fanoušek, nebyl by raději, kdyby se o postavách a daném světě dozvěděl více? O magii, zaklínačích a tak dále? Takhle mi to trochu připadá jako zveřejněný a nedotažený koncept. Docela zklamání...