Podtitul knihy „tři roky v předpeklí“ nám dává nápovědu zcela jasnou. Je to příběh chlapce, který byl nucen žít v terezínském ghettu. Tento židovský hoch si ale vzal do hlavy, že přežije za každou cenu, aby jednou mohl vydat svědectví o tom, co to bylo za život v ghettu. Z ghetta, které bylo brzy přeplněné, odjížděly transporty do pekla, jak nazývali trpící lidé vyhlazovací tábory, proto pro ně Terezín znamenal předpeklí.
Chlapec David prošel v ghettu různými zaměstnáními, od práce v psychiatrickém oddělení přes úklidové práce až po práci v ubytovacích prostorách „nadlidí“. Nejvíce se mu zamlouvala práce s dětmi, vyrobil si kašpárka ze starých hadrů, aby obveselil aspoň na chvilku děti v těch nelidských podmínkách. Loutkoherec David prožívá v ghettu i svou první lásku… Za každou cenu, i za cenu posměchů, ústrků a ponižování ze strany věznitelů, dozorců, i když před nimi musí sklonit hlavu, sám před sebou ji neskloní nikdy, protože má svůj cíl – přežít. To se mu podařilo, a proto mohl vydat svědectví o „předpeklí“ v Terezíně. Drsné příběhy, vylíčení života ve „vzorovém“ táboře, jak byl nacisty předkládán zahraničním novinářům a jiným návštěvníkům, ale i krásné lidské vztahy, kamarádství, soudržnost, láska, z druhé strany i bezohlednost, násilí, to vše najde čtenář v této knize vypovídající o nelidskosti války. schovat popis