K tomu, zda by si Larsson přál pokračování či nikoliv, se vyjadřovat nebudu, protoře to už nikdy nezjistíme. Nicméně myslím, že Lagercrantz se toho ujal se ctí. Jeho kniha je stejně monumentální a barvitá, a jde vidět, že si s...
číst celé
K tomu, zda by si Larsson přál pokračování či nikoliv, se vyjadřovat nebudu, protoře to už nikdy nezjistíme. Nicméně myslím, že Lagercrantz se toho ujal se ctí. Jeho kniha je stejně monumentální a barvitá, a jde vidět, že si s tím dal záležet. Možná to na můj vkus bylo až moc "vědecké" (mám na mysli ony poučky o online světě), a těch všudypřítomných popisů tam bylo až moc, to je však má jediná výtka směrem k autorovi. Příběh to byl kvalitní, a i o postavy se dobře postaral, umí to s nimi.
schovat popis
Prožijte napětí a intriky čtvrtého dílu legendární série Milénium!
Dívka v pavoučí síti (Milénium 4) vás zavede zpět do světa nekompromisního vyšetřování a nečekaných zvratů, které si nesmíte nechat ujít.
Tento brožovaný čtvrtý díl pokračuje v legendárním příběhu, kde časy se mění, ale napětí zůstává. Novým majitelem časopisu Milénium jsou noví lidé, a navíc se Mikael Blomkvist ocitá na křižovatce života, uvažuje o změně zaměstnání. Naráz mu však zazvoní telefon - profesor Frans Balder, odborník na umělou inteligenci, má pro něj klíčové informace. A tak se Blomkvist setkává s mladou hackerku, která připomíná někoho velmi známého.
Dochází k nevyhnutelnému střetu Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomkvista, jejich cesty se opět kříží, a vy budete svědky strhujícího příběhu, který nepřestává fascinovat fanoušky po celém světě.
Tato série, kterou původně napsal Stieg Larsson, změnila podobu kriminální literatury. Lisbeth Salanderová se stala ikonickou postavou moderní popkultury - silná, nekompromisní a neuvěřitelně charizmatická.
Proč právě tato kniha?
Napínavý děj plný nečekaných zvratů a skrytých motivů.
Pokračování celosvětově uznávané série, která prodala více než 80 milionů výtisků.
Oblíbené postavy Lisbeth Salanderová a Mikael Blomkvist ožívají v novém kontextu.
Brožovaná vazba je praktická a vhodná pro čtení na cestách.
Kultura a kvalita díky odkazu Stiega Larssona a originální švédské detektivce.
Hlavní vlastnosti produktu
Žánr: Kriminální literatura, thriller.
Brožovaná vazba - lehčí a praktické provedení.
Jazyk: Čeština.
Obsah: Čtvrtý díl série Milénium.
Vazba na předchozí díly: Pokračování příběhu Ságy Milénium s Lisbeth Salanderovou a Mikaelem Blomkvistem.
Základem této knihy je příběh rozdělený do tří kapitol. Kapitola první se jmenuje „Bdělé oko“. Je to příšerná nuda. Než jsem se prokousal téměř sto padesáti stránkama, ukousal jsem si všechny nehty na rukou. Jen opakování, které má vlastně na svém peru Stieg Larsson. Je to takový přehled původní trilogie, ale tak nudně napsaný, že bych ho nejraději z knihy odtrhnul. Snad ještě šílenější je vysvětlování vzniku černé díry – to je síla. To jsem si mohl koupit knihu o Sluneční soustavě a ne to číst v temném severském thrilleru.
Moc mě mrzí, že série Milénium pokračuje i bez svého původního autora. Nedokážu si představit, jak by se k tomu stavěl samotný Stieg Larsson, ale já myslím, že koncept čtvrtého dílu měl zůstat ležet v jeho šuplíku. Já na knize vidím, že je trochu odlišná od ostatních. Nemůžu říct, že by byla špatná, ale už to prostě není to typické Milénium. Když si navíc vezmu, že má vyjít i pátý díl (Muž, který hledal svůj stín), tak už mi to přijde jen jako vydělávání pěnez na něčem, co započal někdo jiný.
K tomu, zda by si Larsson přál pokračování či nikoliv, se vyjadřovat nebudu, protoře to už nikdy nezjistíme. Nicméně myslím, že Lagercrantz se toho ujal se ctí. Jeho kniha je stejně monumentální a barvitá, a jde vidět, že si s tím dal záležet. Možná to na můj vkus bylo až moc "vědecké" (mám na mysli ony poučky o online světě), a těch všudypřítomných popisů tam bylo až moc, to je však má jediná výtka směrem k autorovi. Příběh to byl kvalitní, a i o postavy se dobře postaral, umí to s nimi.
Tak mně se Milénium líbí i s novým autorem. Samozřejmě souhlasím, že nevím, zda by se Larssonovi vývoj knihy i to, že v této sérii pokračuje někdo jiný, líbil, ale to už v tuto chvíli nezjistíme. A ano, jsem ráda, že se dál mohu setkávat se svými oblíbenými postavami a domnívám se, že Lagercrantz se této výzvy chopil se ctí. Alespoň pro mě bylo toto pokračování série také velmi čtivé, napínavé a plné zvratů. Ano, určitě si přečtu i další.
Trilogie od S. Larssona se četla jedním dechem... Tato kniha mě bohužel už tolik nenadchla. O hlavních představitelích Mikaelovi a Lisbeth se dočtete ze začátku minimálně a čekáte-li na spádový děj, musíte vydržet zhruba 250 stránek než se začne něco dít. Škoda, že se autor zaměřil tolik na popis všemožných postav, samotná "akce" se pak čte hezky a má to spád. Trilogii Millenium mám v knihovničce, tuto knihu tam však asi nepřiřadím.
Dívka v pavoučí síti je čtvrtý díl ze série Milénium, který ale bohužel již nepsal pán autor Stieg Larson (bohužel opustil náš svět), ale napsal ho jiný autor - konkrétně David Lagercrantz. Celkem jsem se tohoto pokračování bála, ale musím říci, že i přes to, že před autorem stála opravdu obrovská výzva, tak to dokázal a pokračování bylo důstojné a moc se mi líbilo! Já rozhodně doporučuji. Není to sice Larsson, ale i tak se mi to hodně líbilo.
A teď můj komentář a hodnocení. Splnilo se moje velké přání a já si znovu přečetl o geniální Lisbeth. Také jsem ze začátku chtěl přirovnávat Lagercrantze k Larssonovi, ale to opravdu nemůžete. Naopak smekám před Lagercrantzem, že dal svoji kůži na trh a odvážil se pokračovat v této superkrimi. Obsah knihy je přizpůsoben k dnešní době, kdy všemu vládnou počítače, průmyslová špionáž, krádeže vědomostí a hlavně sledování nás obyčejných lidí. Kniha nám prezentuje pochmurný obrázek celé této společnosti. Je to smutné, ale předpovědi některých osob, že nastává čas kdy o nás budou opravdu vědět všechno, právě nastává. Kniha možná není úplně perfektní, ale je rozhodně hodně, hodně nadprůměrná. Kdyby to nebylo Milenium, tak bych uvažoval o nižším hodnocení, ale takto dávám plný počet a nahoru ještě jednu hvězdu i s pruhem.
P.S. Nepochopil jsem co může někomu vadit na poslední větě, která zní: "Na nočním nebi padala hvězda".
Podprůměrné pokračování výborné originální série. Autor zde nasadí další postavu s poruchou autistického spektra, zřejmě proto, že Lisbeth, sama trpící Aspergerem, je tak populární literární postavou. Lisbeth však už dle mého Lisbeth z originální série příliš nepřipomíná. Tady je pasována do role poloviční narkomanky a alkoholičky, která skoro nejí a nespí, přesto zvládá bravurně sebeobranu, a navíc je geniální hackerka. Tajemství, která postava původně měla jsou odhalena.
Stejně jako praví Deadheads neocení, když Trey Anastasio hraje na sólovou kytaru Jerryho Garcii nebo zpívá jeho písně, David Lagercrantz není Stieg Larsson. Má jiný styl psaní, ale Lisbeth Salanderová zůstává jednou z nejinovativnějších a nejikoničtějších postav moderní beletrie: asociální gotická hackerka, která ze všech sil bojuje proti domnělé či skutečné nespravedlnosti. Román se rozjíždí poměrně pomalu, švédský profesor opouští své snahy o samoučící se umělou inteligenci, aby se ujal péče o svého autistického syna Augusta. V časopise Millenium není vše v pořádku a Mikael Blomkvist je napadán z mnoha stran. Profesor kontaktuje Blomkvista, když se dozvídá o ohrožení svého života, čímž spustí sérii stupňujících se událostí a donutí Lisbeth zasáhnout s její obvyklou ráznou pomocí. Zachrání Augusta a nějakým způsobem se jí podaří navázat s ním kontakt, čímž naváže na průlom, který učinil jeho otec. V druhé polovině románu dochází k výrazné akci, neboť situace se vyhrocuje a z temnoty se znovu vynořuje starý protivník.
á tedy nevím, ale mě ta kniha přišla dobrá. Nikdo přece nemohl čekat, že to bude stejný jako Larsson. Každý spisovatel má vlastní styl a Lagercrantz prostě zariskoval, aby nás pustil trochu dál do životů Mikaela a Lisbeth. Stejně t o byl důvod, proč jsme si to všichni přečetli, ne? A jestli to udělal jen pro slávu a peníze? No a co? I tak je to napínavá oddechovka, která se snadno přelouskne.
David Lagercrantz je novinář, který na sebe vzal zodpovědnost napsat další díly této úžasné originální trilogie. Jelikož Stieg Larsson vytvořil nezapomenutelné postavy, měla jsem obavy z toho, jak si s nimi poradí. Ze začátku mi přišlo, že se autor Lisbeth Salanderové trochu obával, ale nakonec z toho vyšlo velice dobré čtení. Sice to není lepší než předešlé díly, ale rozhodně je to dobré. Jsem ráda, že jsem se s knihami rozhodla pokračovat:)
Knížka se mi líbila, ale byla bych nejspíš raději, kdyby byla jen původní trilogie a nic se k ní už nepřidávalo. Lagercrantz postavil na začátku knihy Mikaela do centra děje. Bylo mi jasné, že to tak bude, jelikož spolu mají hodně společného (oba jsou novináři). Knížku jsem přečetla poměrně rychle. Děj se mi líbil i styl psaní nebyl špatný (pořád to ale nebyl Stieg Larsson). Je těžké navázat na autora jakým Larsson byl, ale Lagercrantzovi se to celkem povedlo. Jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat.
Knihu jsem si koupila po famozní jízdě s Miléniem s tím, že bych se opět ráda setkala se Salanderovou a Blomkvistem. Očekávála jsem, že to asi nebude uplně typicky Larsson, ale tak chtěla jsem tomu dát šanci. Myslím, že předání příběhu ustřední dvojice do rukou tohoto autora nebyl nejlepší nápad. Lagercrantz psat umí o tom žádná, jen hrdinové nějak ztratili kouzlo, především pak sama Lisbeth, která se ze sympatické sociopatky proměnila v agresivní superhrdinku. Ovšem kdybych nebyla rozmazlená prvními třemi díly, myslím, že tuhle knihu bych zařadila mezi mé oblíbené.
Psát pokračování série knih,které jste jako autor nenapsal, musí být sakra těžký úkol. A proto mi také přijde,že Lagercrantz občas v textu ubezpečuje sám sebe,že nedělá chybu,čímž je čtenář donucen číst o spoustě věcí,které zná. Na druhou stranu tak je zaplněno spousta místa a kniha tak má přibližně stejnou velikost jako její "sestry", i když obsahově se jim bohužel nevyrovná. Zatímco Larssenovy knihy byly napínavé a čtenář nevěděl, co přijde dál, tak tato kniha předvídatelná bohužel je. Kdyby se jednalo o jinou detektivku, pak by byla povedená a já bych asi ani nebyla natolik kritická, ale skutečnost je jiná. Ale i tak je to od Lagercrantze skvělý počin!
Netuším proč, ale kvalita knih má sestupující tendenci. Příběh je sice relativně krátký, ale díky dlouhým konverzacím se neskutečně táhne a je nudný. Problémem také je, že se zde spousta věcí a faktů opakují a kniha ze začátku nepřichází s něčím novým. Naštěstí to samotný konec lehce zahraňuje a už to je ta klasika, na kterou jsme od Lagercrantza zvyklí a má to spád, nějaký nápaditý děj. Ale než se člověk k tomu dostane...
Některé části tohoto románu byly velmi poutavé, zejména příběh Augusta a nebezpečí, kterému čelí. Některé části mi ale vůbec nepřipadaly autentické vůči původní trilogii. Blomquistův milostný zájem z třetí knihy prostě zmizel. Ten je nyní záhadně svobodný a randí. Podpásovka z marvelovských komiksů je podivná a zdá se, že byla vklíněna do příběhu, který ji vůbec nepotřeboval. Berger a Blomquist působí poměrně věrně, ale Lisbeth je jiná, což je škoda. Holger Palmgren je použit téměř jako rekvizita k vytvoření upřímně neuvěřitelného příběhu a Camilla je naprosto jednorozměrná.
Přečetla jsem pouze ze zvědavosti a vůbec nic neočekávala, což bylo nejspíše to nejlepší, co jsem mohla za dané situace udělat... Byla jsem příjemně překvapená, kniha se četla úplně sama a zároveň jsem si rozšířila obzory. Srovnávat s Larssonem nebudu, protože mi to přijde nelogické a hodnotím, jako volné pokračování jiného autora, nikoliv jako pokus o kopii. Takže za mne dobrý a doporučuji si přečíst.
Byla jsem ze čtvrtého pokračování zklamaná ještě dřív než jsem si ho přečetla a to hlavně proto, že ho napsal někdo jiný než původní autor. To že si vůbec dovolil dílo napsat! Ve výsledku kniha nakonec špatná není, nedá se hodnotit zle, ale není to Ono! Není to Millenium jak má být a je to hlavně díky autorovi, díky tomu, že již neměla série pokračovat. Další díl se mi sice líbil více, ale stejně si nemyslím, že byl dobrý nápad po někom(tak ohromném) pokračovat..
Kapitola první se jmenuje „Bdělé oko“. Je to příšerná nuda. Než jsem se prokousal téměř sto padesáti stránkama, ukousal jsem si všechny nehty na rukou. Jen opakování, které má vlastně na svém peru Stieg Larsson. Je to takový přehled původní trilogie, ale tak nudně napsaný, že bych ho nejraději z knihy odtrhnul. Snad ještě šílenější je vysvětlování vzniku černé díry – to je síla. To jsem si mohl koupit knihu o Sluneční soustavě a ne to číst v temném severském thrilleru.
Splnilo se moje velké přání a já si znovu přečetl o geniální Lisbeth. Také jsem ze začátku chtěl přirovnávat Lagercrantze k Larssonovi, ale to opravdu nemůžete. Naopak smekám před Lagercrantzem, že dal svoji kůži na trh a odvážil se pokračovat v této superkrimi.
Obsah knihy je přizpůsoben k dnešní době, kdy všemu vládnou počítače, průmyslová špionáž, krádeže vědomostí a hlavně sledování nás obyčejných lidí. Kniha nám prezentuje pochmurný obrázek celé této společnosti. Je to smutné, ale předpovědi některých osob, že nastává čas kdy o nás budou opravdu vědět všechno, právě nastává.
Kniha možná není úplně perfektní, ale je rozhodně hodně, hodně nadprůměrná. Kdyby to nebylo Milenium, tak bych uvažoval o nižším hodnocení, ale takto dávám plný počet a nahoru ještě jednu hvězdu i s pruhem.
P.S. Nepochopil jsem co může někomu vadit na poslední větě, která zní: "Na nočním nebi padala hvězda".
Lagercrantz postavil na začátku knihy Mikaela do centra děje. Bylo mi jasné, že to tak bude, jelikož spolu mají hodně společného (oba jsou novináři).
Knížku jsem přečetla poměrně rychle. Děj se mi líbil i styl psaní nebyl špatný (pořád to ale nebyl Stieg Larsson). Je těžké navázat na autora jakým Larsson byl, ale Lagercrantzovi se to celkem povedlo. Jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat.
Takže za mne dobrý a doporučuji si přečíst.