Možná jsou to předsudky, ale tvrdím, že některé profese přímo vybízejí ke spisovatelskému řemeslu. Tak například novináři si vypilovali úderný a zkratkovitý styl, ve kterém nesmí chybět pointy. Právníci jsou jako vypravěči přesní, originální a nečiní jim problém vtáhnout vás do děje. A teď si představte, že Jeffery Deaver je novinář a zároveň právník. Jeho „Ocelový polibek“ je mistrovská ukázka toho, jak mají vypadat thrillery.
Američan Jeffery Deaver (1950) inklinoval k psaní odmalička, svůj první román vytvořil již ve svých jedenácti letech. Žánrově se rozhodl pro thriller, protože cítil, že je v něm největší potenciál. Po absolvování žurnalistiky pracoval nějakou dobu jako novinář, ale cítil, že to není to pravé ořechové. A tak se rozhodl, že vystuduje práva. Opět úspěšně absolvoval a několik let se pohyboval v oboru. V roce 1990 se stal spisovatelem z povolání a od té doby napsal přes dvě desítky románů.
Jeho knihy získaly řadu prestižních cen, některé byly zfilmované a Deaver se prosadil i jako teoretik žánru a tvůrce antologií. Deaverovy romány jsou běžně překládány do téměř třiceti jazyků a pravidelně se drží na nejvyšších příčkách žebříčků prodejnosti. Deaver si potrpí na série a některá díla vydal pod pseudonymem. V aktuální novince z nakladatelství Domino vystupuje Lincoln Rhym, který se představuje již po dvanácté. „Ocelový polibek“ je napůl kriminální román založený na policejním vyšetřování a napůl temný thriller, který má blízko hororu.
Lincoln Rhym je snadno zapamatovatelná postava už proto, že je upoutaný na invalidní vozík a plně závislý na pomoci svého ošetřovatele. Tělo ho sice zrazuje, ale jeho geniální mysl funguje dokonale. V „Ocelovém polibku“ se Rhym rozloučil s prací u policie a pustil se do přednášek o tom, jak postupovat na místě činu. Během své pedagogické činnosti se setká s mladou dámou upoutanou na vozík, která se překvapivě stane jeho asistentkou. Rhym přijímá případ týkající se odškodnění za smrt způsobenou poškozeným eskalátorem a jeho partnerka, policistka Amélie Sachsová, mezitím pátrá po chladnokrevném vrahovi.
Jak už to v podobných příbězích bývá, jejich případy se spojí v jeden. To, co vás ale překvapí a pobaví, je konkurenční vztah mezi oběma detektivy. Rhym a Sachsová se častují ironickými průpovídkami a jejich okolí (i čtenáři) se dobře baví. Deaver píše o prostředí, které je mu důvěrně známé, a díky tomu si udrží váš zájem, i když kniha je poměrně rozsáhlá. Vodítka ke správnému řešení jsou roztroušená v celém textu, ale autor je skryl tak chytře, že je neodhalíte. Na jednu stranu se k vám zachoval férově, ale na druhou stranu si neodpustil pár fíglů.
Díky množství postav připomíná „Ocelový polibek“ společenský román a hodně zdařilá je například postava právníka, který se specializuje na žaloby proti velkým společnostem. Deaver vám ochotně prozradí triky práskaných právníků a vy budete mít chvílemi pocit, že sledujete vystoupení excelentního Perryho Masona. V hlavních rolích se tu objevují i policisté a téměř každá postava má nějaké soukromé trápení, které je potřeba vyřešit. Deaver je nepředvídatelný a „Ocelový polibek“ může sloužit jako učebnice blufování.
Zápletek je tady několik a fajn je, že Deaver si neschovává triumfy až do závěrečné kapitoly, ale řadu věcí odhaluje postupně. Některé informace jsou dvojmyslné a málokdo je tím, za koho se vydává. Kniha má neuvěřitelný filmový potenciál a vy nebudete mít jedinou příležitost k tomu, abyste se začali nudit. Deaver je totiž kouzelník. Kouzelník, který opět dokázal, že se nemusí obávat konkurence.
Recenze
Američan Jeffery Deaver (1950) inklinoval k psaní odmalička, svůj první román vytvořil již ve svých jedenácti letech. Žánrově se rozhodl pro thriller, protože cítil, že je v něm největší potenciál. Po absolvování žurnalistiky pracoval nějakou dobu jako novinář, ale cítil, že to není to pravé ořechové. A tak se rozhodl, že vystuduje práva. Opět úspěšně absolvoval a několik let se pohyboval v oboru. V roce 1990 se stal spisovatelem z povolání a od té doby napsal přes dvě desítky románů.
Jeho knihy získaly řadu prestižních cen, některé byly zfilmované a Deaver se prosadil i jako teoretik žánru a tvůrce antologií. Deaverovy romány jsou běžně překládány do téměř třiceti jazyků a pravidelně se drží na nejvyšších příčkách žebříčků prodejnosti. Deaver si potrpí na série a některá díla vydal pod pseudonymem. V aktuální novince z nakladatelství Domino vystupuje Lincoln Rhym, který se představuje již po dvanácté. „Ocelový polibek“ je napůl kriminální román založený na policejním vyšetřování a napůl temný thriller, který má blízko hororu.
Lincoln Rhym je snadno zapamatovatelná postava už proto, že je upoutaný na invalidní vozík a plně závislý na pomoci svého ošetřovatele. Tělo ho sice zrazuje, ale jeho geniální mysl funguje dokonale. V „Ocelovém polibku“ se Rhym rozloučil s prací u policie a pustil se do přednášek o tom, jak postupovat na místě činu. Během své pedagogické činnosti se setká s mladou dámou upoutanou na vozík, která se překvapivě stane jeho asistentkou. Rhym přijímá případ týkající se odškodnění za smrt způsobenou poškozeným eskalátorem a jeho partnerka, policistka Amélie Sachsová, mezitím pátrá po chladnokrevném vrahovi.
Jak už to v podobných příbězích bývá, jejich případy se spojí v jeden. To, co vás ale překvapí a pobaví, je konkurenční vztah mezi oběma detektivy. Rhym a Sachsová se častují ironickými průpovídkami a jejich okolí (i čtenáři) se dobře baví. Deaver píše o prostředí, které je mu důvěrně známé, a díky tomu si udrží váš zájem, i když kniha je poměrně rozsáhlá. Vodítka ke správnému řešení jsou roztroušená v celém textu, ale autor je skryl tak chytře, že je neodhalíte. Na jednu stranu se k vám zachoval férově, ale na druhou stranu si neodpustil pár fíglů.
Díky množství postav připomíná „Ocelový polibek“ společenský román a hodně zdařilá je například postava právníka, který se specializuje na žaloby proti velkým společnostem. Deaver vám ochotně prozradí triky práskaných právníků a vy budete mít chvílemi pocit, že sledujete vystoupení excelentního Perryho Masona. V hlavních rolích se tu objevují i policisté a téměř každá postava má nějaké soukromé trápení, které je potřeba vyřešit. Deaver je nepředvídatelný a „Ocelový polibek“ může sloužit jako učebnice blufování.
Zápletek je tady několik a fajn je, že Deaver si neschovává triumfy až do závěrečné kapitoly, ale řadu věcí odhaluje postupně. Některé informace jsou dvojmyslné a málokdo je tím, za koho se vydává. Kniha má neuvěřitelný filmový potenciál a vy nebudete mít jedinou příležitost k tomu, abyste se začali nudit. Deaver je totiž kouzelník. Kouzelník, který opět dokázal, že se nemusí obávat konkurence.
To, co někteří knihám z této řady vytýkají, jejich délku, já beru jako plus. Ano, velmi ráda trávím s Lincolnem a Amélií volný čas, i když to by nebyli rádi, že používám jejich křestní jména, to totiž přináší smůlu :-)
Myslím, že by bylo lepší, kdybych od knih nic nečekala a dala tomu volný průběh, protože mě to vždycky mrzí :( tady to bylo taky. Myslala jsem si, že tam bude zahrnuta technika, pak jsem se zpletla, protože tam byla jen minimálně. Taky mě zklamalo, že hvraty, které tento autor vźdy uměl, už nejsou tak napínavý, tak dokonalý, kdy nic nečekáte. Tady jsem to bohužel zjistila dříve.