Síla přírody, druhý díl série Aaron Falk, konečně vyšla. Po pravdě jsem už ani nedoufala, protože první díl vyšel přede dvěma lety a od té doby jsem žádné nové informace nezahlédla. Div, že jsem knihu neminula, protože na první pohled mě vůbec nenapadlo, že jde o pokračování a měla bych to k něčemu spojovat. Každopádně mám dočteno a tady je můj ortel.
Velkým plusem je, že kniha funguje naprosto samostatně. Rozhodně více, než jakákoli jiná navazující detektivka. Jediný společný prvek je hlavní protagonista Aaron Falk, který si za celou dobu vzpomněl asi dvakrát na nějakou postavu z předchozí knihy. Jinak se nijak nevrací k předchozímu ději. Tím pádem nemusíte mít obavu a do Síly přírody se můžete pustit, aniž byste potřebovali jakýkoli přehled z minula.
Oproti Suchu, kde jak podle názvu šlo o počasí bez deště, plné veder a podobně, zde se autorka zaměřila na pravý opak. Neustále mluví o zimě, dešti a dalších nepřízních počasí. O to víc to vykresluje tu lehce depresivní atmosféru. Hlavním tématem knihy je totiž jeden výlet do buše, kde kolegové jedné firmy pořádají takový meeting na vzájemné sbližování zaměstnanců. Samozřejmě by to nebylo ono, kdyby se něco nepokazilo. Po strastiplné cestě nakonec skupinka najde 'civilizaci', ale je o jednoho člena méně. A tak začíná pátrání.
Příběhem nás tedy provází hlavní detektiv se svojí kolegyní, který se snaží zkoumat danou buš a její okolí, ale zpovídá také zaměstnance výletující v tomto prostředí, personál nedalekého ubytování a tak podobně. Spouští se pátrání a vyšetřování po zmizelé. Druhým pohledem je návrat do předchozích dní a popis cestování buší se všemi problémy, jak se skupina žen ztratila, bojovala o přežití a jak hledaly cestu ven.
I když je to po tematické stránce hodně zajímavé, přišlo mi to docela zdlouhavé a tak trochu méně poutavé. Strašně dlouho trvalo vyšetřování, zpovídání a všechny ty myšlenkové pochody detektivů. Nemyslím si, že bylo všechno tak moc důležité. Nehledě na fakt, že jedno z vodítek mi přišlo trochu přitažené. Nejzajímavější pro mě bylo sledování skupiny, jak se přiostřovaly jejich vztahy, když se dostaly do úzkých, jaké to mělo následky a tak dále. Zde však byly vidět mnohé nelogičnosti ohledně výcviku a toho, že nechají jít do buše pět ženských z kancceláře, které o táboření nic nevědí.
První polovina knihy plynula opravdu pomalu a docela mě zdržovala, protože jsem nenašla nic, co by mě lákalo k dalšímu čtení. Druhá polovina už byla o poznání lepší, hlavně závěr. V momentě, kdy se blížilo odhalení pravdy, hned jsem pocítila adrenalin a těšila se na rozuzlení. Část jsem tušila, protože po vyloučení některých možností už mi začínalo svítat. Ale poslední stránky už byly prostě jedna pekelná jízda.
Kniha mě tak nějak nudila, ale nakonec i bavila. Mělo to své mouchy a nedostatky a asi bych první polovinu snesla buď propracovanější nebo kratší. Nejvíc jsem se těšila na návraty do minulosti než na samotné vyšetřování. Hodně tu šlo o tu psychologii, o lidské chování ve vyhrocené situaci a o další věci, které se prostě stávají ve zkratu, ale myslím, že kniha skrývala mnohem více. Je to tak trošku na hraně, ale nakonec slabší čtyři hvězdičky, bylo to zajímavé :-)
Recenze
Velkým plusem je, že kniha funguje naprosto samostatně. Rozhodně více, než jakákoli jiná navazující detektivka. Jediný společný prvek je hlavní protagonista Aaron Falk, který si za celou dobu vzpomněl asi dvakrát na nějakou postavu z předchozí knihy. Jinak se nijak nevrací k předchozímu ději. Tím pádem nemusíte mít obavu a do Síly přírody se můžete pustit, aniž byste potřebovali jakýkoli přehled z minula.
Oproti Suchu, kde jak podle názvu šlo o počasí bez deště, plné veder a podobně, zde se autorka zaměřila na pravý opak. Neustále mluví o zimě, dešti a dalších nepřízních počasí. O to víc to vykresluje tu lehce depresivní atmosféru. Hlavním tématem knihy je totiž jeden výlet do buše, kde kolegové jedné firmy pořádají takový meeting na vzájemné sbližování zaměstnanců. Samozřejmě by to nebylo ono, kdyby se něco nepokazilo. Po strastiplné cestě nakonec skupinka najde 'civilizaci', ale je o jednoho člena méně. A tak začíná pátrání.
Příběhem nás tedy provází hlavní detektiv se svojí kolegyní, který se snaží zkoumat danou buš a její okolí, ale zpovídá také zaměstnance výletující v tomto prostředí, personál nedalekého ubytování a tak podobně. Spouští se pátrání a vyšetřování po zmizelé. Druhým pohledem je návrat do předchozích dní a popis cestování buší se všemi problémy, jak se skupina žen ztratila, bojovala o přežití a jak hledaly cestu ven.
I když je to po tematické stránce hodně zajímavé, přišlo mi to docela zdlouhavé a tak trochu méně poutavé. Strašně dlouho trvalo vyšetřování, zpovídání a všechny ty myšlenkové pochody detektivů. Nemyslím si, že bylo všechno tak moc důležité. Nehledě na fakt, že jedno z vodítek mi přišlo trochu přitažené. Nejzajímavější pro mě bylo sledování skupiny, jak se přiostřovaly jejich vztahy, když se dostaly do úzkých, jaké to mělo následky a tak dále. Zde však byly vidět mnohé nelogičnosti ohledně výcviku a toho, že nechají jít do buše pět ženských z kancceláře, které o táboření nic nevědí.
První polovina knihy plynula opravdu pomalu a docela mě zdržovala, protože jsem nenašla nic, co by mě lákalo k dalšímu čtení. Druhá polovina už byla o poznání lepší, hlavně závěr. V momentě, kdy se blížilo odhalení pravdy, hned jsem pocítila adrenalin a těšila se na rozuzlení. Část jsem tušila, protože po vyloučení některých možností už mi začínalo svítat. Ale poslední stránky už byly prostě jedna pekelná jízda.
Kniha mě tak nějak nudila, ale nakonec i bavila. Mělo to své mouchy a nedostatky a asi bych první polovinu snesla buď propracovanější nebo kratší. Nejvíc jsem se těšila na návraty do minulosti než na samotné vyšetřování. Hodně tu šlo o tu psychologii, o lidské chování ve vyhrocené situaci a o další věci, které se prostě stávají ve zkratu, ale myslím, že kniha skrývala mnohem více. Je to tak trošku na hraně, ale nakonec slabší čtyři hvězdičky, bylo to zajímavé :-)