Wau, Nora se tentokrát rozepsala. A příběh je více komplikovaný a členěný než jak jsme zvyklý u jejích předchozích knih. ač byla děj často předvídatelný, tak jsem byla nadšená počtem postav a dějem který autorka vytvořila. I když první část měla větší spád než ta druhá.
Kniha vypráví o domácním násilí tak jak se opravdu děje a některé z nás to může přinutit k zamyšlení a třeba i otevření našich očí.
Kniha Spodní proudy se opět výborně četla. Měla spád a děj a i když byl od poloviny snadno předvídatelný, nechybělo napětí až do konce. Obvykle mě u autorky trochu mrzí, že ta nejnapínavější část je až na posledních stránkách a celá akce je většinou vyřešena strašně rychle. Tentokrát v knize bylo těch akčních částí víc ale vždycky je moc brzy po všem. Přesto mě kniha ani chvíli nenudila. Doporučuji.
Čtivé, ale taky plné překlepů a chybek, to mě dost rušilo. Začátek s tématem domácího násilí spojeného se sexem mi přišel trošičku vykradený ze Sedmilhářek, ale na druhou stranu byl dovedený mnohem dál. Ta ledová krutost Grahama a Elizy vůči vlastním dětem byla děsivá. Obrovské plus vidím ve vylíčení krásného prostředí, vztahu tety Emily k synovci Zanovi a neteři Britt, vztahu mezi Zanem a Darby i popisu zahradničení, úplně jsem cítila rašelinu, mulč, květiny...
Nora Roberts předložila čtenářům silné téma k zamyšlení. Poukazuje na skutečnost, že domácí násilí je charakteristické tím, že je dlouhodobé, stupňující se a odehrává se zpravidla za zavřenými dveřmi. Mně by stačilo, kdyby autorka rozvedla první část příběhu, který mě mimochodem skutečně hluboce zasáhl, a skončila by u toho dobrého konce, kdy hlavní hrdinové Nate a jeho mladší sestra Britt dosáhnou svého štěstí, nového domova s milující tetou a pod ochranou detektiva. Jenže příběh pokračuje a ačkoliv oceňuji, že se autorka obešla bez otravných skoků z přítomnosti do minulosti, bylo to zbytečné, předvídatelné, opakující se. Přesto je kniha plná naděje, lásky, přátelství a péče a věřím, že své čtenáře si najde.
První část se mi líbila nejvíce, měla spád, mrazilo z ní a nutila ze všech sil fandit dětem. Druhá, sbližovací, výrazně ztratila dech. Je to typická Roberts, žádné překvapení - pospolitá rodina, maloměsto s přátelskými vazbami, děti a psi, důraz na líčení atmosféry a přírody. Darby mi bohužel chvílemi nebyla moc sympatická. Spousta věcí byla tak nějak moc hrr a přišlo mi, že se dost klouže po povrchu. Jistě je to i tím, že autorka knihu zalidnila dost velkým množstvím postav, které pak nedostávají moc prostoru.
Recenze
Kniha vypráví o domácním násilí tak jak se opravdu děje a některé z nás to může přinutit k zamyšlení a třeba i otevření našich očí.