zboží
(prázdné)
Adam Kulakov je spokojený člověk. Střední věk na něj zatím nedolehl plnou silou, hračky z jeho továrny dělají radost dětem na celém světě, má více peněz, než kdy může utratit, miluje svou ženu a syna a vydržuje si tolik milenek, kolik jen před nimi dokáže utajit.
Adam však není jediný, kdo v...
číst celé
Adam Kulakov je spokojený člověk. Střední věk na něj zatím nedolehl plnou silou, hračky z jeho továrny dělají radost dětem na celém světě, má více peněz, než kdy může utratit, miluje svou ženu a syna a vydržuje si tolik milenek, kolik jen před nimi dokáže utajit.
Adam však není jediný, kdo v rodině Kulakovových pečlivě střeží osobní tajemství. Jeho dědeček Arkadij se roku 1944 ocitl v Osvětimi, a tam se mu naskytla velmi neobvyklá příležitost. Nyní, když se jeho život chýlí ke konci, vynakládá nesmírné úsilí, aby pravda zůstala navždy ukrytá. Není to pro něj snadné, protože drtivé vzpomínky na setkání s jedním z největších monster lidské historie dotírají stále intenzivněji.
Právě tehdy dojde k události, která může rozmetat Adamův pohodový život jako domeček z karet; následně Arkadije dostihne hrůzná minulost v plné síle. Vše, co oba muži celý život budovali, je nyní v ohrožení. A společně zjišťují, že svým nejbližším můžeme paradoxně nejvíce ublížit tehdy, když se je snažíme před něčím uchránit.
schovat popis
- Nakladatel: Domino
- Kód:
- Rok vydání: 2017
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Vázaná
- Počet stran: 240
- Šířka balení: 14 cm
- Výška balení: 21 cm
- Hloubka balení: 2.3 cm
- Váha balení: 341 g
Recenze
Australan Liam Pieper (1984) pracuje jako novinář a spisovatel na volné noze a jeho život by vydal na román. Pieper se hrdě hlásí ke kouření marihuany, k pobytu ve vězení i k bohémskému způsobu života. O svých poklescích napsal memoáry, které posbíraly řadu literárních cen, a poté se pustil do knihy esejů. Pieper několikrát navštívil naše hlavní město, a jak uvidíte, Praha má poměrně zásadní roli v jeho románové prvotině "Hračkář". Knihu vydalo nakladatelství Domino a rovnou vám řeknu, že by bylo chybou přejít ji bez povšimnutí.
"Hračkář" je skvěle napsaný psychologický thriller, který vás zasáhne na nejcitlivějším místě. Pieper je velmi úsporný vypravěč šetřící místem, ale co slovo, to perla. Text si vás záhy podmaní svou křehkou krásou a vy po několika stránkách vydechnete obdivem a řeknete si, že takhle nejspíš vypadá to, o čem literární vědci prohlašují, že je umění. S drsně poetickým stylem vyprávění kontrastuje děj, který je poněkud surový. Pieper využívá kunderovský a páralovský cynický přístup k životu i ke vztahům a slabší povahy budou šokovány.
Celý příběh stojí a padá s trojicí hlavních postav. Starý Arkadij retrospektivně vzpomíná na léta strávená v koncentračním vězení, kde coby vězeň a asistent nacistického lékaře začal vyrábět primitivní panenky pro děti, na kterých dělal Mengele pokusy. Po skončení války si otevřel továrnu na hračky a my se s ním v úvodu setkáváme jako se zámožným a moudrým starcem. Arkadij se nijak netají láskou ke svému vnukovi Adamovi. Adam je typický rozmazlený floutek, který nenechá na pokoji žádnou sukni, i když by se měl raději věnovat řízení továrny. Jeho utrápená manželka Tess se proti své vůli stala účetní jejich firmy, ačkoliv by se mnohem raději starala o společného syna.
Takhle to zní vcelku neškodně, co říkáte? Pravda je, že každý z trojice skrývá ošklivé tajemství a že ani jeden není takový, za jakého ho budete považovat. Proto odhoďte předsudky a zapomeňte na unáhlené soudy. "Hračkář" je jako život sám, kde nic není bílé, nebo pouze černé. Pieper dokáže tnout do živého a nelítostně upozorní na naše pokrytectví. Scény ze čtyřicátých let minulého století jsou emocionálně vypjaté, a i když vás doženou k slzám, nečekejte tuctové čtení, jaké je v každé druhé knížce s podobným tématem. Pieper těžké časy pojal po svém a rozhodně tu nenajdete nic líbivého. On šel dokonce tak daleko, že zbořil některá tabu, a vysmál se naší naivní důvěře v dogmata.
To, co vás nejvíc překvapí, bude váš postoj k hlavním hrdinům. Když jsem knihu začala číst, měla jsem víceméně jasno v tom, komu by se správně mělo fandit. Jenomže jsem postupně zjišťovala, že věci nejsou takové, jaké se zdají. Ve finále mě zarazilo, že vlastně fandím největším prevítům a že si přeji, aby nikdo nezjistil, k jakým zločinům nebo nemorálnostem došlo. "Hračkář" je hodně polemický a hodně zvláštní.
Je to příběh nejen o literárních postavách, ale i o nás. Když k sobě budete hodně upřímní, uvědomíte si, že vám autor vidí až do žaludku. "Hračkář" je o tom, jací jsme, a popravdě řečeno, není to nic hezkého. Ráda bych řekla, že Pieper věří, že jako lidstvo máme naději, ale nebudu vám lhát. Lhaní ochotně přenechám našim hrdinům, protože ti by se bez toho neobešli.
Jsou to vlastně dva příběhy, které se na konci protnou v jeden.
U Adama se dozvídáme celkem hned na začátku, u Arkadije se jeho tajemství rozplétá postupně a končí to velice překvapivě.
Byl to velmi zajímavý námět jak vylíčit hrůzy v koncentračním táboře v Osvětimi a nešťastný život Tess a Adama, kteří mají na co si jen vzpomenou a topí se ve velkých penězích.
Velice dobře napsáno vyvrcholení příběhu, kdo jsou lidé, s kterými žijeme nebo setkáváme? A závěr příběhu, jedním slovem Wau.
Kniha je silná, velmi silná a autor se nebojí šokovat.
Ještě dnes když píši tuto recenzi mám v hlavě celý příběh, hlavně ten z Osvětimi, do dnes nedokážu pochopit jak tohle zlo se mohlo páchat tak dlouho, proč nikdo nezakročil? Co s tím hnusem měli společného děti? Když si na to vzpomenu mám husí kůži po celém těle.
Tuto knihu strašně moooooc doporučuji.