Jednou z výrazných postav Nového zákona je Jan Křtitel. Jeho životní příběh popularizuje ve své knize známý polský spisovatel Jan Dobraczyński. Prvním impulsem ke vzniku této knihy mu byla návštěva Svaté země a rozhovory s kardinálem S. Wyszyńským, který byl velkým ctitelem Jana Křtitele. Autor pečlivě zachoval biblické i zeměpisné reálie, ale svým vypravěčským uměním dává postavě svatého Jana vystoupit živě z kulis dějin. Zásadní poselství knihy vychází z Janova vztahu k Bohu a k Ježíši jakožto Mesiáši, dotváří ale Janův obraz vlastními představami o lidském i duchovním vývoji Janovy osobnosti, například nastíněním jeho boje s pokušením. Román zachycuje počátek Janova povolání, jeho pobyt na poušti, působení u Jordánu, věznění i smrt.

Jan Dobraczyński (1910–1994) byl slavný polský spisovatel. Za druhé světové války bojoval v polské armádě, v důsledku účasti ve Varšavském povstání byl vězněn v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Po válce se stal členem Sejmu, v roce 1985 byl oceněn křížem Virtuti Militari a v roce 1993 izraelským řádem Spravedlivý mezi národy světa.
Napsal několik desítek knih s náboženskou tematikou. Česky vyšly jeho knihy Klíč k moudrosti (Vyšehrad 1979), Přelévat moře (Matice cyrilometodějská, l994), Listy Nikodémovy (Paulínky, 2003), Stín Otce (Paulínky, 2010).