Košík
zboží
(prázdné)
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Prosím potvrďte, že Vám již bylo 18 let.
Při čtení mě občas trápila pochybnost, zda se autor v některých věcech nespletl - třeba zda nepodcenil proléty a zda je možné, aby systém tak nepokrytě lhal; taky mi nebylo moc jasné, proč lidé byli členy vnější strany, když se zdálo, že proléti si žijí mnohem lépe a svobodněji... Rozsáhlý a brilantní doslov Milana Šimečky (Náš soudruh Winston Smith) mi velmi pomohl utřídit si dojmy a uznat, že i přes dílčí "netrefy" byl Orwell geniální...
Příběh mě mírně překvapil. Čekal jsem (asi pod vlivem výše uvedených pojmů) větší důraz na onoho Velkého bratra, ale v románu je spíš jedním z mnoha prostředků udržení moci, symbolem. Hlavní důraz Orwell klade na popis společnosti, která obestírá život každého jedince, režimu, ze kterého není úniku. Není nic, o čem by režim nevěděl nebo se nedozvěděl, není žádná úchylka, kterou by nechal nepotrestanou. Veškerá snaha o jeho změnu je marná a předem odsouzená k porážce. Závěrečná část mi důmyslností mučení evokuje Mechanický pomeranč (film, knihu jsem nečetl).
Je až zarážející, jaké vize Orwell tenkrát v roce 1949 měl a co dokázal domyslet. Dobrou zprávou je, že takto pojatá společnost zatím ani v roce 2015 plošně neexistuje. Ačkoliv jsem tam nikdy nebyl, celou dobu čtení knihy mi tanula na mysli Severní Korea, uměl bych si představit, že se tam žije hodně podobně. Je pravda, že některé Orwellovy vize v současné době docházejí naplnění, ačkoliv spíše ty technické. Je také pravda, že už mě několikrát napadlo, čemu že má dnešní člověk vlastně věřit, když papír snese vše a i pomocí techniky je možné vytvořit prakticky jakoukoliv iluzi. Zatím se zdá, že aspoň historie se nefalšuje tak okatě a ve velkém jako v knize. Zatím tam ještě nejsme. Ale bude záležet jenom na nás samotných, kam to všechno necháme dojít.