Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně...
číst celé
Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to vzápětí mělo přinést zkázu. Také potřebu většiny lidí usnadnit si život, pokud možno nepracovat a jen si užívat, jen se bavit a nedomýšlet nic z toho, co se jeví jako hrozba vší kultuře a nakonec i existenci lidstva samého.
Světovou slávu KARLA ČAPKA (1890–1938) založilo jeho utopické drama R.U.R., které během několika let oběhlo světové scény. Čapek se pak k utopickým námětům několikrát vrátil: v románu Továrna na Absolutno, svým způsobem i ve svých dalších dramatech, naposledy a nejpůsobivěji v románu Válka s Mloky.
schovat popis
Recenze
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Vlastně ani nevím, v čem přesně mě Karel Čapek tak okouzlil. Samotným způsobem, jakým píše, tedy asi spíše ne, protože má takový spíš suchý a strohy styl, pokud to tedy mohu takto soudit. Na můj vkus. Ale obsah je úžasný a poselství v téhle knize je opravdu hodně veliké.
Důležité čtení. Aktuální stejně dnes jako bylo kdysi.
První část knihy je sbírkou novinových článků o objevu nového živočišného druhu a jeho vývoje.
Druhá pak obsahuje klasické vyprávění.
I v dnešní době kniha působí až neuvěřitelně soudobě a mněla by člověka vést k zamyšlení. Za sto let, jež uběhly od jejího napsání, se toho v naší společnosti mnoho nezmněnilo.
Popisování mloků bylo opravdu detailní a rozvinuté. Já bych změnila popis mohl být určitě kratší nebo stručnější, ale pro lidi ve 20. století bylo toto popisování nejlepší pro jejich představu.
Tuto knihu bych doporučila.