Košík
zboží
(prázdné)
Válka s Mloky je druhou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. V Tichom oceáne objavia čudné tvory podobné mlokom. Kapitán lode s nimi začne vymieňať nože za perly. Mloky sa začnú premnožovať a nástrojmi, ktoré im ľudia dodávajú, sa stávajú zručnejšími a vzdelanejšími. Ich počet a schopnosti...
číst celé
Válka s Mloky je druhou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. V Tichom oceáne objavia čudné tvory podobné mlokom. Kapitán lode s nimi začne vymieňať nože za perly. Mloky sa začnú premnožovať a nástrojmi, ktoré im ľudia dodávajú, sa stávajú zručnejšími a vzdelanejšími. Ich počet a schopnosti narastú, začnú sa búriť a odstraňovať pevninu, ktorá je pre život obojživelníkov nežiaduca.
Podľa slov autora to mala byť pôvodne lekárska idyla.
Počas písania o lekárovi dobrákovi sa však spisovateľ začal sám seba pýtať:
Nebolo by možné, aby rovnaká evolučná sila, ktorá k životu uschopnila človeka, rovnako zapôsobila aj na iný živočíšny druh?
Robila by vládnuca skupina rovnaké chyby ako ľudstvo?
Viedla by vojny?
Prechádzala by rovnakými dejinnými katastrofami?
Ako odpoveď na tieto otázky začal vznikať jeden z najznámejších českých utopistických románov.
Celý príbeh sa začne obchodom v Tichomorí, ktorý má zabezpečiť kapitánovi lode perly výmenou za nože pre mloky – obranu proti žralokom. Zvieratá sa začnú premnožovať a nástrojmi, ktoré im ľudia dodávajú, sa stávajú zručnejšími a vzdelanejšími. Ich počet a schopnosti narastú až do takej miery, že sa začnú búriť a postupne odstraňovať pevninu, ktorá je pre život obojživelníkov nežiaduca. Autor sám sa bránil pomenovaniu utópia, je presvedčený, že napísal knihu o dnešku – v správaní mlokov chcel zobraziť ľudskú túžbu vlastniť, ovládať a dobíjať.
schovat popis
- Nakladatel: Petit Press
- Kód:
- Rok vydání: 2015
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Firma
- Počet stran: 272
- Šířka balení: 12.5 cm
- Výška balení: 20 cm
- Hloubka balení: 1 cm
- Váha balení: 320 g
Recenze
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.