Recenze Odsouzené město

Andrej Voronin přistupuje na nabídku zúčastnit se podivného a blíže neidentifikovaného Experimentu. Ocitá se v podivném Městě, sevřeném mezi bezednou propastí a nekonečně vysokou zdí a obývaném lidmi z nejrůznějších období 20. století. Andrej se snaží odhalit smysl bizarního světa, kde se slunce na obloze v přesně stanovenou dobu rozsvěcuje a zase zhasíná, kde je každý povinen pravidelně měnit profesi a kde mají policisté zakázáno nosit zbraně. Aby však tento svět skutečně pochopil, bude nejprve muset pochopit sám sebe… Odsouzené město je filozofické podobenství o věčném hledání smyslu života, o bortících se ideálech, o odvěké snaze člověka prozřít a naleznout své místo v koloběhu bytí. Zároveň se však jedná o poutavý příběh, v němž bratři Strugačtí předvádějí to nejlepší ze svého spisovatelského arzenálu – sžíravou ironii, smysl pro detail i důkladně propracované, nesmírně živé a věrohodné postavy. Román napsaný začátkem 70. let minulého století „do šuplíku“ (neboť něco takového nemělo v tehdejším Sovětském svazu šanci na publikaci) a poprvé vydaný až v roce 1989, neztratil ani dnes nic ze své živosti a aktuálnosti a představuje dost možná absolutní vrchol tvorby slavné autorské dvojice. Druhé české vydání (poprvé kniha vyšla v roce 1998 jako „Město zaslíbených“) nabízí zcela nový překlad, vycházející z finální, autorské podoby originálu. Doprovází ho doslov Vladimira Borisova, předního odborníka na dílo bratrů Strugackých. schovat popis