Ready player one jsem viděla film... hned dvakrát po sobě a na to, že nejsem fanda sci-fi si mě získal. Jak provedením, originalitou, tak příběhem. A když jsem zcela náhodou zjistila, že je kniha? Musela jsem ji mít. Jak jsem již zmiňovala – nejsem fanda sci-fi a tudíž ho ani moc nečtu a proto nebýt filmu, knihu bych si nikdy nepřečetla. A to by byla velká škoda.
Sice mě hned na začátku, jako obrýleného člověka, zklamala malá písmena, postupně jsem si na ně zvykla a občas se tak zažrala do hledání Hallidayova vejce, že mi to bylo úplně fuk. Tím se dostávám k tomu, jak moc je kniha čtivá i přesto, že se začátek může zdát lehce zdlouhavý, ale to se dá snadno chápat a nemůže to být bráno jako negativum knihy. Protože autor vás musí zasvětit do světa OASIS a jeho tvůrce, jinak by to nešlo.
Byla jsem nadšená z popisu rozpadajícího se reálného světa a ještě špičkovějšího světa OASIS. Vše je skvěle promyšlené a úžasná fantazie autora je neuvěřitelná. Postavy jsou moc dobře vykreslené a během příběhu se vyvíjí. Vše je napínavé o to víc, když se začnou po Hallidayově vejci sápat padouši, kteří hrají úplně jinou ligu, než obyčejní 'smrtelníci'.
Je to vlastně úplně jiné než film, ale nevadilo mi to. I kdybych nejdříve četla knihu a až pak viděla film, z obojího bych byla stejně nadšená. Je pravda, že co se týče her a techniky a podobných věcí jsem byla mimo, ale vůbec mi to nevadilo a hlavně... nenudilo mě to! Jsem ráda, že mi tato kniha zdobí knihovnu a ráda se budu vracet do světa OASIS. schovat popis